Sjezdovky:
Celé středisko je kompaktní. Nicméně přes vrchní části plochého
tvaru je potřeba se překotvičkovat. Dá se to přežít. Ale některým
prudičům to může vadit. Sjezdovky jsou značené červeně, ale přišlo
nám a asi i díky pomalejšímu sněhu, že jsou spíš modré s příjemným
červeným nádechem. Nejvíce nás bavila č. 1 do Russbachu pod kabinkou -
extrémně široká, ideální sklon, žádné zlomy a dlouhá asi 3 km.
Zajímavé je absolvovat tzv. Dachstein tour. Prostě projedete všechno. Dá
se to zvládnout lehce za necelý den s pauzou na jídlo. Dále od Russbachu a
Gosau jsou sjezdovky spíše kratší, ale zase chudší na obsazenost.
Sněhové podmínky:
Cestou do střediska jsem projížděli v podstatě holým Rakouskem, až
když jsme přijeli na místo, tak v v dolních stanicích a dolních vesnicích
někde na úrovni 750 m n. m. bylo přes 1 metr sněhu a nahoře ve 1 400 m bylo
tak 150 cm. Díky tomu, že v noci šly teploty pod nulu, byl jarní měkký
sníh zmrzlý, ale díky své přírodnosti relativně kompaktní do tak 13
hodin. Přes denní teploty kolem 15 stupňů se dalo kvalitně lyžovat ve
většině areálu i po obědě. To bylo asi nejpozitivnější překvapení,
protože se jedná o velmi nízko položené středisko. Evidentně mikroklima
Dachsteinu, na který je mimochodem krásný výhled, dělá hodně.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Vozový park není ani nejmodernější ani nijak zásadně zastaralý. V
jeho středu je pár nových a rychlých šestisedaček. Páteřní místa
obsluhují kabinky. Problém je v Gosau, největším městečku střediska, kde
startuje šestisedačka a tam může být kolem desáté ranní pěkný
nátřesk. V horních plošinách při přejezdu do jiné části si často
musíte pomoct kotvičkou. Jinak se prostě dál nedostanete. Dá se to
zvládnout a výrazně vás to nezpomalí.
Zalidněnost:
Byli jsme v době českých jarních prázdnin a po skončení těch
rakouských či německých. Ve všední vládla většinou čeština a
středisko bylo v podsatě poloprázdné. Víkend a slušné počasí nalákalo
na sobotní ráno pár místních autobusů a ráno bylo rušněji. Odpoledne
už zase "náš" klid.
Občerstvení a aprés-ski:
Na jídlo či drink jsme chodili výhradně do restaurace Go-gosau nad
Russbachem na vrcholu Hornspitz: klasické rakouské občerstvení i nabídka a
velmi milá česká obsluha. Ceny za hlavní jídla kolem 10-15 eur. Proti
Itálii výrazný cenový skok. Nicméně Italové si přece jen s tím jídlem
umí více vyhrát.
Doprava do střediska a parkování:
Bydleli jsme v hotelu v Russbachu a využívali úschovnu lyží přímo pod
kabinkou, takže jsme si těch 300 m ráno šlapli pěkně po noze. Parkoviště
je zdarma a po deváté v podstatě plné. Chce to dřív. Do střediska se jede
příjemně po dálníci kolem Lince a pak kolem jezer Traunsee a
Hallstattersee, takže je se i na co po cestě podívat. Celkem z Prahy 5 hodin.
Z Dačic jsou to 4 hodinky.