Nassfeld

Nassfeld - lyžování

V Nassfeldu, jehož lyžařské terény se rozkládají kolem stejnojmenného průsmyku na hranici rakouských Korutan a italského Furlánska, se jezdí hlavně po travnatých pastvinách ve velmi řídkém porostu. V nejvyšších partiích se pak sjezdovky dotýkají vápencových skal, které areálu tvoří velmi pohlednou kulisu. Přejezdy mezi všemi třemi vrcholy – Gartnerkofel, Madritsche a Trogkofel – jsou lyžařsky plnohodnotné a poměrně rychlé, žádné nudné traverzování.

Malý labyrint proměnlivých červených sjezdovek s lehkými terénními zlomy a hupy se rozbíhá na jižní straně centrálního hřebene Madritsche, sportovnější terény se nacházejí na protilehlé severní straně Gartnerkofelu. Lenivě požitkářské tratě odtud přesahují na jižní stranu až do Itálie. Dva sportovně červené a prostorné sjezdy míří do kotliny na severním úbočí Madritsche, nová a velmi oblíbená přemodelovaná červeno-modrá dálnice stéká z Rudnigsattelu. Sportovnější a neposednější je skalnatý hřebínek Troghöhe – tamější trať se zprvu prosmýká mezi skalními bloky, než se rozdělí, přímější černá varianta se řítí po spádnici, jak to jen jde, o něco větším obloukem ji dohání červená, která se dole ještě „třepí“ do několika rukávů, nechybí ani „záchranná“ modrá cesta, která křižuje svah. Jako „odlehčené“ červené se dají označit dálniční sjezdy z Madritsche k Tressdorfer Almu a do osady Sonnleitn.
Řídký les a členitý terén je zároveň nezáludným freeridovým hřištěm, a to i pro „začátečníky“ ve volném terénu. Nechybí ani slušný snowpark s překážkami a skoky všech úrovní, stejně jako další lákadla typu funslope nebo měřeného slalomu.

Lyžařský den začíná pro většinu návštěvníků v údolí ve vesničce Tröpolach v pouhých 600 m n. m. ve velké nástupní stanici kabinkové lanovky Millenium Express. Jedna z nejdelších lanovek na světě překonává vrcholek Gmanberg, údolí Rudniggraben a vyjíždí po podlouhlém hřebínku na bezmála dvoutisícový vrcholek Madritsche (1 919 m). Z tohoto centrálního hřebínku vedou tři pestré červené sjezdovky s mírnějšími i prudšími pasážemi k ubytovací osadě Sonnleitn (1 380 m) a na Tressdorferalm (1 590 m), kde je i cvičná louka s koberci, pohádkovými postavami a vleky. Z hřebínku Madritsche se jižním směrem k průsmyku Nassfeld spouští příjemně pohodové červené a modré tratě, severním směrem k Troghöhe naopak poměrně ostré, sportovní červené. Pod sedlem Rudnigsattel (1 980 m) se rozlévá přímá, terénně lehce proměnlivá červená trať s luxusní 6sedačkou. Ze skalnatého ostrohu Troghöhe (2 020 m), dostupného kabinkou, se mezi skalisky prosmýká strmá červená trať, která se níže na prostornějším svahu větví v přímou černou a dvě červené varianty, vybírající na sportovně skloněném svahu o něco málo mírnější trasu. Kolem kabinkové lanovky Zweikofelbahn se vine serpentinovitá, nepříliš široká červená trať – lanovka slouží hlavně pro dopravu na start sjezdovky Carnia do údolí. Můžete si tu ale nechat natočit svou jízdu na vymezeném úseku na video a pomocí kódu ze skipasu vyhledat své účinkování na stránkách střediska.
Oblíbená a dlouhá návratová trať do údolí Carnia startuje ostrým černým padákem, alternativně červeně nebo modře po „záchranné“ cestě, brzy však přechází do mírné rovinky a traverzuje, poté se opět rozbíhá do příjemně červeného sklonu, který se u mezistanice kabinky na Gmanbergu (1 020 m) lomí na přímou, poměrně dost strmou červenou rozdělenou do několika hangů s krátkými odpočinkovými úseky.
Sjezdovky na jižní straně Gartnerkofelu kolem horské louky Garnitzen Alm (1 640 m) končí již na italském území – jsou slunečné, příjemně proměnlivé a nepříliš náročně červené. Z Gartnerkofelu se směrem k Nassfeldu řítí široká, dosti sportovně červená FIS, jejíž alternativou jsou členitější červené tratě se střídajícími se hangy a rovinkami.

Název Nassfeld („mokré pole“) pochází z faktu, že zdejší horské louky jsou protkané množstvím potůčků. Díky poloze na rakousko-italském pomezí získává i mimořádně bohatý příděl sněhu z jihu, ze Středomoří. Jelikož je ze severu kryt hlavním alpským hřebenem, typické je ale spíše slunečné zimní počasí.

V mezistanici Millenium Express sídlí NTC park se „zábavným“ nářadím určeným pro sjíždění na sněhu. Nejsnazší a zároveň nejzábavnější je snowbike – jakési kolo s lyžinami místo kol a bez brzdy, kterou nahrazují minilyže na nohou jezdce (bez velkých zkušeností lze sjíždět i „velké“ sjezdovky, snowbike je poměrně stabilní a umožňuje dobře zatáčet).

Až na dvě výjimky jsou všechny sjezdovky v Nassfeldu dosažitelné pomocí expresních kabinkových nebo sedačkových lanovek, z nichž některé jsou kryté bublinou či vyhřívané. Strmější úseky sjezdovek se zpravidla dají objet po modře značených, serpentinovitých „bobo“ cestách, což ocení nejen hravé děti.

Nassfeld je v nejlepším slova smyslu normální, středně velké středisko obklopené krásnou scenérií a slunečným klimatem, které si ovšem zakládá na dokonalé propojenosti služeb a drobných potěšení. Množství atrakcí „navíc“ je to, čím je Nassfeld poměrně neobvyklý – od panoramatických vyhlídek přes sluneční „sčítací“ hodiny, dosvědčující přívětivé klima Nassfeldu, až po levný expresní servis lyží přímo na sjezdovce. Není snad nápadu, který by v Nassfeldu nevyzkoušeli – mezi ty kuriozní patří třeba „jazykový“ kurz korutanštiny, místního německého dialektu, který probíhá při cestě lanovkou z údolí. Na jaře Nassfeld lákal i na Karibik na sněhu, kdy na slunečních terasách horských chat vyrostly palmy a plážové koktejly tekly proudem. Novinkou je pak metalový festival pod širým nebem.

Nedaleko Nassfeldu ve výšce 930 m n. m. se rozlévá jezero Weissensee, romanticky obehnané zalesněnými pahorky a v zimě hluboko zmražené. Na jeho hladině se upravuje až 25 km bruslařských drah – jde o největší přírodní bruslařskou arénu v Evropě. Bruslení je velmi uvolňující a uklidňující aktivitou, ke které se málokde jinde dostanete tak snadno jako právě na Weissensee. Zvláště jízda na tzv. dlouhých nožích stojí za to – lze si je tu půjčit, přičemž systém uchycení na botu je stejné jako u běžek. Největší světoví milovníci tohoto sportu – Holanďané – si 27 km dlouhé jezero Weissensee znárodnili pro své každoroční mistrovství na konci ledna poté, co nizozemské kanály přestaly zamrzat. Na trať dlouhou 200 km se vydávají tisíce Holanďanů, amatérů i sportovců. Dosavadní rekord činí 5 hodin a 11 minut, což představuje průměrnou rychlost bezmála 40 km/h.