3 Zinnen (Tre Cime)

3 Zinnen (Tre Cime) - lyžování

Lyžování v oblasti 3 Zinnen má navzdory mohutným investicím z posledních let stále poměrně komorní charakter, k čemuž přispívají hluboké lesy i daleký prostor, v němž se lyžařská houpačka rozpíná. Více než 100 km sjezdovek se „potuluje“ po více než pěti různých svazích, které jsou propojeny krátkými či dlouhými přejezdovými cestami nebo skibusem. Lyžuje se tak vlastně v poměrně malých a přehledných, přitom krajinově různorodých lokalitách, mezi nimiž je možné cestovat jako po safari. Výjezdy obstarávají rychlé lanovky, z nichž mnoho bylo postaveno v posledních letech a skýtají tak luxus pohodlného vyhřívaného posezení. Kromě sjezdovek se v oblasti upravuje okolo 200 km běžeckých stop a několik sáňkařských drah, dostupných lanovkami.

Hlavním lyžařským centrem oblasti je Helm (2 200 m) se středně náročnými sjezdovkami, které stékají převážně severním svahem stejnojmenné hory. Podél páteřní kabinkové lanovky z Vierschachu se obloukem svažuje nenáročná a oblíbená pětikilometrová červená sjezdovka, přímo pod lanovkou se pak řítí široká a výrazně sportovnější černá trať. Neobvyklá „černá“ sjezdovka klesá po jižní stráni Helmu do klidného a malebného turistického střediska Sexten – vesměs jde jen o širokou cestu s poutavými výhledy na Sextenské Dolomity, až v závěru zpestřenou poctivě černým hangem, který má však zčásti lehčí objízdnou variantu. Na nejvyšší vrchol Hahnspiel stoupá ze severní strany luxusní 8sedačka s celkově mírnějšími, ale houpavě hravými červenými tratěmi a černými „zkratkami“ na dojezdu, z jihu pak na vrchol vede vlek s krátkým středně strmým carvingovým hřištěm, z něhož lze navázat po strmém černém úseku na trať do Sextenu.

Naproti Helmu se zdvihající Rotwand (2 000 m) je zpřístupněn dvěma kabinkovými lanovkami, podél nichž spadají dvě dlouhé, méně náročné sjezdovky, ta směřující do vesničky Bad Moos ovšem zpestřená dvěma kratšími, zato černočernými variantami. Nenáročnou červenou sjezdovku Signaue nově doprovází ještě lehčí modrá varianta. Na nejvyšší bod stoupá krátký vlek Porzen s prostornou červenou tréninkovou tratí. Oblíbenou atrakcí dětí je obří sněhuláková rodina na horní stanici kabinky i sobí farma. Do údolí odtud vedou dvě dlouhé sáňkařské dráhy.

Oba areály jsou od sezóny 2014/15 propojené dvěma kabinkovými lanovkami a atraktivními červenými sjezdovkami přes lokalitu Stiergarten na jižních svazích Helmu v kompaktní celek. Nejde přitom jen o „spojení“, vzniklo tak lyžařsky plnohodnotné území.
Stiergarten (2 100 m) je krásný vyhlídkový balkón nad hranicí lesa, odkud se dají mezi zubatými hřebeny Sextenských Dolomit za pěkného počasí zahlédnout i slavné vrcholy Tre Cime (tedy alespoň dvě ze tří „věží“). Obě nové červené sjezdovky, jak sportovnější Stiergarten, tak pohodovější a panoramatičtější Drei Zinnen, se prosmýkají prostornými lesními průseky, a díky své proměnlivosti jsou atraktivní i pro zdatnější lyžaře.
Červená trať Stiergarten, která míří směrem k Helmu, se po úvodní lehké a vyhlídkové pasáži noří mezi stromy a postupně přidává na sklonu, přičemž po několika terénních stupních vrcholí „načernalým“ a o něco užším cílovým hangem u mezistanice stejnojmenné kabinky. Ta lyžaře vyveze zpět na Stiergarten, v opačném směru pokračuje krátkým úsekem směrem k Sextenu, kde překonává úzkou, ale hlubokou rokli.
Ze Stiergartenu směrem k Rotwandu spadá trať Drei Zinnen – dlouhá červená, místy sportovněji skloněná, ale zároveň vyhlídková, neboť se po celé trase můžete kochat „zuby“ Sextenských Dolomit. Trať klesá v mnoha mírnějších i strmějších „červených“ stupních, mezi nimiž jsou vždy krátké mírnější úseky pro odpočinek, díky nimž sjezd není tak vyčerpávající, přičemž kromě dojezdového hangu, který lze objet, nemá vyloženě náročnou pasáž.
Obě nové lanovky na Stiergarten od Helmu a Rotwandu jsou 8místné kabinky, takže je možné s nimi cestovat nahoru i dolů, což se může hodit třeba při odpoledním návratu z Rotwandu na Helm – ať už kvůli strmému dojezdu sjezdovky, nebo nepohodlnému nástupu ve směru do Sextenu podchodem v mezistanici. Od sezóny 2020/21 vede ze Stiergartenu do Sextenu i nová lehká, modře značená propojka v podobě široké cesty lesem, která se tak vyhýbá nepříjemnému černému hangu na jižním svahu nad Sextenem.

