100km/hod na slalomkách

(TomáS, ) Diskuze s postupem času upadá a už se ani moc nepobavím, takže mě napadlo vrátit se k pár Expertům, kteří jezdili na sjezdovce kilo jako nic a někteří ještě k tomu na slalomkách. Slalomky mám, většinou jsem na sjezdevce v těch 5% nejrychlejších, s gps jsem jezdil ale kilo na slalomkách teda NE. Takže by mě zajímalo, jak to ty borcíííí dělají… Řekl bych, že nejzdatnějšíre­kreační lyžaři jezdí na sjezdovce něco kolem 60 někdy 70. Cokoliv blížící se 80 je už podle mě na hraně s ovladatelností v případě nějakých problémů a pro normálního dobrýho rekračního lyžaře taky už na hraně se zvládnutím nárustu všech sil. Tedy problematické pro nějaký pěkný oblouky a kontrolu. Stovkou můžu jet na obřačkách a to ještě ve vejci, jinak se ta rychlost díky narůstajícím odporům dost těžko dosahuje a všechny snahy o oblouk už vzdávám a vím, že se moc neuhnu ani nezareaguju. Takže to nedělám. Tak a teď jak to ty borcíííí teda dělaj na těch slalomkách? To dost dobře nechápu? Jakmile položím slalomku na skluznici tak od nějakých 60 je to dost nepříjemný a člověk jenom čeká, kdy se mu kousne hrana. Dát vajíčko a valit na nich kilo musí teda bejt něco. Na hranách mi to zase prostě nevychází s tím odporem těla, leda že by to krpál jako kráva a to bych teda chtěl vidět:-))) Takže mi prosím vás řekněte, jak to ty Borcíí dělaj? T

(HOnza, jv5p@e-nisa.cz) – pokud vím, byl tady jen jeden takovej, co tvrdil, že jel přes 100 na slalomkách na měřeným úseku v italským středisku… Napsali jsme si pak mimo tuhle diskusi a shodli jsme se na tom, že přestože na ukazateli těch víc než 100 km/h bylo, jednalo se asi o nějakou násobilku (nejspíš nikoli celým číslem, ale jistě číslem blížícím se dvěma) – zřejmě vedení střediska tu násobilku do systému zapojilo klientům pro potěšení…:-). Sto se za výjimečnejch podmínek dá jet na obřaškách ve sjezďáku a nejlíp, když v dlouhatananánským oblouku (trošičku na hraně…)… – koneckonců modrá open ve Špindlu nebo v Rokytnici to dokazuje… Ještě kuriozitka k tomuhle tématu. Kdysi sjel Martin Novotnej (strejda našeho nejlepšího snowboarďáka a šéf týhle disciplíny na Svazu lyžařů ČR) sjezd ve Špindlu při CKZ na slalomkách Blizzard nějak asi 3.místo – a určitě chvílema jel dost přes 100km/h – byla to asi největší událost v dějinách Špindlu …  – jenže tenkrát byly ty slalomky dlouhý 205cm (což byla normální dýlka) a ještě skoro rovný (R asi 50m). Mě by ani ve snu nenapadlo pokoušet se na na dnešních slalomkách jet rovně víc jak 30km/hod… – leda snad před tsunami nebo před Paroubkem …

(ivan, ) 1. kecají, machrujou
2. odvolávají se na nějaké pofiderní zkreslené měření rychlosti
3. nějaký krátký úsek s vytřeštěnýma očima a rozklepanýma nohama v tom kilu ustojí (přes 100 kmh se jelo i na bigfootech) a pak s tím exhibujou.
Ono se stačí dívat, jak rychle běžní nezávodníci na slalomkách asi tak jezdí. Nebo si všímat, jak rychle se okolo auta ve 100 kmh míhá okolí. Dobré jsou taky údaje o změřené okamžité rychlosti, jež se při závodech WC měří a ukazují na obrazovce při TV přenosech. Něco přes kilo se přitom valívají borci na superobřačkách.
Jinak jsem už nedávno psal, že uvažuju o nějakém měření v součinnosti s HS a Policií, aby lyžaři vůbec získali představu. Vedu to pořád v patrnosti. Možná by totéž mohl zkusit HOnza při tom uvažovaném prosincovém skiopeningu v Rokytnici.
Ad Martin Novotný na SL: ocitují ze („svého“) katalogu Lyže 2001, zdroj dobové Lyžařství: „Na celostátních závodech v r. 1963 na Chopku vyhrála sjezd tehdy dorostenka Krňoulová (celkově 7. i mezi ženami) na slalomkách Artis 195 cm.“ Ale jak trefně HOnza upozorňuje, tehdejší slalomky byly svým (ne)krojením úplné rychlostní lyže. Dokonce i střed mívaly cca 68 mm…

