Sjezdovky:
Jezdí se na hlavních sjezdovkách podél obou lanovek.
V horní části areálu podél dvousedačky je sjezdovka poměrně úzká.
Přestože je odstraněný vlek podél dvousedačky, tak sjezdovka na tuto
plochu natažená do šířky není, což je velká škoda, přibyla by 1/4 až
1/3 sjezdovky. Od mezistanice na konečnou stanici dvousedačky je pouze
protažená cesta, to se sjezdovkou nedá ani nazvat.
Ve spodní části je sjezdovka taky jen podél čtyřsedačky, v horní
části má dvě varianty. Bohužel nejsou řádně a sjízdně upravené
žádné boční rukávy, kudy by se daly jízdy ozvláštnit. Dolní placka u
dojezdu ke čtyřsedačce je příjemně mírná, vhodné i pro učení děti.
Ne ale nyní, když je to jeden velký led.
Sněhové podmínky:
Sněhové podmínky nejsou příliš dobré. Středisko sice píše, že
podmínky jsou výborné, ale realitou je místy velmi slabá vrstva sněhu,
vylézající tráva, kamínky, hlína. A to i na dojezdu pomy a dvousedačky,
kde by měla být samozřejmost, že tam půjdou vlekaři naházet dostatek
sněhu, což se celý den nedělo.
Objízdné rukávy podél horní i spodní části hlavních sjezdovek jsou
neudržované a nedoporučuju nikomu tam jezdit. Množství kamení v těchto
místech je na zničení lyží. Středisko se nemá ani k tomu, aby tam dalo
ceduli, že tyto části nejsou otevřené k ježdění. Obecně v tomto
středisku není vůbec žádné značení sjezdovek. Když sem pojede někdo
poprvé a bude mlha, tak bude mít co dělat. A vletět v tomto stavu na ty
neudržované části je fakt o zdraví. Je tam rozdupaný sníh, plný stop od
pěších, vše promrzlé na kámen, části bez sněhu, plné kamení apod.
Dále je pro mne nepochopitelné, že středisko má uprostřed sjezdovek
vytvořené hromady vyrobeného sněhu. Ten však ani neroztáhne na místa, kde
čouhá tráva. A navíc jsou tyto mega hromady dost nebezpečné, nahoře v
úzké části je jedna hromada hned u sloupu. Ve spodní části jsou dvě
hromady za sebou, přičemž na té druhé popadali asi všichni, kdo se jí
snažili přejet, tak krásný led tam je.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
V provozu jsou dvě sedačky, spodní čtyřsedačka a horní dvousedačka.
Dále jede poma ve spodní části. Čtyřsedačka je bez bubliny, ale aspoň je
trochu rychlá. Horní dvousedačka je stará, rozvrzaná, pomalá, pořád
přibrzďuje. Jízda dvousedačkou až nahoru trvá hrozně dlouho. Ale aspoň
jsou tam pěkné výhledy.
Zalidněnost:
Lidí bylo málo, k tomu jeden dva kurzy. Vzhledem k podmínkám na
sjezdovkách se ani nedivím. Běžní rekreanti zvolí uživatelsky
příjemnější a modernější areály, kterých je v okolí dostatek.
Občerstvení a aprés-ski:
Byli jsme v kavárně na konci čtyřsedačky. Spodní restaurace pod
kavárnou byla zavřená. Zákusky v kavárně byly fajn, ale polívka by bodla
víc. Vléct se v lyžákách na chatu Jiřího se nám nechtělo, ale asi jsme
to měli udělat.
Doprava do střediska a parkování:
Cesta od Jeseníku suchá, čistá. Parkování se nám podařilo na ploše
hned u čtyřsedačky. Tato plocha ale byla hrozně ledová, naštěstí s
dostatkem kamenů. Auto nemělo problém. Ale pro lidi byl docela nadlidský
výkon dojít v lyžákách po tom ledu k pokladně. Aspoň ty chodníky by
mohlo středisko trochu udržovat.