Davos Klosters

Davos Klosters - lyžování

Lyžařská oblast, roztažená po svazích kolem městského Davosu a vesničtějšího Klostersu, zahrnuje čtyři areály s více než 200 km sjezdovek, propojené skibusy a červenými vlaky Rétské dráhy, zahrnutými v ceně skipasu. Největším z nich je Parsenn, kompaktnějším a lyžařsky harmoničtějším Jakobshorn, mile opuštěným Rinerhorn a nakonec je tu ještě malá a přívětivá Madrisa. Každý areál má svůj genius loci a stojí za celodenní návštěvu, takže čtyř- až pětidenní skipas je na poznávání oblasti ideální volbou.

Jakobshorn je mohutná a lyžařsky parádně využitá hora, která se tyčí nad davoskou čtvrtí Platz, s níž ji spojuje moderní kyvadlová kabina. Přední strana Jakobshornu je přirozeně strmá s červenými až načernalými svahy, klidnější tratě se rozlévají podél Claveder Alpu. Hlavní tratě jsou velkoryse široké a s jemně odstupňovanými obtížnostmi, takže si zde zajezdí rekreační i sportovnější lyžaři. Tratě jsou „na jednom kopci“, navíc vzájemně dobře a jednoduše propojené, což dělá z Jakobshornu lyžařsky velmi kompaktní areál. Úzký a klikatý návrat lesem do údolí nestojí za opakované jízdy, alternativou je samozřejmě sjezd lanovkou. Vyhlášený a velkoryse opečovávaný je zdejší snowpark.
Z údolí vylétá vzhůru moderní jumbo kabina anebo expresní 2sedačka, nahoře se točí dvě kryté a dvě expresní sedačky.

Parsenn je naproti tomu velmi členité a dosti rozsáhlé lyžařské území, tvořené především dvěma kotlinami pod vrcholem Weissfluh a propletené lanovkami a sjezdovky křížem krážem. Ve svébytném areálu je mnoho lehkých sjezdovek i přejezdových úseků, či dokonce protisvahů, zároveň ale nechybí ani strmé svahy a pestrý freeridový terén. Vzhledem ke tvaru celého masivu je Parsenn zároveň jedna velká lyžařská vyhlídka.
Z nejvyššího vrcholu Weissfluh padá poměrně přímá a široká černá do sedla Weissfluhjoch, naopak neposedná a klikatá černá, která překvapí padáčky i občasným protisvahem, klesá směrem do Klosters. Její náročnost naznačuje už krátký pěší výšlap od stanice kabinové lanovky. Centrální a nejrušnější oblast kolem Totalpu vystélá široká a mírná modrá magistrála. Směrem do Klosters k mezistanici Schiffer putuje dálková červená trať s vícero rovinkami a příjemnou, klikatou a svižnou pasáží v lese, odkud následuje buď nekonečný návrat dvouúsekovou, vyhlídkově trasovanou kabinkovou lanovkou, do centra areálu na Weissfluhjoch, nebo ještě delší a nezávižný sjezd do údolního Klosters.
Nad Klosters se tyčí výrazný vrchol Gotschna, odkud se líně rozbíhá síť sjezdovek s mnoha rovinatými úseky směrem k Totalpu, zpět do Klosters, anebo na Schwarzseealp. Tam klesá příjemná okružní červená trať se svižnou přímou variantou, zanořující se nakonec v pohodovém sklonu do řídkého lesa. Nekonečné a ploché sjezdy do údolí – ať už do Klosters, natožpak do ještě níže položené vísky Küblis, jsou v první řadě výletním podnikem.
Z Weissfluhojochu směrem k Davosu roluje podél přístupové zubačky a 6sedačky příjemná, lehce zvlněná dálniční modrá Rapid. Z mezistanice pokračuje do Davosu černá trať, která začíná prudkým a konstantně skloněným hangem. Poté, co podejde trať zubačky a lehce odtraverzuje, padá širokým svahem v řídkém porostu, nakonec se zavlní mezi zástavbou Davosu a skončí schodištěm vedoucím na hlavní třídu.