(Mirek, mirko.vorisek@seznam.cz) My Borcíí to děláme asi tak:

1. Jedeme z kopce, po rovině ani do kopce to moc nejde 
2. Lyže musí být stále alespoň lehce na hranách, slušná carvingová lyže je v rychlostech do 100km při jízdě po hraně stabilní od délky 158cm, to mám vyzkoušeno (pro chlapa 180cm/80kg). Lyže musí být na hranách i při jízdě šusem ve vajíčku, jestli se to dá v mém podání tak nazvat, prostě tak trochu stále kličkuji.
3. Je nutné překonat psychický blok, způsobený léty do hlavy vtloukaným názorem: na lyžích lze jet rychle jen od délky 190cm. Nejhorší je, když se rychlosti lekneš, postavíš se do záklonu a lyže hodíš na placku, to pak nedopadne dobře. Rychlost musíš zvyšovat postupně, aby tě lyže nepřekvapily a nebo ty je 
4. No a pak vidíš pod sebou prázdnou, upravenou sjezdovku, zabalíš to do vajíčka a jenom překlápíš lyže z jednech hran na druhé… A nebo v Deštném vyjedeš kotvou nahoru, posledních 200m pozoruješ kolik lidí vjelo na černou, nahoře zastavíš a čekáš dokud se někdo neodhodlá na ni vjet, to je signál se odpíchnout a vyrazit, v prvních dvou, třech obloucích ho předjet, dál hodíš několik čistých slalomových oblouků s posledním pravým s rukou skoro na sněhu a pustíš to dolů v delších carvingových obloucích. Když se přiblížíš k hraně, kde býval smrk, zabalíš to do vajíčka, před hranou zasuneš podvozek a chvilku letíš, chvilku rovně a pak levá na cestu do lesa, 200m lesem a už brzdíš u turniketu… Celé to trvá asi 50s, ujedeš 920m průměrnou rychlostí 65km/hod. v okolí hrany jedeš 90–100km/h…

Lyže Lusti 165/14m a mých 80kg, či 75kg mého syna, dobrej sníh a rozhodně žádná neřízená jízda šusem, no a to je asi vsjo 

PS. Teď mi došlo, že tu nefunguje formátování, no co naděláš…

(milan2, ) Ale ne vždy a ne úplně snadno. Letos jsem to několikrát zkoušel na RC4 WC SC R12, ale dokázal jsem jen 90km/h. Ve vyší rychlosti hodně záleží na podložce , větru, oblečení. Dal jsem to ve svetru lyže musí být stále trochu v oblouku ne na placce, k tomu pořádný svah ty lyže mají dost velké pasivní odpory pro přímý směr a snadno se na mírném kopci dostanete do rovnováhy, mě posloužila alpská červená s velmi slušným sklonem. Stejně když jsem to jezdil v poledne když je sníh měkčí a trochu rozježděný tak jsem se dlouho nemohl dostat přes 70 km/h. Když jsem to dal umrzlé ráno bylo tam 90 hned a šlo by to určitě víc jen jsem se nedostal už k dalšímu pokusu. Svoji navigaci jsem testoval mockrát v různých situacích a myslím, že se tomu věřit dá. Jinak navigaci jsem měl i na VL2 a třeba na krabových obřačkách lusti R27 na rozježděné břečce z lysé a jsem těžce dostával přes 60 ještě s pletoucími se lyžař.

