Závodní lyžování - literatura

Zdarec, sháním nějaké počtení o technice a tréninku alpského lyžování. Věděli byste o něčem? Vím o této knížce: Philippe Chevalier/Petr Jireš – Technika a tréninkové metody závodního lyžování – alpské disciplíny (1998). Nevím ale, jestli 15 let od vydání není moc. Díky za případné tipy.

>> #1, mam-rad-pivo, 21. 11. 2013 20:19:32

Už v době kdy to u nás vyšlo to bylo o pár let pozadu .

>> #2, oblouk, 21. 11. 2013 20:32:02

Máš tedy nějaké tipy na knihy, kde by se lyžař, který se chce dále zlepšovat něco nového dověděl?

>> #3, Pavel ZRX, 21. 11. 2013 22:46:13

Slušná kniha v češtině/slo­venštině od „Ako se zdokonaliť v lyžovaní“ od roku cca 1968 nevyšla.

Skoro se stydím za svoje „příseráctví“, ale za nejlepší aktuální texty o sjíždění a zatáčení považuju texty Ondry Nováka, Radka Drahoňovského a Tomáše Micala v prvních letošních číslech časopisu Snow (když skromně zapomenu na to, co píšu soukromě nebo na svém webu pro přátele já .

>> #4, oblouk, 22. 11. 2013 08:13:05

Do čeho ses to zas namočil,to je nějaká nová spolupráce v lovení ryb na foru nebo se hochum konečně podařilo poskládat Puzzle který tu někdo v minulosti poházel? Zjímavý budu si to muset přečíst.

>> #5, MPS, 23. 11. 2013 16:10:36

Pokud by si někdo odborně zdatný dal tu práci a sepsal moudra tohoto fora, do knihy, byl by to trhák jako hrom! Ne že to začnete promazávat
Jinak v časopise Snow jsou články o technice skvělé, akorát se zbytečně bazíruje na nějakých cizích slovech, jejichž znalost ve zlepšení techniky moc nepřidá, vše lze vyjádřit srozumitelně, čes­ky.

>> #5, MPS, 23. 11. 2013 16:10:36

Opravdu se mi letošní články jmenovaných autorů dlouhá-krátká noha a další líbí. Že na to mělo vliv i sledování diskuse zde, řada vzájemných kontaktů a následný vývoj poznání těchto zkušených praktiků je nepochybné. Skutečnost, že jsem sem napsal co jsem napsal je silně ovlivněna také zkušeností z podzimního doškolení trenérů SLČR, které zde nechci komentovat.

>> #6, Pavel ZRX, 23. 11. 2013 18:17:49

Sice bych neřekl, že se někde na jakýchsi cizích slovech „bazíruje“ (možná při zkouškách na bumážku od Apulu?), ale jsem pro to, a sám jsem se o to většinou snažil, aby se, pokud lze, používala terminologie česká (zde náklon, zalomení, odklon trupu), zejména je-li dávno zavedená. Sice cítím, že inklinace a angulace jsou termíny šikovné a znalého angličtiny ani nezaskočí, ale použil bych češtinu, jsme v Česku. Tím spíš, že Ondra Novák české termíny zná (na začátku onoho textu je i použil).

Ne že by to bylo tak důležité, zásadní je věci dobře popsat a pochopit. A všechny tyto popularizační články jsou hledáním kompromisu mezi standardní odbornou terminologií a popisem sloužícím k pochopení i těmi, kdo terminologii neznají. A tyhle jsou napsané k pochopení širokou veřejností velmi dobře, řekl bych.

Ahoj všichni,

rád bych na pár věcí krátce zareagoval. S terminologií to je vždy těžké a v češtině to platí dvojnásob. Také jsem příznivcem toho, abychom to, co je možné, nazývali pěkně česky. Jsem ovšem toho názoru, že by se některé termíny, jako např. ANGULACE, BASE OF SUPPORT (BoS) či třeba SEPARARACE apod. (přičemž jich je v této branži mnohem více), nemusely či ani neměly do češtiny překládat. A to hned z několika důvodů. Např. s angulací to není tak snadné a slova jako odklon a trochu také zalomení jsou dosti nepřesná a zavádějící. Hovořím o tom proto, že angulaci jako aktivní pohyb horní části těla (vyklonění, zalomení) přes lyže ven z oblouku takto již nechápeme. Spíše angulaci chápeme jako vznik určitého úhlu mezi určitými segmenty těla, a to jiným způsobem než aktivním pohybem trupu přes lyže. Takže otázkou je, jak, kdy a kde (mezi jakými segmenty) angulace vzniká…

Musím se přiznat, že od určité úrovně mám velký problém, hovořit o lyžování či učit někoho zásadně hezky česky, bez inklinací, angulací, separací, anticipací apod.. Čeština prostě není zrovna „terminologický“ jazyk jako jsou třeba AJ či NJ..;)

>> #5, MPS, 23. 11. 2013 16:10:36

Věz tomu, že technický koncept, o kterém si můžeš přečíst skrze Skiwithme či další jiné texty ve snow, není rozhodně něco, co by autoři vysosali zde na fóru a pak to prezentovali ve Snow pod svým jménem. Mnohdy to je přesně naopak. Zdroje jsou jinde, ale myslím si, že v symbióze s diskuzí zde na snow.cz a dalšími texty z pera např. Ivana či HOnzy to dohromady tvoří opravdu velmi zajímavý materiál světových parametrů. O tom jsem velice přesvědčený.

