3 Zinnen (Tre Cime) - lyžování
Hlavním lyžařským centrem oblasti je Helm (2 200 m) se středně náročnými sjezdovkami, které stékají převážně severním svahem stejnojmenné hory. Podél páteřní kabinkové lanovky z Vierschachu se obloukem svažuje nenáročná a oblíbená pětikilometrová červená sjezdovka, přímo pod lanovkou se pak řítí široká a výrazně sportovnější černá trať. Neobvyklá „černá“ sjezdovka klesá po jižní stráni Helmu do klidného a malebného turistického střediska Sexten – vesměs jde jen o širokou cestu s poutavými výhledy na Sextenské Dolomity, až v závěru zpestřenou poctivě černým hangem, který má však zčásti lehčí objízdnou variantu. Na nejvyšší vrchol Hahnspiel stoupá ze severní strany luxusní 8sedačka s celkově mírnějšími, ale hravými červenými tratěmi a černými „zkratkami“ na dojezdu, z jihu pak na vrchol vede vlek s krátkým středně strmým carvingovým hřištěm, z něhož lze navázat po strmém černém úseku na trať do Sextenu.
Naproti Helmu se zdvihající Rotwand (2 000 m) je zpřístupněn dvěma kabinkovými lanovkami, podél nichž spadají dvě dlouhé, méně náročné sjezdovky, ta směřující do vesničky Bad Moos ovšem zpestřená dvěma kratšími, zato černočernými variantami. Nenáročnou červenou sjezdovku Signaue zase nově doprovází ještě lehčí modrá varianta. Na nejvyšší bod stoupá krátký vlek Porzen s prostornou červenou tréninkovou tratí. Oblíbenou atrakcí dětí je obří sněhuláková rodina na horní stanici kabinky i sobí farma. Do údolí odtud vedou dvě dlouhé sáňkařské dráhy.
Oba areály jsou od sezóny 2014/15 propojené dvěma novými lanovkami a
atraktivními červenými sjezdovkami přes lokalitu Stiergarten na jižních
svazích Helmu v kompaktní celek. Nejde jen o „spojení“, vzniklo
lyžařsky opravdu plnohodnotné území.
Stiergarten (2 100 m) je krásný vyhlídkový balkón
nad hranicí lesa, odkud se dají mezi zubatými hřebeny Sextenských Dolomit
za pěkného počasí zahlédnout i slavné vrcholy Tre Cime. Obě nové
červené sjezdovky, jak sportovnější Stiergarten, tak pohodovější a
panoramatičtější Drei Zinnen, se prosmýkají prostornými lesními
průseky, a díky své proměnlivosti jsou atraktivní i pro zdatnější
lyžaře.
Červená trať Stiergarten, která míří směrem k Helmu, se po úvodní
lehké a vyhlídkové pasáži noří mezi stromy a postupně přidává na
sklonu, přičemž po několika terénních stupních vrcholí
„načernalým“ a o něco užším cílovým hangem u mezistanice
stejnojmenné kabinky. Ta lyžaře vyveze zpět na Stiergarten, v opačném
směru pokračuje krátkým úsekem směrem k Sextenu, kde překonává úzkou,
ale hlubokou rokli.
Ze Stiergartenu směrem k Rotwandu spadá trať Drei Zinnen – dlouhá
červená, místy sportovněji skloněná, ale zároveň vyhlídková, neboť se
po celé trase můžete kochat „zuby“ Sextenských Dolomit. Trať klesá v
mnoha mírnějších i strmějších „červených“ stupních, mezi nimiž
jsou vždy krátké mírnější úseky pro odpočinek, díky nimž sjezd není
tak vyčerpávající, přičemž kromě dojezdového hangu, který lze objet,
nemá vyloženě náročnou pasáž.