(ivan, ) Tak já vůl si před třemi týdny od Péti Záhrobského koupil superobřačky, abych na svoje občasné rychlé ježdění (a snad ještě i na možnost někdy s někým SG potrénovat) měl skutečně pořádnou lyži, když dvoje dosavadní starší už mi nebyly dost dobré. Blbec, blbec, blbec. Stačí odhodit mentální bariéru, sbalit se do vejce, nejet do kopce a na „slušné carvingové lyži“ od 158 cm to kilo prostě dát. Éto vsjo. Jak prosté, milý Watsone. A kolik by se asi tak dalo jet z Velkého Hangu, ze Šancí nebo na Dolní Moravě jen po botách?
Ale vážně: jo, celé cca 65 kmh (proč ne), v určitém místě 90, možná i víc… Dejme tomu, že ti „Borcí“ v Deštném přitom nejsou tak úplně vytřeštění a rozklepaní, ale i tak je to podle mne právě ono „nějaký krátký úsek v tom kilu ustojí“ (neboli „dá se to“), viz Mirkovo „chvilku letíš, chvilku rovně“. Jo, endorfiny se vyplaví, pár turistů (turistek!) možná obdivně vzhlédne, bobřík rychlosti je splněný, ale nakolik je takový krátký úsek „v okolí hrany“ plnohodnotnou jízdou, nechávám každému k osobnímu názoru. To kdyžtak před tím Martinem Novotným na slalomce klobouk dolů. I když, jak se jistě HOnza dobře pamatuje, ještě v 70. letech jezdilo sjezdy plno no-name jezdců na 210cm obřačkách, protože opravdovou sjezdovku (tehdy 220–225 cm) měl málokdo a i 215ek bylo málo. Ti ovšem nedojížděli vepředu… (To, co se kdysi ve Špindlu na ještě „staré“ Červené stavívalo, sice nebyla žádná rychlostní dálnice, ale taky nic, coby nějak zvýhodňovalo 205ku – ledaže by tehdy nastaly nějaké mimořádné okolnosti.)
Jinak, aby se funaři moc nenafukovali, ještě připomenu, že 1999 jel a dojel Zdeněk Burda 2. kolo na MR v obřáku ve Špindlu na Černé na vyztuženém 152cm funcarveru Salomon Axecleaver (108–68–98, R 11 m)…
Nevím o žádném „léty vtloukaném názoru“, že na lyžích „lze jet rychle jen od délky 190 cm“. Ale jsem přesvědčený o tom, že pro určitou rychlost a s ní související způsob jízdy je kromě jiných vlastností lyží vhodná i určitá délka. Pokud by tomu tak nebylo, neexistovaly by délkové limity pro nerentabilní lyže SG a DH a rychlostní lyžování by se neprovozovalo na nesmyslných speciálech 240 cm. Není také náhodou, že kolo s delším rámem je stabilnější, prý i delší loď. A nakonec mnoho z nás ví, o co pohodlnější v rychlosti (nemyslím samozřejmě serpentiny) je auto s delším rozvorem oproti krátké poskakující mršce. Ovšem i na vytůněným Suzuki Jimny apod. s dvoumetrovým rozvorem lze jistě někde na letišti jet 200…
P.S. Když se třeba na Kaunertalu svážejí věci k autu, je třeba se rozjet a dole zvládnout i ten padáček u vleků před restaurací. A když je to na slalomce s báglem, balíkem tyčí a třeba vrtačkou, není to sice stovka, ale taky ne 30 a o tom, jak se taková lyže chová ve slušném fofru, se člověk taky leccos dozví.
A ještě poslední věc: protože od cca 60 kmh začne být faktorem odpor vzduchu, bude asi už mezi 90 a „něco přes kilo“ asi trochu rozdíl, což se v těchto diskusích často hází do jednoho pytle.

(marťas, ) Na Deštným jsem lyžoval letost v průměru snad tak obden a borcí na 165 cm. slalomkách co na nich dělaj oblouky R 35– 40 m tam jsou skutečně požehnaně. Rychlost uměj regulovat většinou jen tak že zavírají oblouky do vrstevnice a jejich chování a směr pohybu po sjezdovce je naprosto nepředvídatelné, oni sami se pak považují namnoze za velmi dobré a zkušené lyžaře..Jasně maj přece před tím rychleji jedoucím lyžařem seshora přednost tak co by to řešili…Vyjet po hranách oblouky mezi R10– 14m. a vydržet to bez zastavení až dolů jsem tam viděl skutečně pomálu. To Mirek: 70 km průměr na slalomkách po černý, že jsem si tě někdy nevšimnul.. Jasně 50 s. na 900 metrů sjezdovce se projet dá levou zadní, já jsem tam měl coby předjezdec v cca 25bránovým obřáku čas kolem 1 min. a ani by mě nenapadlo se s takovou trapností chlubit někde na netu.Jinak teda ale 100 km nájezdovka na závěrečné hraně by tam znamenala let vzduchem nějakých cca 40– 50 m. pravděpodobně chycení v hlubočáku a kotůlutů efekty až do škarpy u silnice. Nehledě na to že ten oblouk v závěru 200 m. do lesa na levou ruku je nájezd do komprese na cca 4 metry širokou cestičku do protisvahu k vleku kde sestřelit hlouček pomalu se přemisťujících lyžařů není žádný problém. Já nevím pokud chci jet rychle a kontrolovaně koupím si přeci obřačky mezi 180 – 190cm. s R klidně 27 a nezkouším toto na širokánských plácačkách. Ještě k tomu Deštnýmu. To středisko tam je vyřešené trošku nešťastně ,(dojezd z té černé vlevo nebo na té hlavní červené spousta železných nosníků na krajích tratě, nicméně za možnost vytáhnout lyže hned pod vlekem po patnáctiminutový jízdě autem jsem rád.