Hodně zdaru

Zdraví Tom.

>> #9, Tomatáš, 23. 11. 2013 21:47:48

Význam slov je dán společenskou konvencí, cf klasické dilema jazykovědy fysei vs. thesei.

Záleží na tom, jaké významy určitým termínům v určitém jazyce dáme. Nevidím důvod, proč by český ekvivalent anglického „angulation“, dejme tomu „zalomení“, nemohl mít totožný obsah. Otázkou je, zda jej opravdu má: může se stát, že nikoliv, a to z různých důvodů.

Jelikož to nevím, zajímá mě, zda v současném úzu je mezi nimi rozdíl, a čí úzy se v tom srovnávání hodnotí.

Děkuju za pozitivní zmínku o mnou spáchaných textech.

>> #1, mam-rad-pivo, 21. 11. 2013 20:19:32

Zkus tohle:

Ultimate Skiing: Ron LeMaster

Před x lety jsme dělali Kipen, dnes budeme Inklinovat. Někteří se budou sklánět, jiní se odkloní..

>> #10, ivan, 24. 11. 2013 01:59:04

Jasně, souhlasím, ale jde i to, dát tomu ten „správný“ význam. V článcích ve SNOW ovšem angulace nemá význam nějakého vyklánění horní části těla ven z oblouku. Proto jsme se rozhodli, že např. angulaci překládat již do češtiny nebudeme. Je to v čj dosti zavádějící a dokud se nevyjasní slovo „zalomení“, které je asi nejblíže, je angulace optimální a osvětová.

Také definice a vnímání pojmu inklinace se velice různí, byť by se zdálo, že je to jednoznačné. Je rozdíl mezi inklinací jako vklonění (z ploch na hrany) či inklinací jako překlopení (z hran na plochy a dále na hrany). Zahraniční metodiky a materiály se různí, ale původní definice (od astronomů) nahrává spíše druhé verzi, kterou ostatně zastáváme i my.

Podobné to je se separací, ale o té bude Ondra psát do nového Snow, tak to můžeme probrat posléze.

>> #11, hm1, 24. 11. 2013 08:01:40

Ano, jednoznačný výběr!Bez četby této knihy je každá diskuze dosti omezená. Něco jako debatovat o historických souvislostech 20. století a nemít přečteného Erica Hobsbawma a jeho veledílko „Krátké 20. století“..;) V čem je pro tebe tato kniha nejzajímavější?

>> #12, Pavel ZRX, 24. 11. 2013 08:52:38

No, to je právě ono..někteří se odkloní a to my právě nechceme. Pro lidi, kteří se lyžovat teprve učí, ale i pro ty, co už lyžují a odklání se, to je prostě zavádějící a nepřesné, jde to lépe..nejde nám o vyklonění se ven z oblouku. Kippen děláme pořád (IMHO kippen a inklinace v našem pojetí jedno jest) Jen dnes přesně víme, jakým mechanismem se překlápíme a jaké má charakteristiky a kritéria v různých rychlostech..např. v pluhu vypadá jinak než v racecarvingu, byť je přítomno u obou..;) Jsme už jinde než před x lety, kdy bylo z Rakouska přejato,mnohdy bez hlubšího pochopení, vše, co se objevilo v jejich Skilehrplanu. Dobře již dnes víme, že éra Wernera Wörndleho byla velkou brzdou ve vývoji vnímání moderní techniky lyžování a její výuky. Je to evoluce a dnes si troufám tvrdit, že ve vnímání mnoha věcí jsou např. texty Skiwithme mnohem dál než je oficiální a aktuální Skilehrplan ÖSSV..či jiné světové metodiky lyžování..

>> #13, Tomatáš, 24. 11. 2013 10:59:20

Tome, máš mé uznání za (sebe)kritiku uplynulých let. I když to beru tak, že teď máš pocit, že jste se dopracovali ke Svatému Grálu, připadá mi cenné, když otevřeně připouštíš, že offizielle Lehre uplynulé dekády včetně vašeho horování pro ni nebyla tím Velkým Moudrem.

Jak sám nejspíš víš, takhle to v dějinách lyžování chodí. Od čítankových Zdarskeho versus Bilgeriho po dnešek.

