[Videogalerie]: The new ski control / Rax Ski 2014 (strana: 3)

>> #60, HonzA_, 07. 01. 2014 19:14:57

Trosku presneji, Honzo! Kdo se chce naucit lyžovat tak, jak to predvadeji experti na dnesnich sjezdovkach, musi se to učit na jejich normalnich carvovych lyzich.

Kdo ale chce šokovat sve rodice a experty rychlymi oblouky a necekanymi manevry, v originale „to ski circles around shocked parents“, ten si na to musi vzit raxy.

>> #61, Tom/ Austria, 07. 01. 2014 19:37:33

Kdo ale chce šokovat sve rodice a experty rychlymi oblouky a necekanymi manevry, v originale „to ski circles around shocked parents“, ten si na to musi vzit raxy.

No tak to na sjezdovkách můžeme zažít ještě plno srandy s těmi nečekanými manévry.

>> #62, Boryš, 07. 01. 2014 19:48:37

„No tak to na sjezdovkách můžeme zažít ještě plno srandy“

Tohle jsi rekl ty, Boryšu. Ja jsem se neodvazil prozradit nas tajny plan: promenit sjezdovky z execiraku uniformovaneho drilu na zemi, kde je dovolena sranda a improvizace.

Detail planu: dnesni lyzar absolvuje na svych lyzich s polomerem 18m za den nekolik set az tisic oblouku s uvedenym polomerem. Vecer se uz tesi na to, ze ho to same ceka i zitra a pozitri.

Tak tohle byla samozrejme ironie. Ironie ale neni, ze u nas v Alpach uz nekolik let klesa pocet domacich lyzaru. Podle mota: lyzovani uz neni sranda, zato to stoji stale vic penez.

Any questions? Na oblouky s polomerem 18m potrebujete velice sirokou upravenou sjezdovku. To stoji penize a v poledne je to stejne plne bouli a nikdo na tom neumi jezdit.

>> #61, Tom/ Austria, 07. 01. 2014 19:37:33

„Kdo ale chce šokovat sve rodice a experty rychlymi oblouky a necekanymi manevry, v originale „to ski circles around shocked parents“, ten si na to musi vzit raxy.“

To jsem rád, že do téhle kategorie nepatřím a nemusím se tak přesouvat z lyží na raxy.

Jelikož se diskuze větví téměř výhradně jen do 2 směrů a oba jsou převážně bez jakýchkoliv faktů a podložených argumentů (naopak, jsou plné nepodloženého odsuzování a nekritického vyzdvihování), nebudu už v tomto tématu pokračovat.

„Tím končím, tvá Máňa“

>> #64, HonzA_, 07. 01. 2014 20:31:01

Tak ty opravdu nechces šokovat sve rodice, Honzo? Ja jsem to kdysi chtel, ale neumel jsem to. Lituju, ze tak odchazis z diskuze. Budoucnost sjezdoveho lyzovani je jakesi tema.

Carving vyresil jeden problem (odlehceni lyze a nasledujici smyk) a prinesl dalsi. Co s tim?

>> #63, Tom/ Austria, 07. 01. 2014 20:16:43

Příspěvkem jsem nemyslel srandu kterou si užívá rax-jezdec, ale „srandu“ kterou si užije lyžař, když před ním vysmátý raxista předvede tebou propagované šokující nečekané a tedy nepředvídatelné manévry.

Jen poznámečka k boulím: dnešní boule není nic proti tomu co bylo za doby předsametové na Spravodlivé na severní straně Chopku. Tam se pracně budovaly celou sezónu.