(HOnza, jv5p@e-nisa.cz) různý představy o zábavným a přitom ještě zvládnutým sjíždění na lyřích… Mirek například zvládá náročný černý rychlou jízdou na slalomkách v pohodě – ostatně v diskusi o začátečníkovi definoval NEzačátečníka takto: „… měl by carvovat na modré a červené i za horších podmínek, carvovat na černé za ideálních podmínek…“ a v reakci na to jsem já napsal: „…dobře vykrojenej oblouk na černý sjezdovce, pokud ho mám kontrolovat tak aby se to nerozjelo víc a jinak než bych si přál, dosud nezvládám…“ – prostě jsem se nepřekobrtal přes začátečníka. To co Mirek popisuje bych si holt na slalomkách nedovolil (on ano) a v podmínkách Deštnýho asi ani na obřačkách nebo SG… Myslím, že vím jak je to rychle těch 100 km/h – je to přece jenom skoro 30m za vteřinu – teda do lesa nebo mimo sjezdovku coby dup … – to Mirek asi neví …

(HOnza, jv5p@e-nisa.cz) jsem si vzpoměl. Před cca 6 lety skončilo každoroční soutěžení stařečků na černý ve Špindlu nazvaný „letmej dvacetimetr“. Byla to jízda rovně po černý s měřeným dvacetimetrovým úsekem v horní polovině malýho hanku. Nájezd se postupně zvyšoval až k nájezdu z horní části velkýho hanku (místo, kde se startuje slalom mužů). Myslel jsem si původně, že se to jet nedá, protože jsem si neuměl představit, že by se to dole dalo zastavit . Myslím, že nikdo z účastníků nejel na lyžích pod 205 cm, většinou na 215 a víc, nikdo bez závodní kombinézy a přilby a většinou celý ve vejci… Na tom měřeným úseku byl nejrychlejší něco přes 120, někteří se nedostali přes 100km/h. Dole byla na brždění polovina hanku na napřímení a pak celej plac před stravovadlem … – a lidi co to opravdu dost uměj, měli problém to tam zastavit… Píšu to sem jenom jako obhajobu toho, proč si neumím 100km/h na slalomkách a v Deštným k tomu vůbec představit…

(Mirek, ) jen jsem odpověděl na položenou otázku a to stejným stylem jakým byla napsána, uvedl jsem pouze fakta… Nikde jsem nepsal spalte dlouhé lyže, jediné správné lyže jsou slalomky, tvrdím jen, že i na slalomkách lze jet rychle a bezpečně…

(Mirek, ) nedivím se, že sis mě nevšiml, to bys musel být jedním z těch mantáků postávajících na hraně na Závodní sjezdovce, jinak jsi mě mohl těžko vidět v akci… Můžu tě ubezpečit, že nejsem carver jezdící od lesa k lesu, ani nemám problém sjet v kuse jakoukoli sjezdovku v Deštném a myslím, že tě rozhodně nikde nezdržuju. Lyžovat jsem se učil sám, bez odborného vedení, proto moje technika nebude excelentní ale lyžuju pro radost, podle citu a pro trochu toho adrenalinu. Na ty hraně dělám vše proto, abych letěl co nejméně, ale můžu říct, že při nejrychlejších jízdách mě lehce překvapilo jak daleko jsem skočil, ale rozhodně to nebylo 40m. Lyže pod kontrolou mám stále, k tomu obřačky nepotřebuju 

(HOnza, jv5p@e-nisa.cz) skoro všechno co píšeš je trošilinku přehnaný, to s tím odhadem rychlosti je ale přehnaný hodně, hodně  – nepochybně – viz moje dva příspěvky výše… Slalomky při rychlosti přes 60 km holt už nemaj pod kontrolou ani slalomáři světovýho poháru – proto se o to ani nepokoušej …

(marťas, ) zase nedivím že jsi tam neletěl 40m daleko, protože těch 100km/h jsi tam prostě nedal.Podle toho co tu píšeš tak jsi tam mohl mít těch cca 60–70km/h a už i v téhle rychlosti tam při nájezdu dost riskuješ.Ta hrana je totiž uměle nastříkaná a srovnaná kupa sněhu na pravé straně sjezdovky nad spodním dojezdem a pokud si tam v tom fofru nenajedeš před hranou hodně těsně po pravém kraji trati a neuděláš oblouk na levou ruku hrozí tam právě ten dopad do hlubočáku na dojezdu. Ta černá je navíc v sezoně mezi 9–10.30 h. uzavřená pro trénink a potom se to tam většinou hodně rychle zaplní.Lyžařům nadšencům a samoukům co jezdí pro radost fandím, ale spousta jich si myslí že když zvládnou vyjet oblouk po hraně na širokých plácačkách, že mají vše pod kontrolou a já přitom vidím na sjezdovce že opak je pravdou.Ta 165 cm.slalomka je parádní lyže, ale proč se na ní pokoušet o rychlostní rekordy když se dá teďkom sehnat tolik výborných závodních obřaček za cca 20% ceny komerčních plácaček v předražených obchodech. Já osobně pokud ti tedy můžu něco doporučit, jestli teda chceš pokořovat rychlostní limity,tak ještě jedny lyže a při samotném lyžování taky o trochu víc té pokory.