Život je vlastně komedie, která se opakuje. Kritizovaný Werner Wörndle ovládl první dekádu tohoto století (šéfoval cca 2002–2011, kdyžtak mě oprav), v níž se i čeští absolventi rakouského systému tvrdě vymezovali a hájili svoji Lehre. Až do doby, kdy, jak se nejenom my dva pamatujeme, zařízli platformu interski.cz, kde jsme – podle mě docela věcně – pitvali kdeco.

Staaatlich anerkannten proroků je málo. Hannes Schneider, Toni Seelos (víš, že jsem u něj doma byl v době, kdy ještě jakžtakž vnímal?), Kruckenhauser, Hoppichler. Další už asi nemají nárok, zdá se mi. Jak je ctěná libost, odstřelte je.

Sdělte nám ale, bitte, co z jejich produktů máme začernit a spálit na hranici. Vy i někteří neapuláci jsme se odvolávali třeba na Wallnerovo Carven. Co s tím? „Éra Wernera Wörndleho byla velkou brzdou ve vývoji vnímání moderní techniky lyžování a její výuky,“ píšeš. Díky ti za to, že nemlžíš jako např. oficiální „nekrolog“, který kopíruju o kus dál. Ale tím z (nás), kteří to v germánském originálu chápali a případně předávali dál, děláte blbce. OK, jsem starej a za blbce jsem v životě už byl víckrát. A ještě budu, čím dál častěji, to je život.

Ale když sebekritika, prosím pořádnou. Zkus vysvětlit a vyargumentovat. Zatím se na tebe/vás žádný chrt nechystá. Sice jsem včera chtěl Milana Trnku lámat, aby se zapojil do diskuse, ale dneska odjel na Kaunertal a zatím je od něj pokoj.

Ven s tím a do akce, boys/Burschen. Život je boj, žijme!

„Werner Wörndle hat in seiner 10-jährigen Tätigkeit als Ausbildungsleiter die Entwicklung des österreichischen Skilehrwesens maßgeblich mitgeprägt und mitgestaltet. Als Autor zum Thema alpiner Skilauf des österreichischen Skilehrplans „Snowsport Austria – Die Österreichische Skischule“ führte er den Weg des einheitlichen, klar strukturierten österreichischen Skilehrplans der österreichischen Skipäpste Prof. Kruckenhauser und Prof. Hoppichler mit großem Erfolg fort. Das von Werner Wörndle in enger Zusammenarbeit mit den Ausbildungsleitern der Landesskilehrer­verbände entwickelte, moderne und praxisorientierte Ausbildungsprogramm „Lernen – Anwenden – Perfektionieren“ ist nicht nur Grundlage für die österreichische Skilehrerausbil­dung, sondern auch international Vorbild und Benchmark für viele Länder.“

>> #14, ivan, 24. 11. 2013 20:15:13

Nemám problém přiznat, že jsem polovinu svého „lyžařského“ života nechápal souvislosti do takové míry, abych si uvědomil, že oku lahodící rakouští „profesoři“, kteří se na kopci liší pouze barvou očí, nedemonstrují na svých oficiálních materiálech, v prezentaci na kopci při výuce či v ojedinělých diskuzích o lyžování, moderní lyžování a přístup k němu tak, jak to vnímáme dnes. Důvodů, proč si toto dovolím tvrdit je mnoho. Přes zde nedávno zmiňované bergfexová videa až třeba přes tento oficiální zdroj: http://www.youtube.com/watch?…

To, co pod pojmem moderní lyžování cítíme dnes, jsme se s Jirkou Nohejlem snažili napsat do Snow…netroufám si hodnotit, zda se nám to povedlo. Doufám ale, že „svěží“ závan ve srovnání s roky nedávno minulými náš článek svým obsahem přinesl a rozdíl je patrný. Ano, mám pocit, že jsme dospěli a dostali jsme se vnímáním technického konceptu na čelo světového vývoje, které sdílíme např. s několika kanaďanami a dalšími lidmi rozesetými po celém světě. To ale přeci žádný Svatý Grál ani definitivní pravda není..ta je, jak víme, relativní a v lyžování to platí dvojnásob. A pozor, hovořím teď za hrstku jednotlivců a v žádném případě ne o celém APULu. O tom snad třeba v blízké budoucnosti, ale to už nezáleží tak úplně na mně.

Na druhou stranu je nutné podotknout, že v Rakousku není pouze jedna linie vývoje. Mnozí „pokrokáři“ z Bundessportheimů, USI, jednotlivých verbandů byli, nejen Wörndlem, vyštváni z oficiální linie a pracují mimo oficiální proudy. Berger,Wallner,Pus­snig či Rottensteiner jsou toho příkladem..Takže upozorňuji, že nechci házet všechny rakušáky do jednoho pytle.

