Špindlerův Mlýn - lyžování
Špindlerův Mlýn má pověst snobského letoviska, krkonošského předměstí Prahy, je ale vlastně rozkročen mezi světáckým maloměstem a terénně výtečným sjezdařským centrem. V návštěvnickém kotli se taví sportovní fajnšmekři, rekreanti z lepší společnosti ve špičkovém oděvu i zahraniční turisté. Potkáte se tu s kvalitou, načepýřenou parádou i buranstvím – záleží jen na tom, kdy, kudy a jak se pohybujete. Přijedete-li „jen“ lyžovat, zobrazí se vám Špindlerův Mlýn jako jedno z největších a nejvšestrannějších lyžařských míst v Česku s několika dlouhými a celkově pestrými sjezdovkami, bohužel rozmělněnými do více lokalit. Obsloužené jsou výkonnými a expresními sedačkovými lanovkami, které zatím kromě 6sedačky na Pláň nemají nenabízejí luxusní pohodlí v podobě polstrování, bublin či vyhřívání, jak bývá v prominentních střediscích zvykem.
Sjezdařsky je nejatraktivnější Svatý Petr se svým severně orientovaným svahem, který protíná dominantní trať Světového poháru (nahoře mírné a široké Hřiště, poté poctivě černý a luxusně široký Velký hang nyní zvaný FIS World Cup, následovaný o něco mírnějším Malým hangem). Obloukem ji obíhají dlouhá členitá Červená a modrá Turistická. Páteřní lanovkou Svatého Petra je od sezóny 2015/16 moderní vyhřívaná 6sedačka, doprovázená pomalejší dvousedačkou a v horní, mírné části černé sjezdovky (Hřiště) pak ještě vlekem. Červená trať zvaná Stará Hromovka, na niž vede z hlavního parkoviště expresní 4sedačka, je při nižší návštěvnosti dostatečně prostornou a zábavně členitou červenou tratí, o něco jednotvárnější je její varianta, odbočující z modré sjezdovky.
V sousedství – na Stohu – se vypíná jediná „trojbarevná“ trať s kotvou, z dálky připomínající letmý kilometr. Po velmi strmém počátku sklon polevuje na sportovně až pohodově červenou, přičemž na dojezdu se trať ještě zplošťuje.
Horní Mísečky jsou s mírnými cvičnými loukami ve
sněhově spolehlivé tisícimetrové výšce ideálním cílem méně zdatných
lyžařů a začátečníků. Zdejší hlavní červená trať Machytka,
klesající z Medvědína a obsloužená expresní 4sedačkou, je prostorná a
slunečná. Na jejím dojezdu se rozkládá rozsáhlá cvičná louka s
kratšími vleky.
Z vrcholu Medvědína do Špindlu klesají dvě tratě –
jejich horní úsek je široký a mírný, níže se pak proměňují v poctivou
červenou a černou sjezdovku. Obě obsluhuje expresní 4sedačka, jíž na
horním úseku vypomáhá ještě kotva.
Ve Špindlu v posledních letech přibylo širokých, nebo aspoň dostatečně prostorných sjezdovek – historicky jsou široké Machytka, medvědínské i svatopetrské Hřiště, Velký Hank a Stoh. Výrazně „prokoukly“ i nedávno rozšířené sjezdovky Hromovka I a Červená FIS ve Svatém Petru a hlavní červená trať na Medvědíně.
Skipas platí ještě v klidném okrajovém areálu Labská s pomalou trojsedačkovou lanovkou a jednou červenou tratí, stékající po slunečné mýtině, a dále několik menších vleků v okolí města.
Horské restaurace postupně získávají „prémiovou“ podobu s luxusnějším prostředím i nabídkou, ale i cenami. Ve Svatém Petru najdete restaurace u horní stanice 6sedačky a na dojezdu sjezdovek, na Medvědíně pak na vrcholu. U nástupních stanic jsou typické apres-ski bary.
Jednodenní návštěvníky potěší bezplatné, asfaltové a kapacitní parkoviště na příjezdu do města hned u stanice expresní 4sedačky na Hromovce, kde vyrostl nový terminál s obchodem a službami, bezplatná parkoviště jsou i pod Medvědínem a na Horních Mísečkách (kapacitně omezené).