Hora Rinerhorn, zdvihající se nad osadou Glaris na jižním konci Davosu, je staré dobré retro – na kabinku z údolí navazují pouze kotvové vleky, a to s dnes již neuvěřitelnou délkou i převýšením. Rinerhorn má až překvapivě rozsáhlý svah, lehce zbrázděný terénními muldami. Hlavními tratěmi jsou přímé a široké, poctivě červené dálnice podél vleků Juonli. Marnotratně nevyužitá působí kotlina s vlekem Nülli, jíž procházejí pouze subtilnější modrá (pravidelná, přímá) a točivější červená, využívající strmější postranní svah. Členitá červená padá do kotliny podél zalomeného vleku Hubel, obkroužená ještě zvlněnou modrou. Pod mezistanicí kabinky kratší vlek Trainer s dětským slalomem mezi zvířátky, za stromem schovanou ježibabou se záludnou houpací lávkou a lehkým snowparkem se skoky (nebo spíš obřími hupy). Milý červený sjezd do údolí klesá řídkým lesem a po mýtinách s jemně zvlněnými svižnými pasážemi i užšími klikatými traverzy.
Mimořádně oblíbená, dlouhá a točivá je sáňkařská dráha, která se v klopených zatáčkách provléká podél přístupové kabinky do údolí.

Madrisa, na jejímž úpatí leží Klosters, je rodinně nejpřívětivějším areálem v celém Davosu – kompaktním a klidným s vlídnými sjezdovkami. Moderní, příjemná a přehledná je „přední“ strana hory, romantická zase ta „zadní“ s jednou kotvou a výletním sjezdem do údolí. Z Klosters dlouze stoupá na hranici lesa kabinková lanovka, nad níž se rozléhá hlavní svah Schaffürgli s hravě zvlněnou a svižnou červenou sjezdovkou, obkrouženou z jedné strany velmi dlouhou a lehkou až plochou modrou sjezdovkou, z druhé pak širokou, ale terénně neposednou červenou podél zrušeného vleku (příjezd i návrat traverzem). Tratě obsluhuje nejmodernější sedačková lanovka Švýcarska s bublinou, vyhříváním, automatickým otevíráním i výškově nastavitelným nástupištěm, takže děti dokáží nasednout samy. Podél cvičného vleku nad mezistanicí je vytyčen slalom a „tobogánová“ dráha. Na odvrácené straně svahu stéká úzká, proměnlivá červená trať z nejvyššího bodu Rätschenjoch, kam vede vlek. Sjezd do údolí nejprve střídá přejezdové úseky s širokými červenými hangy, poté se zanoří do lesa a jako „bobová dráha“ klesá až na dno údolí, odkud pokračuje nejprve po rovině a poté po příjemně klesající cestě podél horské bystřiny až do Klosters.

Na svazích je přiměřené množství horských chat. Zvláště na Jakobshornu jsou horské chaty a bary dosti osobité, jejich výbavou bývají plážová křesla a palmy. Na Madrise zaujme nová horská chata Madrisa Hof – v salašovém stylu, ale luxusním provedení a vytříbenou kuchyní (i „obyčejné“ Älplermacaroni se dají udělat jako delikatesa). Podsedáky z ovčí kůže, lustry ve tvaru kravských zvonců… Ceny jsou vyšší než v „euro“-zemích – polévka do 10 CHF, hlavní jídlo obvykle od 15 do 20 CHF, ale i více.

Davos se nachází na náhorní plošině, která je terénně mimořádně příhodná pro běžkaře. Běžecké stopy se proto táhnou po celém území Davosu – od Wolfgangu až po Frauenkirch – s odbočkami do postranních údolí. Hlavní trasa je poměrně rovinatá, upravená na klasiku i bruslení. Míjí železniční i autobusové zastávky, probíhá v blízkosti zástavby, a je tak ideální i pro krátké vyjížďky podle chuti a času. Vstup do stop je bezplatný, což není v Alpách úplně samozřejmé. Trasy jsou lemované také vycházkovými stezkami. Aktuální množství upravených stop přirozeně závisí na sněhových podmínkách, díky nadmořské výšce se ale dá na běžkování prakticky po celou sezónu spolehnout. V centru Davosu je i nově vybudovaný bruslařský svět.

Příjezdové cesty vedou do Davosu od Landquartu přes Klosters anebo od Tiefencastelu – obě mají lehce horský charakter a jsou dobře udržované. Parkovací plochy u hlavních lanovek Jakobshornu i Madrisy jsou placené (cca 5 CHF / den), jen pod Rinerhornem se parkuje zdarma. Přímo u lanovky na Parsenn v centru Davosu parkoviště není.