Špindlerův Mlýn

Špindlerův Mlýn - lyžování

Špindlerův Mlýn má pověst snobského letoviska, krkonošského předměstí Prahy, je ale vlastně rozkročen mezi světáckým maloměstem a terénně výtečným sjezdařským centrem. V návštěvnickém kotli se „taví“ sportovní fajnšmekři, rekreanti z lepší společnosti ve špičkovém oděvu nebo zahraniční turisté, pro které je Špindl dostupnější alternativou Alp.

Z lyžařského pohledu je Špindlerův Mlýn jedno z největších a nejvšestrannějších lyžařských míst v Česku s několika dlouhými a celkově pestrými sjezdovkami, bohužel rozmělněnými do více lokalit. Obsloužené jsou výkonnými a expresními sedačkovými lanovkami, které zatím kromě 6sedačky na Pláň nemají nenabízejí luxusní pohodlí v podobě polstrování, bublin či vyhřívání, jak bývá v prominentních střediscích zvykem.

Sjezdařsky je nejatraktivnější Svatý Petr se svým severně orientovaným svahem Pláň (1 198 m), který protíná dominantní trať Světového poháru – nahoře mírné a široké Hřiště, poté černý a široký závodní hang FIS World Cup, následovaný o něco mírnějším Malým hangem. Obloukem ji obíhají dlouhá členitá Červená a užší frekventovaná modrá Turistická. Páteřní lanovkou Svatého Petra je vyhřívaná 6sedačka, doprovázená pomalejší dvousedačkou podél černé sjezdovky a v horní, mírné části černé sjezdovky (Hřiště) pak ještě vlekem. Červená trať Hromovka I, na niž vede z hlavního parkoviště expresní 4sedačka, je při nižší návštěvnosti dostatečně prostornou a zábavně členitou červenou tratí, o něco jednotvárnější je její varianta Hromovka II, odbočující z modré sjezdovky.

V sousedním areálu Stoh (1 315 m) se z vrcholu řítí jediná „trojbarevná“ trať s kotvou, z dálky připomínající letmý kilometr. Po velmi strmém počátku sklon polevuje na sportovně až pohodově červenou, přičemž na dojezdu se trať ještě zplošťuje.

Z protilehlého Medvědína (1 235 m) do Špindlu klesají po slunečném jihovýchodním svahu dvě tratě – jejich horní úsek je široký a mírný, níže se pak proměňují v poctivou červenou a černou sjezdovku. Obě obsluhuje expresní 4sedačka, jíž na horním úseku vypomáhá ještě kotva. Z Medvědína na Horní Mísečky klesá prostorná červená trať Machytka s postupně polevujícím sklonem, obsloužená expresní 4sedačkou. Na jejím dojezdu se rozkládá rozsáhlá cvičná louka s kratšími vleky.

V klidném okrajovém areálu Labská před vjezdem do města se točí pomalá trojsedačková lanovka, kolem níž se po slunečné mýtině z vrcholu Mechovinec (1 047 m) klikatí jedna červená trať.

Skipas je vhodné koupit dopředu on-line nebo alespoň v samoobslužném automatu na místě. Ceny v pokladním okénku jsou až několikanásobně vyšší a převyšují i ceny mnoha alpských středisek.

Horské restaurace na svazích mají „prémiovou“ podobu s luxusnějším prostředím, ale i cenami – hlavní chod přijde na 300 až 400 Kč. Ve Svatém Petru jsou k dispozici samoobslužné restaurace Na Pláni u horní stanice 6sedačky a Stadion na dojezdu sjezdovek, na Medvědíně pak Restaurace 1235 na vrcholu a u nástupních stanic apres-ski bary. Na svazích je dále ještě několik cenově příznivějších restaurací či bufetů, které nepatří provozovateli areálu.

Jednodenní návštěvníky potěší bezplatné, zčásti asfaltové a kapacitní parkoviště na příjezdu do města u stanice expresní 4sedačky na Hromovce (P2), kde se nachází budova se zázemím a obchodem, bezplatné parkoviště je také pod Medvědínem. Na Horních Mísečkách parkují zdarma jen lyžaři s platným skipasem, ostatní platí cca 300 Kč / den.