(HOnza, jv5p@e-nisa.cz) ceny v předraženejch obchodech se opravdu koupit dají. Několik párů Atomic a Nordica 191 cm mod. 08+09 už v nový FIS normě s cca 80% hranama (po rakouských závodnících pod 40 FIS bodů) – lyží, který vypadají jako netknutý a mají taky pořád 100% vlastnosti prošlo nabídkou skupiny účastníků Vylepšovacího lyžování. Pár párů techto lyží, který jinak není šance v žádným obchodě koupit ještě zbylo – a tak je tady už teď můžu nabídnout eventuelním zájemcům (mimochodem, taky jsem si jedny koupil…). Už ani jen to vázání na nich se nedá za nabídkovou cenu celýho kompletu koupit… Tohle je, myslím, odpověď a taky jedinečná šance a výzva těm, „co to maj rádi rychlé “…

(Krab, ) … bych se vrátil k BestSjezdu. Opravdu tam hrstka nadšenců jela na SC kolem 115 km/hod, pokud si pamatuji. Zásadní problém je aerodynamika – dokonalý postoj a kombinéza! Ve druhém kole ji měli snad všichni, stejně jako lyže GS/SG. Pro rychlost bylo rozhodující nevznést se nad povrch při přejezdu hranky. Jet na slalomkách > 100 km/hod je možné, leč poněkud riskantní.

(kankan, color.company@sez­nam) Ahoj. Chtěl bych letos obřačky pořídit, ale už na sobě začínám pociťovat probíhající finanční krizi. Dobrá lyže za super cenu by se určitě hodila. Šlo by ty jetý lyže víc specifikovat – včetně ceny, nebo bych musel přijet osobně? Jsem od Brna. Děkuju.

(Mirek, ) v Deštném to tak jedu na prázdné nebo skoro prázdné sjezdovce (max. 3 lyžaři v pozicích kde mi nevadí) pokud tam je víc lyžařů, matka s dvěma předškolákama a tak podobně, jedu samozřejmě pomaleji, taky tu sjezdovku znám a nejdříve si ji projedu, aby mě nepřekvapilo koryto po tréninku závodníků nebo mulda v poslední levé zatáčce. Taky byl ideální sníh, tvrdej ale vodivej, prostě krása. Řekl bych, že je taky velký rozdíl ve vlastnostech slalomek, moje Lusti 165/14 jsou poslušný lyže, když jsem testoval slalomky od Elanu, tak mi přišly hodně svéhlavé, jak byly na hraně točily jak urvaný, zato Dynastary poslouchaly od první chvíle jak hodinky, ale stejně bych je musel nějakou dobu jezdit, než bych to na nich pustil rychle…

(Mirek, ) no asi abys to zkusil, v zimě, až bude dobrý tvrdý sníh, jedno na jakých lyžích, jakýmkoli carvingovým obloukem až do horní pravé a tam to pustit středními otevřenými řezanými oblouky dolů, vyjíždět je tak na ½ sjezdovky, 50–100m od hrany to zabalit, levým obloukem k hraně v místě kde stál smrk, na www.mapy.cz ještě je, chvilku letět, chvilku rovně a pak levá do lesa. Jen je nutné už odshora kontrolovat dění na sjezdovce, hlavně aby byla prázdná levá zatáčka… No a pak dej vědět, jak si myslíš, že jsi jel rychle. Jo, a ty lyže jsem vybíral úmyslně s R14m, což je asi maximální poloměr běžně prodávaných slalomek, taky to nejsou žádné plácačky, aby byly dostatečně universální a zvládaly i vyšší rychlost, rozhodně nechci před každým lyžováním přemýšlet, jaké lyže vzít na svah. Moje Lusti mě zatím nikdy nezklamaly, ani nevypekly 

(HOnza, jv5p@e-nisa.cz) na adresu, kterou jsi uvedl (color.company@seznam.cz) ale asi není správná – pošlu ti specifikaci i fotky – ozvi se na mojí adresu přímo…