Nedávno jsme si s nadsázkou dokonce při vzpomínkách na staré dobré diskuze říkali, že by z nás dnes asi měl Jára Pluskal radost..;)S od­stupem přiznávám, že některé Járou vytýkané aspekty našeho starého technického konceptu byly relevantní a opodstatněné. Je to evoluce a já jsem se díkybohu snad včas naučil, nemít zavřené klapky, ale naopak jít s otevřenou myslí ad fontes, ať už s něčím přijde Wörndle, Trnka, Beaulieu, Sosna či třeba Novák a Drahoňovský.

Sdělte nám ale, bitte, co z jejich produktů máme začernit a spálit na hranici. Vy i někteří neapuláci jsme se odvolávali třeba na Wallnerovo Carven. Co s tím?… Díky ti za to, že nemlžíš jako např. oficiální „nekrolog“, který kopíruju o kus dál. Ale tím z (nás), kteří to v germánském originálu chápali a případně předávali dál, děláte blbce. Z nikoho blbce nedělám, Ivane. Blbec je jen ten, který ulpívá na své jedné, jediné, největší „pravdě“ a neví, že neví. Já osobně si uvědomuji , že vím, že nevím, což je dobrý předpoklad vývoje a jsem na to pyšný.

Chceš slyšet, co je potřeba začernit? Nic. Je to evoluce a vše je k něčemu dobré. Je potřeba nad tím přemýšlet a uvědomit si, co není ideální a co by šlo udělat lépe. Pokud se budeme bavit o technickém konceptu, fajn, zkusím naznačit..Jde hlavně o mechanismy, které při zatáčení používáme a které vychází z interakce sníh-lyže. Zkusím zde ocitovat dva popisy té samé fáze toho samého oblouku..jaký je mezi nimi rozdíl a proč???

„Beim Steuern drückte es die Ski in eine breitere Spur. Aus dieser schwangen Sie, beugten das Innenbein und strecken das Aussenbein: Pedalbewegung heisst es. Nun beugen wir dies Innenbein und strecken das Aussenbein bewusst, der Rumpf wird vom Schwung über die Vorderski talwärts gedrückt. Man kippt schwungeinwärts“

vs.

„Aus dem Steuern Kantengriff lössen durch Aufrichtung über das werdende Aussenbein. (Eine Vorhochbewegung aus den Beinen neutralisiert die Körperhaltung und ermöglicht die Belastungwechsel auf den neuen Aussenski) Nach lössen des Kantengriffs, rutschen die Ski richtung Fallinie. Vor-einwärts Bewegung, umkanten, Stockeinsatz. Durch Vertikalbewegung und Verschiebung des Schwerpunktes zur Kurveninnenseite entsteht Kurvenlage. …“

>> #15, Tomatáš, 24. 11. 2013 22:24:33

Ano, Tomáši, nikdo nemáme patent na rozum (církve to vidí jinak, ale od toho si dovoluji odhlédnout) a kdokoli se může mýlit.

Lyžování je v tom jen legrační marginálie, uvážíme-li, jaké tragédie přinesly třeba socialismy, ten nacionální v Německu a internacionální nejenom u nás.

Přesto stále nacházíš plno lidí, kteří si to nedokážou přiznat. Leckdy i v naprosto směšných věcech. K nim lze v obecném kontextu jistě zařadit i lyžování, ale my lyžníci to samozřejmě vidíme jinak.

Lyžařská metodika nikdy nebyla jednotná. Vždycky se vyskytli disidenti. Někteří se nakonec dočkali rehabilitace, jiné semlel neúprosný mainstream. Tak to prostě na světě chodí a lyžování není výjimkou.

Proč by mělo být jinak v bývalém c. a k. prostoru. Bývalá říše sice toužila po názorové unifikaci – třeba ve školství se to projevovalo snahou po jednotných osnovách, díky nimž by v daný den učitelé v celé říši učili to samé – ale takto to ve společnosti nestádních jedinců fungovat nemůže.

Přední závodníci se nikdy nestarali o to, jak teoretici rozpitvají a popíšou jejich jízdu. Dělali to, co si složili z pokynů trenérů, z pocitů vlastní jízdy, z údajů časomíry a nejnověji i z videa. Cožpak to nebyl svého druhu disent – dělat si to po svém? Když to bylo relevantní a fungovalo, nakonec to stejně do oficiální věrouky a učebnic prosáklo.

To moje se začerňováním a děláním blbců ber prosím s nadhledem. Měl jsem za sebou dopsání pracného osmistránkového článku, které mě mj. stálo noc ze soboty na neděli, a dopřál jsem si poctivé dva panáky (to je eufemismus zakrývající množství), pod jejichž vlivem jsem to sepsal a odeslal. Nikdo není dokonalý, cest´la vie.

Tato diskuse mě těší. Je to radost. A věř, že na Járu Pluskala a na tehdejší výměnu jsem si taky hned vzpomněl. Opravdu. Ty 10 let staré diskuse měly místy šťávu, i když se tam Jára coby všemocný šéf dokázal chovat jako hovado. Dnešní politik by možná řekl „měl koule“.