Obě nové lanovky na Stiergarten od Helmu a Rotwandu jsou pohodlné 8místné
kabinky, takže je možné s nimi cestovat nahoru i dolů, což se může hodit
třeba při odpoledním návratu z Rotwandu na Helm – ať už kvůli strmému
dojezdu sjezdovky, nebo nepohodlnému nástupu ve směru do Sextenu podchodem v
mezistanici. Od sezóny 2020/21 vede ze Stiergartenu do Sextenu i nová lehká,
modře značená propojka v podobě široké cesty lesem.
Nové lanovky by v budoucnu měly zajistit propojení Helmu přes vrchol Hochgruben s rakouským areálem Sillian v mezinárodní houpačku. V plánu jsou i dvě lanovky mezi sedlem Kreuzbergpass a údolím Val Comelico, kde se nad střediskem Padola kolem kryté 4sedačky rozbíhá lesem trojice sjezdovek všech obtížností.
Ve Vierschachu je vybudována železniční stanice s přímým přestupem do lanovky na Helm, podobně jako má své nádraží i Kronplatz v obci Percha. Lovci kilometrů mohou podniknout nevšední lyžařské safari se „skalpem“ Helmu a Kronplatzu v jednom dni, prakticky má ale vlak – pendlující v půl- až hodinových intervalech – význam hlavně jako dopravní prostředek mezi sjezdovkami a místem uytování, pokud se nachází v pěším dosahu nádraží. V ceně ubytování bývá i zvýhodněná „lítačka“ na veškerou veřejnou dopravu v údolí.
Padola (2 000 m) v údolí Val Comelico je poměrně malý areál s pouhými třemi tratěmi, které ale mile překvapí svou proměnlivostí a širokými lesními průseky, kde překonávají převýšení téměř 800 m. Mezi sebou se navíc proplétají, čímž zvyšují počet variant sjezdu a pocitově i velikost areálu. Všechny je obsáhne jediná pohodlná polstrovaná 4sedačka s bublinou. Kromě víkendu a prázdnin tu bývá liduprázdno, o čemž svědčí i jediná hospoda pod horní stanicí lanovky. V údolí se pak nachází ještě cvičný areál.
Lyžařské safari Giro delle Cime, jímž lze celou lyžařskou oblast od Helmu přes Kreuzbergpass až po Padolu procestovat, zatím sestává z mnoha přejezdových cest a transferů skibusem mezi jednotlivými areály, ale výhledově se možná dočkáme i lanovkami plně propojené houpačky. Dlouhý a mírný, či dokonce rovinatý je přejezd z Rotwandu na Kreuzbergpass, jen o něco kratší z Kreuzbergpassu do Valgrande. Přejezdové cesty jsou velmi dobře značené, úseky s protisvahem jsou dopředu ohlášené cedulkou „Go!“, aby lyžař stihl včas nabrat co největší rychlost, bruslení se však úplně nevyhnete (čas přejezdu min. 20 a 15 minut). Na dvou místech – před Kreuzbergpassem a krátce za ním – jsou instalované pojízdné koberce. V termálních lázních Valgrande (t. č. mimo provoz) je u stanice skibusu bar. První ranní skibus jede od kabinky Signaue pod Rotwandem až do Padoly, dopolední skibusy pak pendlují jen mezi Valgrande a Padolou. Zpět jezdí odpoledne skibusy až ke kabince Signaue.
Malý, ale lyžařsky hodnotný je Haunold (1 500 m) se svou sportovně-pohodovou spletí sjezdovek s 500m převýšením nad klidným městečkem Innichen se historickým centrem s pěší zónou. Na svahu jsou i dvě horské chaty s prvotřídní kuchyní, kam se můžete nechat zavézt skútrem na romantickou večeři.
Severní orientace svahů zaručuje v kombinaci s velmi výkonným zasněžováním sněhovou jistotu včetně sjezdů až do údolí v podstatě po celou sezónu.
Údolí je jednou z dolomitských běžkařských mek se 200 km upravovaných
a z velké části propojených stop. Pravidelně se na nich objevuje i
světová závodnická špička.
V Innichenu stojí akvapark s bazénem, vířivkou, 75 m dlouhým tobogánem,
dětským světem i saunovou zónou.