(TomáS, ) No tak super, alespoň jsme zabili čas a já se pobavil a dozvěděl, jak se to teda dělá (jet kilo na slalomkách). Jak píše ivan a krab tak nepochybuji o tom, že rychlosti se dosáhnout dá. Nicméně mě spíše zajímalo to, jak to dělat. Budu jezdit „středními otevřenými řezanými“ oblouky… myslím, že nám to Mirek popsal vcelku pěkně a přesně. Jenom prosím tě neblbni moc s nějakou gpskou, abys nám to dokázal. Na bestsjezdu tuším jeli ti nejlepší s aerodinamickejma prvkama cca 108 (teď nevím v jakým roce) a mnoho lidí mělo problémy se udržet v té kompresy dole na nohou. Jak píše dále HOnza tak ubrzdit a ovládat lyže je pak skutečně těžké (natož SL 165), co je ale nejdůležitější, že někdy se to tak vůbec ani nerozjede (měkší sníh, vítr, oblečení). Odpory narůstají (jak všichni víme) se čtvercem rychlosti takže rozdíl mezi 70 a 80 je mnohem větší než rozdíl mezi 60 a 70. Od nějakých 80 to pocitově začíná být výrazně jiné a člověk má pocit díky nárůstu odporů větší rychlosti. Takže jak psal Marťas, 60–70 asi jo možná nějakou 80 bych asi byl ochotnej koupit a kilo neberu:-). Btw. to s těma jedněma lyžeme děláš chybu. T

(JohnyPes, ) me to kilo v hodine pripada desny, na biku na zavodech pri sjezdu po asfaltu jezdim sam pres 70km/h, slapu jako blazen a vzduch je jako bariera, zkousel jsem odpor na ruku pri jizde autem, pri rychl. kolem 50 to je nic, pri 110 to je desna sila, pocitove jezdim max 60 na slalomkach ci fct __ JPS

(Mirek, ) není problém jet 90km/h třeba z Výrovky do Pece, nebo při sjezdu z Černé Hory, a sjezdovky jsou daleko prudší než tyto dvě silnice a lyžař ve sjezdovém postoji má taky nižší odpor, sice lyže mají daleko větší třecí odpor, než kolo, ale ten je už při vyšších rychlostech zanedbatelný, oproti odporu vzduchu. Těch 60km/h je přibližně moje maximálka v dobře zařízlém spíš otevřeném slalomovém oblouku…

(HOnza, jv5p@e-nisa.cz) že teď už si i Mirek uvědomil, že ten jeho odhad 100 km rychlosti na slalomkách v Deštném je hodně nadsazenej (řekl bych tak asi 1,4 x). Argumentů bylo vzneseno opravdu dost. Už samotnej svah a s ním i způsob najetí na kopci v Deštném a navíc i použitý lyže, vylučuje rychlost nad 70 – 75 Km/hod. – a to pro jakýhokoli dovedu … Doufám, že i diskuse o NEvhodnosti použití slalomovejch lyží pro rychlou jízdu (řekněme nad 50–60 km/hod.) byla dostatečně průkazná. Takže snad by tu bylo dobrý všem, co maj rádi vítr kolem uší připomenout, že opravdu regulérní rychlou jízdu i s přesným změřením času (tedy výpočtu rychlosti) si budou moci užit: V Rokytnici n.Jiz. ve dnech 8. a 9. ledna na Modrá open a SG pro veřejnost a ve Špindlu 16.ledna 2010 na Červená open pro veřejnost… Nekontroluje se tam sice na čem kdo jede, ale doporučuju, už jen pro ten požitek, opatřit si (alespoň půjčit) vhodný lyže !!!