A jestli třeba dám do placu něco z toho, co jsem si už tehdy, okouzlen zarputilostí dobových aktérů, naštěstí uložil, mnozí se pobaví. Slovy 40 let staré hollywoodské klasiky, je to The Way We Were.

To, co tu provozujeme, je mi opravdovým internetovým potěšením. Jako člověk ofackovaný bývalým systémem si to opravdu užívám.

>> #15, Tomatáš, 24. 11. 2013 22:24:33

Na ja, man kann auch einfache Dinge kompliziert und verschraubt erklären, also die Sache eigentlich eher stylistich verschleiern. Das betrifft den zweiten Text, es liesse sich bestimmt auch einfacher und verständlicher ausdrücken. Zugleich aber täte mir der Skifahrer leid, der in der Fahrt (besonders wenn er sich flott bewegt) sich „über das werdende Aussenbein“ aufrichten muss, warum sollte er solche einbeinigen Kraftübungen machen statt die wirkenden Kräfte logisch einzusetzen, also arbeiten lassen? Also nicht nur einigermassen schulmeisterlich formuliert, sondern auch als mehrstufige „Arbeit“ serviert: lösen (sei es „lössen“ wäre ein mir unbekanntes Schischulaustri­azismus , aufrichten, vor-einwärts bewegen, umkannten, Stock einsetzen.

Gibt´s da in diesem Zusammenhang nicht den Unterschied „bewegen“ und „bewegtwerden“? Ist mir sehr vaage ein Begriff. Also: viele Aktionen im Kurvenfahren „passieren“ als Ergebnis, Zwischenspiel von objektiv wirkenden Kräften und Impulsen seitens des Fahrers. Wenn man die Mechanismen zum Richtungswechsel auf diese Weise beschreibt, ist es sowohl einfacher und kundenfreundlicher, als auch treffender, finde ich. Obwohl natürlich stets zwischen einer fachlichen Beschreibung für Profis (Skilehrer, -studenten) und einer „Kundeneinleitung“ unterschieden werden muss. Da sollte man auch die Zielgruppe deiner Texte kennen und die Leistungstufe.

Otoh, Pedalieren ist ja nichts Neues, steht es nicht bereits im Soukup „Lyžujeme podle alpských škol“? Habe es 1995 oder 96 in einem Seminar in Tschechien gehört, möglicherweise damals nicht identisch verstanden. Und dass man, u. a., durch energisches Beugen, also „Kürzen“ eines Beines einen starken Impuls zum Kippen erzeugt, habe ich, iirc, letztes (vorletztes? muss mal schauen) Jahr in einem Artikel in der Printversion von SNOW geschrieben.

>> #17, ivan, 25. 11. 2013 20:03:05

Griass di!Entschuldige mich, i bin immer irgendwo unterwegs und keine Internet-Verbindung dabei..;)Na ja, bin so neidisch, muss ich sagen, dein Deutsch wirklich super ist!!Moechte gerne irgendwann in der Zukunft auch so gut Deutsch reden können..;)Mal schauen..aber jetzt lieber wieder auf tschechisch, passt?;)

Ptal ses mě, co je potřeba začernit, co je jinak, co dnes především chápeme jinak. Krásně jsi to vystihl: viele Aktionen im Kurvenfahren „passieren“ als Ergebnis Netřeba nic dodávat!To si v posledních letech a bohužel dodnes (osobní zkušenost s čerstvými absolventy Staatlich geprüfter Skilehrer Ausbildung) „kluci od vedle“ moc neuvědomují. Chtěl jsem to citovanými texty naznačit.....o nich až v závěru. Jsme teď ale například u propírané angulace. Dnes bych ji definoval spíše jako prvek, který vychází z podstaty a nutnosti, udržet v určité fázi oblouku oporu o vnější lyži a který není proveden aktivním pohybem trupu přes lyže, nýbrž vzniká jiným způsobem a mechanismem. Je řízen tím, co se děje na vnitřní hraně vnější lyže, jak by dokonale řekl Jára..;) Co třeba vertikální pohyb/zdvih. „Kluci od vedle“ učí rádi a bez váhání „Vor-Hochbewegung“ či „Aufrichten“, ale troufnu si tvrdit, že vertikální pohyb, byť je vždy přítomen, je v moderním lyžování opět pouze důsledkem laterálního přenosu těžiště z oblouku přes lyže do nového oblouku. Navíc „..aus den "BEIDEN“ Beinen"..zdvih na konci oblouku z obou nohou je předpoklad pouze pro jednu velkou kolizi, a to kolizi lyží, nýbrž pojedou proti sobě…o nemožnos­tosti kreslit do sněhu jedno „S“ za druhým hovořit netřeba..;)Důsledky jsou všeobecně známé.. A co je asi nejukázkovější brzdou Wörndleho éry je tato mantra: „Aufbau des Alpinen Fahrverhalten­s“..moderní lyžování není o žádné stavbě postojů, ale o uspořádání segmentů těla tak, jak to diktuje interakce sníh-lyže, rozložení tlaku a zadání – funkce. „Form is determined by function“, řekli by dnes Kanaďané.

