Arosa Lenzerheide

Arosa Lenzerheide - lyžování

Jedno z nejharmoničtějších spojení středisek posledních let mezi švýcarskou Arosou a Lenzerheide je vlastně geniálně jednoduché – visutá kabinová lanovka pojí dva dobře dostupné styčné body Arosy a Lenzerheide, které od sebe dělí pouhých pět minut „letu“. Obří kabina lanovky je velkoryse prosklená a cesta mezi Hörnli a Urdenfürggli je tak i panoramatickým zážitkem. Trasa je bez jediného sloupu, což jen umocňuje pocit „přeletu“. Přejezd z Arosy do Lenzerheide tak není krkolomným přesunem, který by bylo třeba přetrpět, ale příjemným a poměrně krátkým výletem. Ze strany Arosy stoupá na vrchol Hörnli dlouhá kabinková lanovka, od Lenzerheide řetěz nově postavených a komfortních 6sedaček. Obě nástupní stanice propojovací lanovky jsou přitom ergonomicky umístěné a bezbariérové, vzdálené od přibližovacích lanovek jen pár kroků. Po výstupu z lanovky se na obou stranách můžete rovnou spustit dolů...

Společných 225 km sjezdovek vymrštilo dvojstředisko Arosa Lenzerheide mezi pět největších lyžařských arén Švýcarska, velikostně i všestranností srovnatelné třeba s rakouským Saalbachem, oproti němuž však leží výše (i cenově).
Sjezdovky jsou rozprostřené do tří lokalit – Arosy a východní a západní strany Lenzerheide. V Lenzerheide jich nejvíce stéká po zaoblenějších, východně orientovaných svazích (Piz Scalottas, Lavoz, Stätzerhorn), protilehlý svah s Rothornem zase nese atraktivní, dlouhou, členitou a ve střední pasáži velmi strmou „svěťákovou“ černou trať Silvano Beltrametti. Celkově jsou tratě terénně poměrně pestré, přitom velmi široké a nechybí ani přehledné a vděčné carvingové dálnice.
Z dominantního skalnatého vrcholu Rothorn (2 865 m), přístupného visutou kabinou, po odvrácené straně mírně klesá nenáročná sjezdovka, která se tunelem provrtává na hlavní, západně orientovaný svah. Po něm stékají široké, spíše sportovnější sjezdovky s vysokohorským duchem. Nejstrmější závodní černá trať se řítí střemhlav až do údolní vesničky Parpan těsně pod Lenzerheide.
Na opačném, východně otočeném hřebeni je nejvyšším, i když poměrně nenápadným vrcholem Stätzerhorn (2 575 m) s dlouhými sportovními tratěmi v horních pasážích a širokým a mnohem mírnějším letištěm na úpatí (Alp Stätz). Velmi pohodový charakter s jen místy strmějšími variantami mají široké sjezdovky z vrcholku Lavoz (2 330 m) o něco jižněji na stejném horském hřebeni. Klidné, ale už subtilnější modro-červeno sjezdovky míří dolů z nejvzdálenějších vrcholků Piz Danis a Piz Scalottas.
Stranou se nad Churwaldenem, hlavním nástupním bodem pro jednodenní lyže, vypíná ještě pahorek Windegga (2 230 m) s hrstkou pestrobarevných tratí a starší sedačkou a vlekem, jemuž pro naprostý nezájem dokonce hrozilo uzavření.
V Arose je centrálním a zároveň nejvyšším vrcholem je Weisshorn (2 653 m), odkud stékají vedle jedné dlouhé výletní červené sjezdovky i sportovní přímé černé a červené tratě. Několik strmějších, avšak kratších jazyků vede i vrcholovou kotlinou z kóty Hörnli (2 511 m), který je „přestupní stanicí“ do Lenzerheide – odtud pendluje visutá kabina do horského sedla Urdenfürggli (2 546 m) pod Rothornem. Přímo nad Arosou kolem mezistanice Tschuggen, umístěné na malém pahorku, se soustředí cvičné louky.

Není ve Švýcarsku úplně pravidlem obejít se téměř bez vleků a s expresními a často krytými sedačkovými lanovkami – v Arose i Lenzerheide tento „rakouský“ standard vládne. Velmi praktické je zahrnutí železnice z Arosy do Churu (mimochodem opravdu horské, zážitkové) a autobusových linek z Churu do Lenzerheide do společného skipasu, protože pokud vám ujede poslední tranzitní lanovka mezi Hörnli a Urdenfürggli, jiná možnost návratu do výchozího místa není. Cesta veřejnou dopravou „okolo“ je poměrně dlouhá (cca 1,5 až 2 hodiny), ale dá se pojmout i jako plánovaný výlet pro zpestření pobytu.
Jednotlivé lyžařské lokality jsou mezi sebou harmonicky propojené sjezdovkami nebo přejezdovými cestami, v sezóně 2015/16 překlenula krátká sedačková lanovka i poslední mezeru mezi oběma protilehlými svahy Lenzerheide. Z Churwaldenu (1 229 m), malé vesničky pod úrovní Lenzerheide směrem k Churu, jezdí do areálu nová moderní kabinková lanovka, která slouží jako pohodlný a rychlý nástupní bod pro jednodenní návštěvníky.

Na svazích najdete klasické horské chaty i praktické samoobslužné restaurace s poledním menu od 15 CHF, na vrcholu Weisshornu v Arose je dokonce „domácí“ cukrárna.

Okolo jezera Heidersee mezi Lenzerheide a Valbellou se táhnou perfektně upravované běžecké okruhy pro klasiku i bruslení. Příjemným relaxačním oživením pobytu je akvapark H2 Lai v Lenzerheide s vnitřními i venkovními bazény a světem saun. Neobvyklou atrakcí je více než 3 km dlouhá bobová dráha v Churwaldenu, jedna z nejdelších na světě, která kopíruje tamější červenou sjezdovku.

Z Prahy je Lenzerheide vzdáleno zhruba 700 km po dálnici (až do Churu), což představuje 6 až 7 hodin jízdy i v závislosti na tom, jestli objedete krátký úsek rakouské dálnice přes město a po okreskách. Parkování u nástupních stanic lanovek je za poplatek. Ubytovat se dá v hotelích, apartmánech i v moderní mládežnické ubytovně, a to poblíž sjezdovek nebo přímo u nich.