Lech Zürs mapa sjezdovek

Podrobný popis - Lech Zürs

Lech

• na jedné straně dvoutisícové vrcholy Kriegerhorn a Zuger Hochlicht s hustou spletí více či méně červených a členitých sjezdovek, na druhé freeridový a „tranzitní“ vrchol Rüfikopf, přes který vede jediná spojnice po sjezdovkách do sousedního Zürsu

Schlegelkopf

• domovský svah Lechu s jihovýchodní orientací – široký a poměrně svižný, přesto po něm stékají hlavně modře značené sjezdovky, obsloužené krytou 4sedačkou anebo souběžnou „posilovou“ starou hrkavou dvousedačkou
• v ústraní kotva Hintervies s vlastní, liduprázdnou „modrou“ sjezdovkou (ve skutečnosti krásně sportovně červenou), z druhé strany vlek ještě obtéká členitější červená

Kriegerhorn

• krytá a vyhřívaná 6sedačka (jedna z prvních na světě) zpřístupňuje vrchol, z něhož přímo vedou jen neupravované trasy ski-route, modrá sjezdovka se kolem něj v širokém traverzu obtáčí (místy plochá, místy svižná)

Zuger Hochlicht

• na jižním svahu dlouhá krytá 8sedačka Steinmähder s velmi strmou červenou sjezdovkou, která nechá jezdce vydechnout teprve ve spodní třetině, kde se do ní vlévají příjezdové cesty z okolních lokalit
• z opačné strany neposedná spleť křižujících se modro-červených sjezdovek, které v rychlém sledu střídají „padáčky“ i rovinky

Rüfikopf

• dvě visuté lanovky se šplhají na zdánlivě lyžařsky nepřístupný vrchol – zpět dolů vedou velkou oklikou jen ski-route, směrem k Zürsu pak „jednosměrné“ sjezdovky, zčásti přejezdového a zčásti plnohodnotného charakteru
• krátké, opomíjené, ale tak akorát svižné sjezdovky podél „přejezdového“ vleku Schüttboden, od něhož velmi svižně pokračuje modře značená, jednosměrná trať k sedačce Triftalp

Zürs

• velmi kompaktní resort se dvěma protilehlými svahy, bičovanými dosti sportovními sjezdovkami, a k tomu návdavkem jeden freeridový vrchol
• bohužel je jen částečně lyžařsky propojen s Lechem (po sjezdovkách z Rüfikopfu, zpět jen přes ski-route z Madloch Jochu), což supluje výkonná skibusová linka, která pokračuje až ke krajním lanovkám St. Antonu a zajišťuje tak spojení celého Arlbergu

Hexenboden

• páteřní krytá 6sedačka Hexenboden z Zürsu až na vrcholek se dvěma ostřejšími červenými sjezdovkami, které velkými oblouky obtékají ještě subtilnější „zachranné“ modré tratě
• do ústraní odtékají ještě dvě (černo)-červené sjezdovky, obsloužené krytou 6sedačkou Triftalp, zvláště hlavní varianta je v horní části opravdu široká

Trittkopf

• výrazný vrchol s členitou, velmi proměnlivě širokou červenou tratí a několika značenými freeridovými trasami (ski-route)

Muggengrat

• subtilní a poměrně zatáčkovitá modrá č. 11, obsloužená krytou 6sedačkou
• nejatraktivnějším cílem je ale červená č. 10, odtékající ze sedla na druhou stranu opuštěným údolím – nejprve velmi strmá, pak odpočinková výletní s občasnou rychlejší pasáží a dlouhým plochým dojezdem zpět do Zürsu

Seekopf

• první, poměrně dost strmé patro na východ otočeného svahu Zürsu se čtveřicí červených sjezdovek, jednou černou variantou a dvěma „záchrannými“ modrými, přičemž mnohé červené úseky by si s onou černou v ničem nezadaly
• hlavní tratí je široká červená č. 15, již kopíruje rafinovaná černá č. 15a vedená po oblém hřebínku
• dlouhým nájezdem začíná subtilnější okrajová červená č. 14, která se v druhé půli odmění přímou a příkrou ranvejí s ultračerným dojezdem
• červená č. 17a má ostřejší padák v horní třetině, ale dlouhou mírnější pasáž uprostřed a nakonec klikatý dojezd
• dvě kryté 4sedačky
• propojení s protilehlou stranou (Hexenboden) přes lyžařský most s pojízdným kobercem

Madloch Joch

• dlouhá, stará dvousedačka bez plnohodnotné sjezdovky, jejímž účelem je zásobit legendární ski-route, řítící se z Madlochu do Zugu – dlouhou (1 000 m převýšení!), dost strmou, místy úzkou a s jedním protisvahem, sice částečně upravovanou, přesto náročnou