Nové lanovky by v budoucnu měly zajistit propojení Helmu přes vrchol Hochgruben s rakouským areálem Sillian v mezinárodní houpačku. V plánu jsou i dvě lanovky mezi sedlem Kreuzbergpass a údolím Val Comelico, kde se nad střediskem Padola kolem kryté 4sedačky rozbíhá lesem trojice sjezdovek všech obtížností.

Val Comelico (2 000 m) nad vesničkou Padola je poměrně malý areál s pouhými třemi tratěmi, které ale mile překvapí svou proměnlivostí a širokými lesními průseky, kde překonávají převýšení téměř 800 m. Mezi sebou se navíc proplétají, čímž zvyšují počet variant sjezdu a pocitově i velikost areálu. Všechny je obsáhne jediná pohodlná polstrovaná 4sedačka s bublinou. Kromě víkendu a prázdnin tu bývá liduprázdno, o čemž svědčí i jediná hospoda pod horní stanicí lanovky. V údolí se pak nachází ještě cvičný areál. Z hlavní části lyžařské houpačky je Val Comelico dostupné po přejezdových cestách a nakonec skibusem od Rotwandu přes Kreuzbergpass, kde se nachází krátký sportovní svah využívaný pro trénink.

Lyžařské safari Giro delle Cime, jímž lze celou lyžařskou oblast od Helmu přes Kreuzbergpass až po Val Comelico procestovat, zatím sestává z mnoha přejezdových cest a transferů skibusem mezi jednotlivými areály, ale výhledově se možná dočkáme i lanovkami plně propojené houpačky. Dlouhý a mírný, či dokonce rovinatý je přejezd z Rotwandu na Kreuzbergpass, jen o něco kratší z Kreuzbergpassu do Valgrande. Přejezdové cesty jsou velmi dobře značené, úseky s protisvahem jsou dopředu ohlášené cedulkou „Go!“, aby lyžař stihl včas nabrat co největší rychlost, bruslení se však úplně nevyhnete (čas přejezdu min. 20 a 15 minut). Na dvou místech – před Kreuzbergpassem a krátce za ním – jsou instalované pojízdné koberce. V termálních lázních Valgrande (t. č. mimo provoz) je u stanice skibusu bar. První ranní skibus jede od kabinky Signaue pod Rotwandem až do Padoly, dopolední skibusy pak pendlují jen mezi Valgrande a Padolou. Zpět jezdí odpoledne skibusy až ke kabince Signaue.

Malý, ale lyžařsky parádní je Haunold (1 500 m) se svou sportovně-pohodovou spletí sjezdovek s téměř 400m převýšením nad klidným městečkem Innichen se historickým centrem s pěší zónou. Na svahu jsou i dvě horské chaty s prvotřídní kuchyní, kam se můžete nechat zavézt skútrem na romantickou večeři.

Severní orientace svahů zaručuje v kombinaci s velmi výkonným zasněžováním sněhovou jistotu včetně sjezdů až do údolí v podstatě po celou sezónu.

Údolí je jednou z dolomitských běžkařských mek se 200 km upravovaných a z velké části propojených stop. Pravidelně se na nich objevuje i světová závodnická špička.
V Innichenu stojí akvapark s bazénem, vířivkou, 75 m dlouhým tobogánem, dětským světem i saunovou zónou.

Ve Vierschachu je vybudována železniční stanice s přímým přestupem do lanovky na Helm, podobně jako má své nádraží i Kronplatz v obci Percha. Lovci kilometrů mohou podniknout nevšední lyžařské safari se „skalpem“ Helmu a Kronplatzu v jednom dni, prakticky má ale vlak – pendlující v půl- až hodinových intervalech – význam hlavně jako dopravní prostředek mezi sjezdovkami a místem uytování, pokud se nachází v pěším dosahu nádraží. V ceně ubytování bývá i zvýhodněná „lítačka“ na veškerou veřejnou dopravu v údolí.