(ivan, ) TomáS zkušeně vybral zaručeně chytlavé téma. „Rychlost“ u lyžařů je asi jako na obecných webech „cikáni“, „bodový systém“ nebo „kouření“. Vidím, že takové měření cejchovaným policejním radarem by opravdu bylo třeba. Už jenom proto, aby si alespoň pár lyžařů spolehlivě ověřilo, jak rychle vlastně jedou. Ne že by to zabránilo kaličům ve snaze najít si tu svou trošku „adrenalinu“, ale aspoň by se trochu víc mohlo mluvit a psát věcně. I když to, že se anonymové na internetu nebo „machři“ v hospodě (čímž teď nemyslím Mirka) chlubí svými kousky včetně kila na slalomce, bych ještě bral jako nutnou daň webovému diskutování a hospodskému tlachání. Hospody už přece slyšely tolik myslivecké a rybářské latiny, a web to rychle dohání.
Vím, že rychlost je opojná, a slovem i písmem lobbuju za to, aby se jí lyžaři pod vlivem karvingového zatáčení nezříkali. Ale zároveň se jim snažím vysvětlovat, že každé má svoje a že ty jejich úžasné slalomky na ni nejsou dělané. Je to sice naprosto primitivní informace, ale zjevně potřebná.
Jinak myslím, že závěr a odpověď na výchozí TomáSovu otázku jsou jasné: NA SLALOMCE TO NEJLÉPE NEDĚLAT.
Tím spíš, že se umíme dostat k bezvadným a pro rychlost mnohem vhodnějším lyžím za výbornou cenu.
Btw, na tom posledním ročníku HOnzou vzpomínaného letmého stometru/20m v rámci SPT jsem fotil na startu i v cíli. Nechce se mi to hledat v diáři, ale imo to bylo už tak 10 let back. Nemyslím, že úplně všichni měli kombinézu, ale jinak potvrzuju. Na startu nervozita, v cíli euforie, nádherná přehlídka dlouhých lyží made in 70´s, and 80´s. Včetně kuriozity Honzy Maršíka na skočkách. Ovšem jel na nich jen jednou a dole při zastavování do nich tlačil i ušima. Myslím, že nejrychlejší Karel Lank jel tehdy něco přes 120 kmh. Pozor: uměl to, byl v kombinéze, na dlouhých lyžích a jel šusem z cca 2/3 Velkého Hangu. V té cca stovce ještě nad měřeným úsekem některé jezdce dostával do vzduchu i přechod z rovinky na Malý Hang, což je jinak neznatelná změna sklonu (cf Krabův příspěvek). A budiž řečeno i proč to bylo naposledy: nějaký Moravák se tam tehdy dost blbě rozsekal a Michal Kárník coby promotér akce určitě neměl dobré spaní. Tak tuto „disciplinu“ zrušil.
A ještě, jsou lyže 116–65–99/165 cm (ony 14m Lusti) „plácačky“, nebo ne? Asi i na toto, podobně jako na statut nezačátečníka, a zjevně i na dosahovanou rychlost, lze mít různé názory…
Mirkovi patří dík (bez ironie!), že do této diskuse šel tak trochu „proti všem“ a byl dostatečně splachovací (má trénink od Pluskala, viď). Bez něj bychom asi skončili po prvních dvou reakcích…
Jenom se obávám, že jakékoliv další téma už nebude zdaleka tak atraktivní. Nebo máte něco jako „jak jsem šukal na sněhu“?

(Mirek, ) Tu maximálku 60km/h píšu pro slalomový oblouk, tj. oblouk s radiusem 14m, možná trochu víc… Tuto rychlost mám v Deštném v místě, kde Závodní sjezdovka skutečně začíná, v horní pravé zatáčce, odtud jedu otevřené nebrzděné oblouky s vkloněním cca 30–35° a 50–100m možná víc před hranou jedu zbalenej. Tvůj problém a ostatních lyžařů jezdících na obřačkách je v tom, že nejste ochotni připustit, že by se slalomky mohly chovat v středním a dlouhém carvingovém oblouku s nepříliš velkým vkloněním cca 30–35° stejně dobře jako obřačky. Rozdíl bude až v extrémním řezaném oblouku s vkloněním 45° a více, případně v oblouku jetým smykem při vysoké rychlosti. Tam budou mít asi moje slalomky problém, ale to jsem zatím nezkoušel, na to musím do Rokytnice, v Deštném je les opravdu moc blízko, na nějaké experimenty 

(ivan, ) Slalomka s R14 nikdy nepojede skutečně „dlouhý oblouk“ čistě, protože tomu brání její krojení. Jakmile se hrana zařízne, táhne lyži do oblouku menšího, než je „dlouhý“. A jestliže se nezařízne, není oblouk čistý. Takže výsledkem je nutně kombinace jízdy po hraně, driftu a případně i jízdy šikmo svahem.
Mohl by někdo spočítat síly při 60 km/h a R 14? Jsou na to grafy, ale nějak je nemůžu najít. Obávám se, že výsledek už přesahuje reálné možnosti, přinejmenším amatéra.
Ještě před asi 10 lety se mělo za to, že obřačky a slalomky mohou splynout do jedné krátké a relativně silně krojené lyže. Salomon to dokonce ve svém katalogu na (tehdy) příští sezonu výslovně sliboval. Místo toho se ale ukázalo, že takové lyže, tehdy ještě s vyšším povoleným postavením nad sněhem, už od určité rychlosti nejdou bezpečně ovládat. Mladému profesoru Nachbauerovi se do Innsbrucku zadal výzkum a výsledkem byla posléze přijatá a od té doby novelizovaná doporučení délek, radiusů, výšek a později i šířek lyží. Detaily se mi nechce vypisovat, už několikrát jsem je porůznu zmiňoval, vyšlo to kdysi i jako metodické dopisy ÚAD SL ČR (Vilém Podešva), je to k vidění i v diplomce Strejček L., Vliv carvingu na další rozvoj úrovně alpských disciplín, MU 2001. (A já o tom měl možnost s N. osobně mluvit.) A to se předepsané minimum leckdy dokonce nevyužívá – ty moje Heady SG mají R asi 41 m. Proč asi?
Jistě, sníženým vkloněním zmenšíš působící odstředivou sílu a výše zmíněnou kombinací hrany a driftu se jistě i docela rychle sjíždět dá. Diskuse zde se ale vede o stovce, a tedy nutně o jízdě šusem nebo skoro šusem. Při ní budou lyže více či méně na plochách – a to je ten problém, viz problematiku rizika zaříznutí lyže v citovaných zdrojích. (Např. při tehdejší výšce 110 mm nad sněhem se spočítalo, že korigovat ustřelení lyže ve 100 km/h vyžaduje R minimálně 30 m.) Svou roli hraje i menší šířka slalomky pod botou. Nemluvě o horší předozadní stabilitě na krátkých lyžích. Těch „chybějících“ 20–25 cm může v určitých podmínkách zatraceně chybět. A to bychom zase byli u toho, proč se tam, kde se jezdí rychle, používají povinně dlouhé lyže.
J také zajímavé, jaké rychlosti v obloucích se pro výpočty používaly:
80 kmh = SG ženy
90 kmh = DH ženy, SG muži
100 kmh = sjezd muži
To ještě k představám, jak rychle se asi amatéři pohybují.
Jo a Mirku, opravdu coby lyžař jezdící vše jen na té slalomce víš, jak se chová obřačka (o ještě delší lyži nemluvě)? Kolik toho máš na 190/27 naježděného?

