Sjezdovky:
Upravený je hlavní tah, jezdí se až nahoru. Taky horní sjezdovka
(Mračná) je nejzajímavější, rovná, poctivá červená. Černá sjezdovka
jen na přírodním sněhu, kterého málo, tak mimo provoz. Odchlípky z
hlavní sjezdovky jsou sice též sjízdné, ale místy již na trávu.
Specifikem horní části z Čerňavy je dvojí sklon, který za ideálních
podmínek nevadí, ale v nynější ledovici žádný požitek. V dolní
třetině se sklon značně mírní a konec vyloženě dojezdový. Ale sjezd
shora dolů dá pěkných 2,5 km, což zde málokde.
Sněhové podmínky:
Na technický základ něco nasněžilo, ale žádná kvanta, pak odtálo a
vše zmrzlo, tak to taky podle toho vypadá. Nevím, jak to vypadalo hned
zrána, ale v 11 hodin se již místy nedá hovořit o plotnách, ale
souvislých ledových polích, takže žádné carvovací pokládky. Lepší
situace je nahoře, kde sníh sice promrzlý, ale bez větších ledových
ploten. Mimo zasněžovací děla mimo hlavní tah již místy vydřeno na
trávu.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Zde povzdech. Spodní 4sedačka, sice postarší, se ještě dá. Jezdila
slušně, plynule, opěrátka však postupně odmrazujeme až svými těly,
takže většina lyžařů je vyzdobena na zádech mokrými fleky. Horní
2sedačka však bída. Jede pomalu, krokem, k tomu ještě každou chvíli
zpomalí. Zdálo by se, že v mrazivém čase bude jen pro otrlé, ale zase
láká pro nejlepší podmínky, tak pak trochu frontička.
Zalidněnost:
Ačkoliv parkoviště plné, tak dolní sedačka prakticky bez front, nahoře
již trochu řada je, ale pár minut. Na sjezdovkách místy dosti hemžení,
což na zledovatělém terénu vyžaduje větší pozornost a žádné
zdolávání rychlostních met.
Občerstvení a aprés-ski:
Na Čerňavě v podstatě jen kavárna - káva, čaj, bombardino a horké
jablko v podání rozpustného prášku... Dole restaurace .
Doprava do střediska a parkování:
Dojezd pohodový po hlavním tahu, specifikum dvou parkovišť - placeného i
gratis, které tímto praská ve švech.