>> #66, Boryš, 07. 01. 2014 21:22:02

„dnešní boule není nic proti tomu co bylo za doby předsametové na Spravodlivé na severní straně Chopku. Tam se pracně budovaly celou sezónu.“

Neřikej, uz se mi na takove boule sbihaji sliny! Přehanej, byly opravdu tak krasne? Ja byl tenkrat za kopeckama, ja blbec,

Ale tenkrat bych stejne na nich neumel jezdit, bééééééééé

>> #66, Boryš, 07. 01. 2014 21:22:02

Spravodlivá ostala bez zmeny. Na staršej mape bola aj náležite označená. Teraz akosi sfajnoveli a prekrížené kosti už asi nie sú dobré pre imidž…

>> #68, Duro, 07. 01. 2014 21:52:17

Tak to jsem nevěděl. Když jsem tam byl naposledy před nějakými 12ti lety tak bylo málo sněhu, takže Spravodlivá nefungovala. Jsem se domníval, že ji již také upravují.

>> #67, Tom/ Austria, 07. 01. 2014 21:45:32

V Alpách jste měli tehdy luxus. Na vyčleněných svazích strojně upravované muldy pěkně podle pravítka. Žádné halabala nahrnuté hromady.

>> #70, Boryš, 07. 01. 2014 22:06:56

Ale kdyz ja chcu prave ty hrozne muldy…na Spravodlive! Tie prekrížené kosti, hej

>> #71, Tom/ Austria, 07. 01. 2014 22:26:29

Si tam zajeď. Nebo zaleť.

>> #72, Boryš, 07. 01. 2014 22:33:29

Udelam, nekdo z Bratislavy mne vezme ssebou! Pred 2 lety jsme dvakrat predvadeli na Chopku Juh (Freeride Festival), ale na severni stranu jsme se dostali jenom na prvni mezistanici se shora. Takze…

>> #66, Boryš, 07. 01. 2014 21:22:02

No, pokiaľ si pamätám, najväčšie bubny bývali na južnej strane Chopku na poslednom padáku pri dojazde na Srdiečko. Dnes je to zmenené, pred pár rokmi tam vysadili stromčeky a dojazd vedie popod sedačku. Tie bubny vedeli narásť skoro na 2 metre koncom sezóny.

>> #74, MMartin, 07. 01. 2014 23:56:31

„Tie bubny vedeli narásť skoro na 2 metre koncom sezóny.“

Takto vznikajú bájky, keby si napísal že mali 1 meter aj to by bolo zveličenie o 100% …

>> #75, Duro, 08. 01. 2014 09:27:28

My jsme ve Špindlu a v Harrachově na černých mívali boule, že lyžař chvílemi nebyl vůbec vidět.

>> #75, Duro, 08. 01. 2014 09:27:28

Keď som zastavil pod bubnom a jeho vrch bol vyšší ako ja, tak pri mojej výške 170 ani veľmi nezveličujem.

Před 28 lety se těsně před Vánocemi tak vysypal sníh, že jsem coby topič na Souši v Jizerkách chodil do kotelny vlastnoručně proházenou cestičkou, kdy jsem přes mantinely nebyl vidět. Foto nemám, ale nekecám.

Náčelník musel napřed frézou prorazit cestu Štrougalovi k chalupě a pak se věnoval okolí. Moje skvělá manželka s ním musela pro kapra do Desné takto.

A pak přišly arktické mrazy a škodovka nám cestou zamrzla. Kamarád Radek (ne Holub), tehdy v Rokytnici učitel na učňáku, auto navezl ke kamnům, dva borečky poslal pro Fridex a názorně předvedl, jak se rozmrazuje kleklá technika. (Staré dobré zkušenosti zlých germánských bratrů tehdy jaksi nebyly úplně v milosti.)

Jo a president Kennedy už naživu nebyl, holky se ještě neholily, AIDS teprve začínal, sexuálně se neharašilo a žilo vesele, Husák nehusák.

Boj s boulemi byl ale těžký. Ve světě se sice už začaly používat frézy, ale tady jsme byli rádi za kezboše s křídlem. Takže veškerý boj s boulemi odsrala radlice, následně rám, rozety, pásy. I tak se dělalo, co se dalo.

>> #78, ivan, 08. 01. 2014 13:38:28

Jo jo, za Husaka, to byly jeste zimy! Ted nam je ukradla Amerika a nevi, co ma s nima delat.

