Eisacktal

Eisacktal - lyžování

V okolí Brixenu na severním úpatí Dolomit vyrůstají dvouapůltisícové hřebeny s horskými loukami na svazích, z nichž jsou lyžařsky využité především výše položené a jižně orientované svahy Plose a Gitschbergu s pohodově až poctivě červenými sjezdovkami.

Nejpřitažlivějším lyžařským areálem údolí Eisacktal je bezlesá planina s vrcholy Plose (2 446 m) a Pfannspitze (2 505 m), které se tyčí vysoko nad starobylým městem Brixen. Jejich jižní až jihovýchodní svahy protkává pětice lanovek, obtékané lehčími modrými i svižnějšími červenými sjezdovkami. Mírnější tratě stékají z Plose, ty strmější spadají z vrcholu Pfannspitze – hlavní varianty bývají terénně upravené do téměř dálniční podoby, zbývající jsou naopak přirozeně hravě zvlněné.

Lyžařský areál v posledních letech omladily moderní lanovky, takže kromě návratu z Pfannspitze na Plose a okrajové lokality Palmschoss jsou všechny sjezdovky dostupné z expresních a krytých lanovek. Zastarale už působí jen přístupová 6místná kabinka z údolí, která pochází z 80. let. Investice dále směřují do letních atrakcí a hlavně zajištění zdrojů vody a posílení zasněžovacího systému.

Plose je velkolepým rozhledovým balkónem – východnímu panoramatu dominuje rozeklaný dolomitský hřeben Geisler, jižní obzor rámuje Brenta a ten severní pak ledovci pokryté vrcholky Zillertálských Alp.

Díky své poloze s jižní orientací svahů a suššímu mikroklimatu je Plose nejslunečnějším areálem Eisacktalu, ideálním pro slunné, přitom mrazivé zimní dny. Jeho holé svahy jsou naopak nepříjemné za větrných dnů, na jaře na nich zase dříve měkne sníh.

Na protější straně údolí se rozpíná rodinná oblast Gitschberg Jochtal, tvořená různorodou dvojicí propojených lyžařských areálů.

Bezlesá homole Gitschberg (2 512 m) s jedním hlavním proudem sjezdovek odshora až do údolí se zdvihá nad soutokem údolí Eisacktal a Pustertal. Nejostřeji klopené sjezdovky vedou po jižním svahu ze samotného vrcholu Gitschberg, dále se terén krotí do lehké modré, využívané pro výuku, aby se na hranici lesa opět svižněji propadl, ať už směrem k Meransenu, nebo k mýtině Kiener Alm, odkud stoupá nová 10místná kabinka přes mezistanici až pod Gitschberg.
Na úpatí Gitschbergu se na slunečné a panoramatické horské terase vyhřívá příjemná vesnička Meransen s množstvím moderních a rodinných hotelů, propojených s areálem přejezdovými cestami. Přímo ve vesničce se nachází i cvičné louky s několika vleky.

Jochtal má na svých horních, východně orientovaných svazích pod vrcholem Hinterberg (2 100 m) velmi pohodově skloněné a řídce zalesněné carvingové dálnice s komfortní 6sedačkou, zpestřené jednou zábavnou tratí funslope, a směrem do údolí pak červenou trať vinoucí se s občasnou krátkou rovinkou lesem. Vrchní pasáž údolní trati má ještě dvě krátké, ale černočerné varianty nad horskou chatou Nockalm. Od parkoviště v údolí stoupá k východu kabinková lanovka, která Jochtal pojí s Gitschbergem a podél níž klesá zprvu strmější a užší, pozdějí široká a modrající sjezdovka, doprovázená dětskou výukovou zónou. Přejezd z Jochtalu na Gitschberg dvěma kabinkami (Schilling a Gaisjoch) trvá cca 20 minut.
Vals je malá vesnička na konci klidného údolí Jochtal s několika hotely přímo u nástupních stanic lanovek.

Na první pohled lehce nekompaktní dvojareál je až na výjimky vybaven moderními, převážně kabinkovými lanovkami a velmi výkonným zasněžovacím systémem. Gitschberg má holý vrchol, na jaře s dříve měknoucím sněhem, zatímco nižší partie a prakticky všechny sjezdovky Jochtalu jsou stíněné lesním porostem. Díky terénní rozmanitosti a orientaci svahů na všechny světové strany, s mírnou převahou orientace na jih, se dá najít kvalitní povrch téměř za všech povětrnostních podmínek.

Nedávné i plánované mohutné investice do lyžařské infrastruktury a ubytování postupně proměňují oblast Gitschberg Jochtal z tajného tipu na etablovanou rodinnou destinaci, která každoročně láká stále více návštěvníků.

V Eisacktalu se upravuje na dvě stě kilometrů běžeckých stop, převážně na náhorních plošinách nebo v postranních údolích. Sáňkařské dráhy se spouštějí jak přímo podél lanovek, tak z odlehlejších míst. V tisíc let starém Brixenu na dně údolí Eisacktal je kromě památkového centra s pěší zónou a Havlíčkova exilového domku i rozsáhlý akvapark (Aquarena) s vodními atrakcemi a světem saun.