(Mirek, ) že si nevymýšlím. Svůj GPS tachometr jsem porovnával s radary u silnice, ukazoval shodně, najel jsem s ním 850km na bajku lesem, skalami, hlubokými údolími a různým terénem a ujetou vzdálenost ukázal stejnou s klasickým tachometrem na kilometr, při ujeté vzdálenosti 50–100km. Kupodivu i maximální rychlost z GPS-ky a tachometru se shoduje. Když v lese ukazuje špatně, vždy zobrazuje rychlost nižší, než je skutečná… Co se týče Závodní sjezdovky v Deštném, prudká část po hranu u smrku, má stejné převýšení jako strmá část Velkého hangu ve Špindlu, ale má menší sklon, délka hangu je cca 200m a v Deštném 300m. Na začátku prudké části jedu 50–60 km/h a mám před sebou 300m vcelku prudkého klesání, které jedu nebrzděným otevřeným obloukem a cca ¼ jedu zabalenej. Vy jste měli počáteční rychlost nulovou, před sebou 200m opravdu strmého svahu jetého ve vajíčku, ale pak následovala rovinka cca 50–100m a potom teprve měření, jestli jsem HOnzu správně pochopil. Myslím, že se rozhodně neměřilo v nejrychlejší části jízdy a přesto jste tam měli 110–120 km/h. Opravdu si myslíš, že je ta stovka tak nereálná?

(marťas, ) Dneska jsem šlapal přes Deštnou na kole od Bedřichovky přes Šerlich z polskýho Zielence. No a v zákoutí u Alby pod sjezdovkou jsem si schválně přibrzdil, doporučuju každýmu kdo tam náhodou pojede zaparkovat u chaty Alba ( přímo v zatáčce pod dotyčnou sjezdovkou) a prohlídnout si ten dojezd s inkriminovanou hranou na bubnu. Mít na té hraně 100 km/h znamená skok s dopadem až na dojezdovou rovinku.Bejt někde taková pasáž se skokem ve 100km/h do komprese a zároveň potom s další kompresí v nájezdu do protisvahu na 4m. širokou cestičku mezi stromy do lesa, někde při závodě ve svěťáku tak se půlka borců na to vybodne, i když by tam byly všude sítě. A ještě pro Mirka. Pokud nedáš tu černou na Deštným od shora ve vejci tak to kilčo na nájezdu na dolní hraně stejně mít nebudeš, ten dlouhej oblouk na levou ruku kterej bys tam musel potom před hranou na metr přesně udělat, tě tam pustí tak na něco přes 90km/h ale věř že oproti 70km/h(kterejch jsi tam možná dal) je to sakra rozdíl.Jo a na kole mě dnes cyklokompík ukázal maximálku 73,4 km/h, abych se taky trošku vyexhiboval…

(Mirek, ) kudy by to šlo jet rychle, jak jsem psal, na hranu najíždím vlevo od místa, kde stával strom a do levé vracečky mířím tak, abych jel co největší poloměr… Jinak u turniketu na pomu mi zbývá rychlost 15–20km/h, takže tam musím brzdit a na kotvu běžně dojedu bez jediného píchnutí , ale na to nemusím jet nahoře kilo…

(HonzA, ) Rychlým výpočtem odstředivá síla při 60km/h a 14m rádiusu odpovídá 2G (F=m*v2/r).