Zaujmutí pozice vs. postupný vznik postavení, zatížení vs. vznik tlaku, Z vs. S, tlačit vs. využívat, vyučovat vs. učit…alespoň tolik k tomu, kam a k čemu se náš „Svatý Grál“ posunul..

Citované texty jsou určeny pro tu největší část zákazníků lyžařských škol. Jedná se o iniciaci základního paralelního oblouku. A teď pozor!První je z roku 1985, druhý 2011 – (součastnost)!!Pro­fessor Hoppichler vs. Magister Wörndle!Z dnešního pohledu, bohužel, progres vs. degres..

Cesta k modernímu lyžování vede určitě i přes tvůj zmiňovaný článek. (mám ho vystřižený!;) Přišel až po Ondrově „Povolení, povoleno“, ale i když tě tenkrát Ondra předběhl (či motivoval?) myslím si, že jste se navzájem hezky doplnili a cesta začala…Dnes, po třech letech, je koncept, byť neoficiální, zase o velký kus dál (nejde jenom o pedálování), ale není všem dnům konec a cesta nekončí..;)

Dovolím si, ocitovat pana Professora v souvislosti s tvým článkem ještě jednou a trochu při tom také myslím na Teda Ligetyho a jeho „tajemství“.. „Nichts Neues für Sie!Sie haben schon öfters den Innenski beim Steuern stark mitbelastet, "geklammert“, der Talski rutschte in die Schere. Je kürzer Sie schwingen, umso winger stellen Sie den Bergski weg, der Talski wird in die Schere gedrückt!Aus dieser können Sie sich nicht mehr stark vom Aussenski abstossen. SIE ENTLASTEN DIESEN, beugen dann dies Innenbein und kippen mit dem Körper schwungweinwärts, stützen sich dazu auf den Stock und drehen das Aussenbein streckend an…" Ted se při psaní této knihy narodil..;)

Díky za hezké psaní, Ivane!

Takový hezký začátek nového dne jsem si snad ani nezasloužil…

No pánové, myslím, že moje angulace, inklinace a separace jsou teď proti vašim brilantním umkanten, kurvenfahren a aufrichten skoro bezvýznamné. Pěkně jste to napsali, škoda jen, že chybí přízvuk, abychom lépe poznali, zda je pán gurmán tyrolský, či raději Niederösterre­ich.Diskuzní platforma umožňuje i umístění zvukových záznamů, tedy nenechte se zahanbit a s chutí do toho! 

Dosti však humoru a dále snad už jen česky . Každopádně děkuji za pochvalu mých článků a výtky v podobě cizích slov si vezmu k srdci hned ve čtvrtém díle. Třetí o separaci už je v printu,takže už to nezměním, byť jsem si při jeho korektuře všiml,že jsem zcela přirozeně v textu použil slovo zalomení. Své články píšu spíše pro „prostý lid“, na podrobné bádání slouží tato diskuse nebo odborné materiály.Na druhou stranu i mezi prostým lidem je mnoho dobrých lyžařů, kteří se v různých materiálech setkávají s cizími výrazy a tak se je snažím ve svých článcích trochu vysvětlit a převést do jazyka českého, i do praxe. Suma sumárum nemyslím, že téma cizí slova vs. čeština je až tak podstatné. Jde jen o pojmenování a pokud si náklon definujeme jako „hrušku“, zalomení jako „krumpáč“, bude to stejné.Nakonec podobné analogie a pojmenování pro různé pohybové úkony jsme používali už dříve při výuce dětí a skládali z nich postupně příběh, který všechny tyto úkony ve správném pořadí obsahoval. Nejde tedy o slova, jde o obsah.

A obsah není Svatý Grál, je to jen pohled na věci některým dávno známé, některým naopak ne. On ten Svatý Grál ani neexistuje. Lyžování se pořád trochu vyvíjí a jak se vyvíjíme lyžařsky i my, skládáme si puzzle, tvoříme názor a pojmenováváme čím dál více věcí. Puzzle si skládám z mnoha zahraničních materiálů, z diskusí z kolegy a upřímně vůbec ne z internetových diskusí. Byť je tu mnoho zajímavých názorů, správných, vyhovujících, jsou často psány jazykem a způsobem pojmenování, která mi nesedí (stejně jako někomu angulace a inklinace), navíc jsou diskuse často zavezeny tunami balastu (jak říkal rád Jára) a spoustou protichůdných rad, ve kterých se nakonec tazatel z prostého lidu přestává orientovat. Navíc si myslím, že i mnoho zdejších přispěvatelů nečerpá své poznatky v nekončícím diskuzním kole, ale mají svoje zdroje, svoje materiály a své názory si vytvořili jinak a na základě nečeho jiného, než je těžko složitelné puzzle z internetového fora. Proto názor, že si chlapci složili z místního fora puzzle, mi přijde více než úsměvný. Pro vedení vzdělávání Apul jsem toho musel přečíst a nastudovat víc, než jen zdejší forum .

