Sölden Lyžování a lyžařské středisko

Sölden - lyžování

Turistické letovisko Sölden v údolí Ötztal by se dalo označit za lyžařské velkoměsto, neboť lyžováním žije více než 6 měsíců v roce - od konce října, kdy se zde roztáčí kolotoč Světového poháru, až do začátku května. Sölden je vyhledáván především náročnými návštěvníky, oceňujícími výškově i plošně rozsáhlý lyžařský areál se značnou sněhovou jistotou, turistické atrakce jako muzeum Jamese Bonda anebo také špičkové hotely. A tomu samozřejmě odpovídají vysoké ceny.

Na rozsáhlých východně orientovaných svazích nad Söldenem se rozprostírá 143 km sjezdovek. První patro svahu je strmé, řídce zalesněné a klikatí se jím hlavně užší dojezdy sjezdovek do údolí. Hlavní terény se rozléhají až nad hranicí lesa – zatímco na Giggijochu převládají mírné nebo středně strmé pláně, pod Gaislachkogelem jsou svahy znatelně prudší, takže se po jejich spádnici rozbíhají spíš poctivé červené a černé sjezdovky. V nejvyšším patře areálu ve třítisícových výškách se pak rozkládá ledovec, vlastně dva ledovce, které jsou vzájemně propojené tunelem a po nichž se rozbíhají jak mírné široké dálnice, tak strmější tratě. Z hlavního söldenského areálu jsou ledovce přístupné soustavou lanovek a v okrajích sezóny pak vysokohorskou silnicí, která je v zimě uzavřena.

Lyžařský areál sestává ze tří propojených lokalit. Jednu z nich tvoří Gaislachkogl (3 058 m), třítisícový vyhlídkový vrchol s bondovským muzeem Elements 007, odkud se spouští dlouhá červená trať vysokohorského charakteru. Ve střední části Gaislachkogelu se pak rozlévají široké a spíš strmější dálnice, křižované mírnějšími serpentinovitými tratěmi.
Giggijoch (2 284 m) je rušný lyžařský bulvár s převážně dlouhými mírnými až středně strmými dálnicemi ve zvlněném terénu, ze sedla Hainbachjoch na okraji kotliny se spouští i přehledná černá trať.
Ledovce Rettenbach- (2 684–3 250 m) a Tiefenbachglet­scher (2 796–3 250 m) nabízejí jak mírné a široké modré ledovcové pláně (podél kabinky Tiefenbach nebo podél vleků Mutkogl a Karleskogl), tak svižnější tratě (podél vleku Seiterjöchl nebo 6sedačky Seiterkar). Velmi strmá je černá „svěťáková“ trať v dolní části Rettenbachu nebo nedávno vybudovaná černá trať z vrcholu Rettenbachu na Tiefenbach.

Kromě Giggijochu a ledovce nejsou v Söldenu přirozeně lehké sjezdovky – ty modré jsou mírné jen díky vydatnému „šněrování“ svahu serpentinovitými zatáčkami. Výukové hřiště lyžařské školy se soustředí na Giggijoch anebo do údolí – do söldenské čtvrti Innerwald.

Lyžařská sezóna v Söldenu začíná zpravidla v říjnu a končí začátkem května. Zpočátku se lyžuje jen na několika ledovcových tratích, v polovině listopadu se obvykle otevírají i hlavní sjezdovky v hlavním areálu. Díky mohutnému převýšení areálu mohou být sněhové podmínky na tratích velmi různorodé, na ledovcích se však drží kvalitní sníh po většinu sezóny.

Sölden je vybaven výkonnými, expresními a pohodlnými lanovkami, „úzkým“ místem však mohou být dvě přístupové lanovky (Gaislachkogl, Giggijoch), které jako jediné zpřístupňují areál s kapacitou až několika desítek tisíc návštěvníků – při ranním výjezdu se i přes svou ohromnou výkonnost (cca 8 000 os./hod.) mohou přechodně zahltit. Výjezd z města na ledovec soustavou sedačkových a kabinkových lanovek zabere zhruba hodinu.
Oba ledovce jsou obsloužené páteřními kabinkovými lanovkami (poněkud méně prostornými, než je dnes zvykem), z nichž dosáhnete na většinu sjezdovek, a doplňkově vleky. I některé z „bublinových“ sedaček v zimním lyžařském areálu jsou starší generace, tedy bez polstrování a zvýšené opěrky zad. Sjezdovky jsou rozložené po opravdu velkém území s pěti vrcholy, nicméně přejezdy mezi nimi jsou pohodlné a bez plochých úseků, jen na lesních dojezdech někdy dost zúžené.

Na třech nejvyšších třítisícových vrcholech, dostupných lanovkami, se nacházejí vyhlídkové platformy. V nedalekém Längenfeldu jsou rozsáhlé termální lázně Aqua Dome. Každý lichý rok se na úpatí ledovce v Söldenu koná monstrózní divadelní show Hannibal.

Příjezd do údolí Ötztal vede buď po dálnici přes Kufstein a Innsbruck, anebo z Mnichova přímější trasou přes Ga-Pa a Fernpass. Údolím Ötztal pak až do Söldenu stoupá horská silnice, při velmi vydatné sněhové nadílce ohrožená lavinami. Cesta ze středu Čech trvá zhruba 6 až 7 hodin.