Ale chlapi, tady na Raxu byla zima 2005/2006 nejlepsi za poslednich 30 let. K dolni stanici nasi lanovky ve vysce 600m se dalo bez ostudy dojizdet od poloviny listopadu do poloviny dubna. Pri takove krase se neco muselo stat – v unoru se objevily prvni RaxSki, vypadaly takhle

>> #79, Tom/ Austria, 08. 01. 2014 15:01:46

Tome, tehdá bylo ještě dost sněhu… Už několik let za sebou slibnou zimu zruší ty fény, alespoň do toho ještě nezačalo pršet, tak se drží sníh na východních svazích a severu. K těm fotkám, asi z Langerman. rinne- Moc bych se mezi skály s miniski se spojlery nevydával, zatěžuješ ten svah cca 5× více tlakem na malé ploše než dlouhýma lyžama , tak bacha – ať to neskončí úprkem před možnou lavinou,raxy jedou mooóc pomalu. To bys pak nestih ani přeříznout nějakou fešnou lyžařku. A ta se může docela hodit když se bude vyhrabávat . To jen takový fór.:-D Ale miniski se můžou tady někomu hodit, kdo potřebuje na každý oblouk a jiný terén jiné lyže a vlastní dodávku se ski- arzenálem ( těch jsou tady mraky) a trezor. Razím heslo jedny lyže 185 cm na všechny sněhové situace. Možná ještě přibudou časem jedny, ale kolem 190, ať to rychleji frčí.

>> #80, Thomas, 08. 01. 2014 15:35:34

Thomasi, jeste stale jsi mne neprozradil, jestli jses ten telemarkista!

" Moc bych se mezi skály s miniski se spojlery nevydával, zatěžuješ ten svah cca 5× více tlakem na malé ploše než dlouhýma lyžama , tak bacha –"

To by byla pravda, kdyby sis na tvych dlouhych lyzich dovolil jet „celkom susom“ tedy bez zataceni. Skutecnost je vetsinou jina: na strmem svahu brzdi kazdy freeridista ostrymi oblouky typu „jump turns“, tedy skakanim z hrany na hranu i tam, kde by vubec nemusel zatacet.

Kazdy „jump turn“ je zakonceny tezkym pristanim ve snehu, pritom tlacis na snehovou plochu silou, ktera je az petinasobek tve vahy. Podle lavinovych protokolu jsou prave tyto „jump turns“ nejcastejsi pricinou lavinovych nestesti.

Tam kde vsichni ostatni skacou, si Rax rider muze dovolit jet ve spadnici. Protoze brzdi koncovkama a celyma kratkyma lyzema, ktere se na strmem svahu jezdi s prehnane zvednutou spickou. Kdyz lyze jede plynule ve spadnici, neprobudi „spiciho psa“ lavinu.

Toto uz vedeli tisice Tyrolaku na kratkych „Firngleitrech“ od roku 1930, takze to neni zadny vymysl nasi firmy.

>> #81, Tom/ Austria, 08. 01. 2014 16:33:56

Jasan že sem, hodili jsme reč na Gemeine, jak ses tam pasoval s velkýma boulema. Svah se dá sjet i bez skákání, Ten na fotce je stabilní, řekl bych z přelomu duben/květen a dá se odskakovat bez rizika. Může ujet jen ta horní rozměklá 5–10 cm vrstva. Odzoomuj a dej původní foto a bude vidět, že svah není tak dlouhý jak vypadá, kde to bylo přesně foceno?Pod těma lezeckýma plotnama Preinerwandu?

>> #82, Thomas, 08. 01. 2014 16:49:03

Gratuluju, vsechno jsi kolem te fotky spravne uhodl, az na jeji lokalitu. Je to v Lom-Graben (toto slovanske jmeno presne vystihuje kvalitu svahu: je strme zlomeny). Ten uz nepatri k masivu Raxu, ale Schneealpe. Radej tam nejezdi, cekaji tam brutalni laviny na vsech okrajich tohoto plateau. Proti tomu je Rax lazenska promenada.