Přesto se nyní, jako čerstvý neapulák rád přidám do řad „prostého lidu“.Těším se na nové obzory v lyžování bez nutnosti hájit své (ač o tom člověk kolikrát nebyl přesvědčen, jeho funkce ho k tomu do určité míry zavazovala) a zpovzdálí sledovat, zda Apul složí puzzle správně, byť to několik let kategoricky odmítal, a najde svůj Svatý Grál. Zatím se zdá, alespoň podle toho, co zde píše Tomatáš o interakci „lyže – sníh“, že by se mu to mohlo povést a po dlouhých letech odmítání pochopil.:-) Držím palce.

>> #21, Ondřej Novák – SNOW, 27. 11. 2013 13:23:24

Ondro, v jazyce existuje jedno primární dělení, ještě zásadnější než to lyžařské na sjíždění a běžkování. A sice forma psaná a mluvená. Každá má svoje. Do té psané žádný „přízvuk“ nepatří, ten je záležitostí té druhé, podobně jako v té mluvené se nehraje na „pravopis“. To jen tak pro pořádek k tvému žertovnému úvodu, je to samozřejmě nepodstatná blbost.

Z tvého příspěvku mě nejvíce zaujalo sdělení, že jsi „čerstvý neapulák“. Většina z nás tě asi má zařazeného jako „vedoucího vzdělávání APUL“, za APUL tvrdě kopajícího, a tak by nebylo od věci, kdyby ses k tomu mohl nějak víc vyjádřit. Tím spíš, že na půdě SNOW nejsi jen pouhý soukromý diskutér.

>> #19, Tomatáš, 27. 11. 2013 01:09:23

Škoda, že nejsem na kluky, hned bych tě balil.

Odpovím rád a potěšeně, ale dej mi čas.

I.

>> #19, Tomatáš, 27. 11. 2013 01:09:23

Dneska už dávno nevím, jaká přesně byla geneze toho článku, který už vedu v patrnosti jen matně. Obecně vím, že obsahoval sdělení, k němuž jsem se dopracovával průběžně jak na základě různě zprostředkovaných informací, tak vlastního ověření. Už ani nevím, kdo mi dal prvotní impuls pojímat intenzivní pokrčení jako důležitý impuls. Roli snad sehrál už prastarý pubertální vtípek, kdy se oběti zezadu šťouchlo do podkolenní jamky a on/a zavrávoral/a. Neboli zbav ho opory a on se skácí, to jsme znali už jako děti.

Svoje know-how jsem si dával dohromady dlouhé roky z nejrůznějších zdrojů. Vešla do toho stará zkušenost, živená ještě legendami jako Joubertova Ako sa zdokonaliť v lyžovaní, starý dobrý Maršík-Příbramský (zkuste si nezaujatě s vědomím letopočtu a souvislostí přečíst některé Honzovy články v tehdejším Lyžařství, budete překvapeni), různé články v Lyžařství, po 1989 další zdroje z Německa a Rakouska. Vzpomenout musím na Kuchlera, muže hodného obdivu, i když jsem se s jeho vypjatou funcarvingovou filosofií postupně rozcházel, na Nicolu Spiess-Werdenigg, vedle níž nejenom já, ale i mnozí namyšlení rakouští skiprominenti mohou jen prstíčkem hrabat. Hodně jsem načerpal od Milana Trnky – a doufám, že teď ještě načerpám, zajímavé věci mám od Haralda Harba, jakkoliv jsem z tohoto divocha, s nímž se znám osobně, setrvale rozpolcený (a ty bys měl vědět, že ortodoxní harbisti nenechají na tvých oblíbených Kanaďanech niť suchou), a takhle by to šlo brát dál, hodně jsem nasával, na webu i na kopcích. A zkoušel. V souhrnu asi spíš stovky než desítky hodin jsem trávil zkoušením, ověřováním postupů, drilů, cviků.

Neoddělitelnou součástí byla i videa. Tady stěžejní roli sehrály WC stars skiing free a podobná videa. Hodně mě oslovil jeden z nejlepších stylistů uplynulé dekády Freddy Nyberg. Jejich do blba opakované oblouky mě přivedly k závěru, že pokrčení vnitřní musí být pořádné. Když už se pode mnou má ta vnitřní „zlomit“, tak pořádně, rychle, razantně. Víc, než si člověk z vlastních pocitů myslí. Přeneseno na sníh to pak bylo tím Aha-momentem, okamžikem prozření. Efekt pořádného „zlomení“ byl fascinující. 27m obřačka dokázala fungovat skoro jako slalomka. Ne že bych předtím měl problém s nimi zatočit, drandil jsem rád i na 40m superobřačce, ale tohle člověka opravdu posunulo.

