Ischgl / Silvretta Arena mapa sjezdovek

Podrobný popis - Ischgl / Silvretta Arena

Ischgl

Idalp

• obří hemžiště, „hlavní nádraží“ rakouské strany, kde na kabinkové lanovky z údolí navazuje sedm(!) sedaček do všech směrů v areálu
• cvičná louka, snowpark i velkokapacitní restaurace
• č. 1 – hlavní červená „sběrnice“ do Ischglu nejprve traverzuje, poté se velkoryse široce a lehce šikmo rozbíhá po strmém svahu, na hranici lesa se větví v přímou přehlednou černou a subtilnější okružní červenou variantu, od mezistanice funitelu se obě varianty slévají, velmi zužují a překonávají plochou pasáž nad strmou roklí, aby se těsně nad Ischglem propadly po cílovém hangu do města

Pardatschgrat

• po velmi strmém severním svahu míří sportovnější tratě do Ischglu, na opačnou stranu pak mírné dálnice směrem k Idalpu a výletní červená do údolí Velilltal
• č. 2 – široká modrá dálnice sloužící pro přejezd z Idalpu do Höllboden, z níž se odděluje krátká a zvlněná červená trať č. 2a
• č. 3 – méně frekventovaná a postupně úzká červená trať spadající soutěskou směrem k mezistanici nad Ischglem, dojezd je velmi plochý, ale lze si ho ulehčit pomocí kuriozního, lehce z kopce vedeného vleku podél močálu s líhní žab
• č. 4 – středně široká, lehce točivá černá trať se strmějšími hangy
• č. 5 – červená trať se nejprve přívětivě a prostorně rozlévá po hřebeni, poté šikmo traverzuje strmým svahem a nakonec široce a po spádnici roluje k mezistanici
• č. 5a – přímá a strmá přípojka z Pardatschgratu do červené tratě č. 5

Vellilscharte

• č. 7 – výletní červená trať údolím Velilltal: kromě jedné plošší pasáže stále příjemně klesá, od 6sedačky Velilleckbahn pokračuje strměji jako č. 7a úzkým žlabem
• č. 8 – mírná a široká dálnice

Idjoch a Viderjoch

• dlouhé, velmi rušné, ale pohodové a prostorné modro-červené dálnice na obě strany z hraničního sedla mezi Rakouskem a Švýcarskem
• č. 10 – široká červená dálnice
• č. 11 – typicky rekreačně mírná a přehledná široká modrá trať směrem na Idalp

Greitspitz

• skalnatý vrchol, z něhož se spouštějí směrem k Idalpu ty nejstrmější tratě
• č. 12 – přehledná poctivě červená trať se mezi skalami pod Greitspitze větví do mírnějších odboček směrem k Idalpu nebo do strmějšího hangu k Höllboden
• č. 13 – v horní části přímá dost strmá černá trať, která se později už jako červená prosmýká mezi skalami k Idalpu
• č. 14a, c – impozantní přímé černé tratě přímo podél skalní stěny, které se na dně kotliny Höllkar nakonec spojí s mírnou svozovou dálnicí č. 23
• č. 14b – po dlouhém traverzu se černá trať široce a strmě rozbíhá směrem do Höllkaru
• č. 15 – dlouhý traverz, který směřuje z Greitspitzu do údolí Höllkar

Palinkopf

• č. 20 a 21 – přímé, dálniční a v horní polovině strmé černé tratě padající do kotliny Höllkar, dojezd je mírnější
• č. 40 a 41 – velmi dlouhé červené tratě směrem ke Gampenalpu zprvu úzce traverzují, poté se rozlévají po bezlesých pláních a nakonec se subtilněji a točivěji prosmýkají mezi obřími balvany

Höllenspitze

• dlouhé, přímé i točivější strmé tratě trochu mimo hlavní ruch areálu
• č. 33 – černá trať, traverzující z Palinkopfu, se po krátkém a strmém, ale přehledném hangu vlévá do č. 34
• č. 34 – točivější černá trať s jedním strmým hangem a přívětivým dojezdem v podobě červené tratě č. 37
• č. 35 – přímá a téměř konstantně skloněná černá trať stéká kotlinou z Höllenspitze k Paznaunaer Thaya
• č. 30, 31 – příjemné, prostorné a lesem kryté červené tratě s hangy i odpočinkovými úseky
• č. 38 – přejezdová a točivější červená trať s několika širokými hangy klesá z Höllenspitze na Gampenalp

Piz Val Gronda

• č. 42 – výpravná červená trať pustou vysokohorskou krajinou s krátkými svižnějšími pasážemi a dlouhým plochým dojezdem