Pro ten pripad, ze se tam nekdy objevis: nezkousej to sjet se svymi 185cm ve spadnici jako to delaji Rax rider! Kdybys totiz jeste nekdy chtel psat do tohoto fora.

>> #83, Tom/ Austria, 08. 01. 2014 17:32:59

Zdar a sílu. Tome,už sem tam jezdil na telemarkách. Padá to tam fest,z lesa to udělá zlomené třísky a vytuní to celé udolí,to je pravda. To Lohmgraben jsem jel asi šestkrát od Schneealpenhau­su,pokaždé jinou variantu.Ta horní převěj výživná, to bude focené asi tam nebo dál v kotli? Máš správné zapálení pro věc, paráda, ať nám to jezdí co nejdéle.Ten žlab byl zážitek,který by sem rád znova zopakoval než půjdu do šrotu a na kopce se mi už nechce šplhat,raději pivo a klídek.:-D

Tak tohle je NECO, Thomasi! Proc pritom nefilmujes profesionalni videa? Mas v CR nejakeho telemarkistu, kdo to zvladne s tebou jezdit? Znas vubec nejakeho lyzare nebo boardistu, kdo by te doprovazel?

>> #85, Tom/ Austria, 08. 01. 2014 20:19:20

On je skromnej chlapec, který nám sjezdovkářům jen čas od času něco připodotkne. A my, přehazovači prdelí, to ve své sjezdovkové a verldkapové zahleděnosti nedokážeme dostatečně ocenit. Mezioborový přesah to vždycky měl těžké.

>> #86, ivan, 08. 01. 2014 20:45:07

Ty jsi zajimavy clovek, Ivane. Rad bych te poznal. Na kterem snehu se vyskytujes?

Cetl jsem prave tve prispevky ke 110 vyroci SL CR. Podle oficialniho historika FIS, Americana Johna Allena hrali byvali Cesi hlavni roli v prvnich letech sjezdoveho lyzovani. Jmeno Mathias Zdarsky jiste znas. Georga Kutila ze Salzburgu jeste asi ne. Ten zacal jeste pred Zdarskym. Je to jako v detektivce z realneho zivota.

>> #87, Tom/ Austria, 08. 01. 2014 21:30:50

Kdo začal před Zdarskym? Mnozí, akorát nesepsali lyžařský manuál. Když už bych se měl dojímat Kutilem, musel bych začít třeba Payerem, dokonce narozeným zde (Šanov-Schönau), který sem přivezl možná úplně první lyže. Což jsem ale už kdysi psal. Snad se ty počátky lyžování v zemích českých dostaly i do diskutované publikace. Karel se v těch málo známých podkladech dost hrabal a informace, že to všechno začínali zdejší Němci, tehdy převážně obývající pohraniční hory, snad už dneska není nežádoucí.

Můj hlavní sníh je Kaunertal a Tyrolsko.

>> #88, ivan, 08. 01. 2014 22:07:00

Payer byl v Mürzzuschlagu, tamni museum v nem vidi boha. To delaji vsichni se svymi lokalnimi hrdiny. John jako American muze byt objektivni (a taky je), protoze v rodisti Bode Millera se alpske lyze zarucene nevynalezly.

Georg Kutil: na cem presne jezdil od roku 1890 a zdali to Zdarsky od neho neokopiroval a nenechal si patentovat – to jeste lezi v zaprasenych archivech redakci novin v Salzburgu a mozna Mnichove. Jako jediny z tehdejsich inovatoru mel k disposici ozubenou drahu, ktera byla nejvetsi spolecenskou udalosti od roku 1887.

>> #89, Tom/ Austria, 08. 01. 2014 22:26:52

Zajímavé. Že by po tolika letech neobjevený génius? Vzrušující představa, ale držím se spíš pragmatické skepse s tím, že se rád nechám překvapit.