V tomto rozpoložení jsem pak psal ten článek. Primárním impulsem bylo vlastní poznání. Dávno netuším, jak dlouho jsem si to dával dohromady předtím, než to bylo publikováno.

Názor, že v oblouku se „věci dějí“, taky nemám primárně ze sebe. Utvořil jsem si ho postupně na základě různých zdrojů, které už nyní taky nedokážu dešifrovat. Určitě do toho vcházela i moje oblíbená kniha Physics of Skiing. A mnoho dalšího. Toto pojetí mi proto nepřijde nijak revoluční, i když možná v rakouských souvislostech takovým je. Nakolik tam kdo ovlivnil oficiální věrouku, přenechám domácím kritikům.

Užívejme si tyto chvíle souznění. Jestli se nám do nich naveze ďábel Trnka (je to můj kamarád, rád bych ho tady měl a nechtějte ode mne jeho zatracení, i když dokáže být festovní hovado), nastane zase standardní lyžařské pnutí. Včetně podnětů k zamyšlení, které naše branže, imho, setsakra potřebuje.

Zatím peace, tabáček, klídek. Lahodná idylka, nicht wahr? Do ní patří i tvůj milý příspěvek. Situace, kdy si diskutéři o lyžařské technice nejdou po krku a nespílají do blbců, zase nejsou tak hojné, asi bysme ji měli dostatečně nahlas oslavit a virtuálně se poplácat.

>> #22, ivan, 27. 11. 2013 19:27:00

A přesně proto jsem vyzval k umístění nahrávek, abychom byli obohaceni o formu mluvenou, tedy o přízvuk.;-)

**Ano,

už je to tak,

jsem neapulák! **

V květnu jsem ukončil svoji činnost ve vedení Apul a následně i v lektorském sboru. Kromě mých osobních důvodů byl hlavním spínačem nekonečný boj s několika „starými strukturami“,jejich silným egem a nesmyslnou touhou po moci, namísto progresu a zaměření se na moderní trendy v lyžování, jeho výuce a zvyšování úrovně lektorů Apul.Dlouho jsem plýtval energií a hájil na veřejnosti neobhajitelné, a byť Apul stále zůstavá nejkvalinější organizací v ČR, za světem pořád značně kulhá. A nějak mi ta energie po letech došla. Pokud se podaří mým „následovníkům“ jako je Tomatáš,Radek Drahoňovský nebo Jirka Nohejl boj se strukturami vyhrát (a jsou na dobré cestě), bude Apul kvalitní nejen na českém pískovišti, ale i na tom větším světovém.

Toť tak ve zkratce vše, někdy možná víc, ale na druhou stranu by to nakonec byla jen špína na špínu tak, jak to končí ve všech organizacích. A tomu bych se chtěl vyhnout. Odešel jsem dobrovolně, byť po velké bitce od klávesnic všech zúčastněných, ale učinil jsem toto rozhodnutí s jasnou hlavou, jsa zcela unaven a s vidinou lepších zítřků. Což se mi zatím zcela vyplňuje, když pominu čerstvě zlomený obratel ze Soeldenu, ale i ten jednou sroste, stejně jako jiné jizvy.

Skoro mě napadá, zda bych neměl vydat nějakou tiskovou zprávu, že už nejsem apulák .

>> #25, Ondřej Novák – SNOW, 28. 11. 2013 01:01:09

Od doby deklamovaného souboje Bilgeri vs. Zdarsky v našem k. und k. Lebensraumu sice pokrok, ale nijak valný, furt si ti skimajstři jdou po krku, zdá se.

Takže vlastně je všechno tak, jak vždycky bylo. Milá jistota v nejistém světě. Má se outsider smát, jak se nic nemění, nebo smutnit, že se nemění?

To s tou tiskovkou není tak úplně od věci. Býval jsi napůl instituce, teď jsi jenom Ondra Novák. Snad jsi ani nemusel sežrat babské ucho. Saxana a Boris Šťastný tě zdraví. Vítej mezi lidmi.

>> #26, ivan, 28. 11. 2013 12:39:18

Smutnit můžeme, ale tak je to asi nastavené všude a vždycky. Byť kolikrát není o co bojovat, stejně se bojuje. Je jen otázka, po jak dlouhé době dojdou ideály a po jak dlouhé době i energie. Díky za uvítanou.

>> #27, Ondřej Novák – SNOW, 28. 11. 2013 13:34:47

Máš pochvalu, že se věnuješ ušlechtilejším věcem než je třeba šamanství s dietami, pokud by tedy někdo chtěl věřit, že se Boris na stará kolena konečně aspoň takto lehce otře o medicínu. Jestli sem nakoukne Michal z Aspensportu, mohl by napsat, jestli je pan exšéf odtamtud pryč.