Arosa Lenzerheide - lyžování
Jedno z nejharmoničtějších spojení středisek posledních let mezi švýcarskou Arosou a Lenzerheide je vlastně geniálně jednoduché – visutá kabinová lanovka pojí dva dobře dostupné styčné body Arosy a Lenzerheide, které od sebe dělí pouhých pět minut „letu“. Obří kabina lanovky je velkoryse prosklená a cesta mezi Hörnli a Urdenfürggli je tak i panoramatickým zážitkem. Trasa je bez jediného sloupu, což jen umocňuje pocit „přeletu“. Přejezd z Arosy do Lenzerheide tak není krkolomným přesunem, který by bylo třeba přetrpět, ale příjemným a poměrně krátkým výletem. Ze strany Arosy stoupá na vrchol Hörnli dlouhá kabinková lanovka, od Lenzerheide řetěz nově postavených a komfortních 6sedaček. Obě nástupní stanice propojovací lanovky jsou přitom ergonomicky umístěné a bezbariérové, vzdálené od přibližovacích lanovek jen pár kroků. Po výstupu z lanovky se na obou stranách můžete rovnou spustit dolů...
Společných 225 km sjezdovek vymrštilo dvojstředisko Arosa Lenzerheide
mezi pět největších lyžařských arén Švýcarska, velikostně i
všestranností srovnatelné třeba s rakouským Saalbachem, oproti němuž
však leží výše (i cenově).
Sjezdovky jsou rozprostřené do tří lokalit – Arosy a východní a
západní strany Lenzerheide. V Lenzerheide jich nejvíce stéká po
zaoblenějších, východně orientovaných svazích (Piz Scalottas, Lavoz,
Stätzerhorn), protilehlý svah s Rothornem zase nese atraktivní, dlouhou,
členitou a ve střední pasáži velmi strmou „svěťákovou“ černou trať
Silvano Beltrametti. Celkově jsou tratě terénně poměrně pestré, přitom
velmi široké a nechybí ani přehledné a vděčné carvingové dálnice.
Z dominantního skalnatého vrcholu Rothorn (2 865 m), přístupného visutou
kabinou, po odvrácené straně mírně klesá nenáročná sjezdovka, která se
tunelem provrtává na hlavní, západně orientovaný svah. Po něm stékají
široké, spíše sportovnější sjezdovky s vysokohorským duchem.
Nejstrmější závodní černá trať se řítí střemhlav až do údolní
vesničky Parpan těsně pod Lenzerheide.
Na opačném, východně otočeném hřebeni je nejvyšším, i když poměrně
nenápadným vrcholem Stätzerhorn (2 575 m) s dlouhými sportovními tratěmi v
horních pasážích a širokým a mnohem mírnějším letištěm na úpatí
(Alp Stätz). Velmi pohodový charakter s jen místy strmějšími variantami
mají široké sjezdovky z vrcholku Lavoz (2 330 m) o něco jižněji na
stejném horském hřebeni. Klidné, ale už subtilnější modro-červeno
sjezdovky míří dolů z nejvzdálenějších vrcholků Piz Danis a Piz
Scalottas.
Stranou se nad Churwaldenem, hlavním nástupním bodem pro jednodenní lyže,
vypíná ještě pahorek Windegga (2 230 m) s hrstkou pestrobarevných tratí a
starší sedačkou a vlekem, jemuž pro naprostý nezájem dokonce hrozilo
uzavření.
V Arose je centrálním a zároveň nejvyšším vrcholem je Weisshorn (2 653
m), odkud stékají vedle jedné dlouhé výletní červené sjezdovky i
sportovní přímé černé a červené tratě. Několik strmějších, avšak
kratších jazyků vede i vrcholovou kotlinou z kóty Hörnli (2 511 m), který
je „přestupní stanicí“ do Lenzerheide – odtud pendluje visutá kabina
do horského sedla Urdenfürggli (2 546 m) pod Rothornem. Přímo nad Arosou
kolem mezistanice Tschuggen, umístěné na malém pahorku, se soustředí
cvičné louky.
Není ve Švýcarsku úplně pravidlem obejít se téměř bez vleků a s
expresními a často krytými sedačkovými lanovkami – v Arose i Lenzerheide
tento „rakouský“ standard vládne. Velmi praktické je zahrnutí železnice
z Arosy do Churu (mimochodem opravdu horské, zážitkové) a autobusových
linek z Churu do Lenzerheide do společného skipasu, protože pokud vám ujede
poslední tranzitní lanovka mezi Hörnli a Urdenfürggli, jiná možnost
návratu do výchozího místa není. Cesta veřejnou dopravou „okolo“ je
poměrně dlouhá (cca 1,5 až 2 hodiny), ale dá se pojmout i jako plánovaný
výlet pro zpestření pobytu.
Jednotlivé lyžařské lokality jsou mezi sebou harmonicky propojené
sjezdovkami nebo přejezdovými cestami, v sezóně 2015/16 překlenula krátká
sedačková lanovka i poslední mezeru mezi oběma protilehlými svahy
Lenzerheide. Z Churwaldenu (1 229 m), malé vesničky pod úrovní Lenzerheide
směrem k Churu, jezdí do areálu nová moderní kabinková lanovka, která
slouží jako pohodlný a rychlý nástupní bod pro jednodenní
návštěvníky.
Na svazích najdete klasické horské chaty i praktické samoobslužné restaurace s poledním menu od 15 CHF, na vrcholu Weisshornu v Arose je dokonce „domácí“ cukrárna.
Okolo jezera Heidersee mezi Lenzerheide a Valbellou se táhnou perfektně upravované běžecké okruhy pro klasiku i bruslení. Příjemným relaxačním oživením pobytu je akvapark H2 Lai v Lenzerheide s vnitřními i venkovními bazény a světem saun. Neobvyklou atrakcí je více než 3 km dlouhá bobová dráha v Churwaldenu, jedna z nejdelších na světě, která kopíruje tamější červenou sjezdovku.
Z Prahy je Lenzerheide vzdáleno zhruba 700 km po dálnici (až do Churu), což představuje 6 až 7 hodin jízdy i v závislosti na tom, jestli objedete krátký úsek rakouské dálnice přes město a po okreskách. Parkování u nástupních stanic lanovek je za poplatek. Ubytovat se dá v hotelích, apartmánech i v moderní mládežnické ubytovně, a to poblíž sjezdovek nebo přímo u nich.