Jak vybrat lyžařskou školu: poznej deset rozdílů [článek]

aneb výběr školy od základů po střechu

Asi každý z nás si někdy kladl otázku, kde by se nejlépe naučil to, co neumí. Tenis, golf, angličtinu, lyžování. Tedy každý z nás někdy strávil hodiny brouzdáním po internetu a telefonováním známým při hledání toho správného zařízení. Pokusím se Vám dnes poskytnout jednoduchý a obecný návod, jak vybrat správnou lyžařskou školu, do které svěříte své ratolesti, nebo sami sebe.
Odkaz na článek

Některé věci z osmera vidím jinak. Např. 7 (jednodenní zájezdy) není až tak jedoznačné a někdy to je, Ondro, i přesně naopak než píšeš. Prostě platí REFERENCE. Protože jsou případy, kdy se sejde nadšení a zkušenost a výsledek je perfektní. Stejně tak, jako jsou příklady kdy skvěle vypadající LŠ, s krásnou kanceláří a jednotným úborem stojí za prd.

Za mne jsou důležité body 1, 6 a 8. Plus ptát se a dívat se.

Na druhou stranu, jednotné oblečení, kancelář a propagační materiály ještě nikoho lyžovat nenaučily. Ano, je to známka, že jim pravděpodobně byznys jede. Ale to může být i díky něčemu jinému než proto, že umí dobře učit a naučí.

Rozhodně bych vůbec nezavrhoval zkušené praktiky solitéry, za kterými jsou výsledky. Sice mají kancelář u sebe v kuchyni. Jejich jednotné oblečení může být každý den v týdnu jiné a nemají dětský park. Ale mají výsledky – takže opět reference, reference, reference.

Takže jsi v podstatě můj příspěvek shrnul do několika vět. Vše Tebou uvedené se tam totiž píše .

A jednodenní zájezdy, nebo zkušení solitéři? Viz bod 8. 

Jenže je potřeba dát alespoň nějaký hrubý návod, nějaká poznávací znamení pro naprosto neznalé oboru. A lyžařská škola, kde má každý bundu, ve které zrovna přijel na hory, není lyžařská škol, ani skupinka zkušených solitérů. Zkušený solitér je výběr privátního trenéra, ne výběr lyžařské školy.Reference jsou samozřejmě nejlepší, ale to bychom pak mohli článek zkrátit jen na slovo „reference“, protože všechno ostatní může být pozlátko, kterému nelze důvěřovat.

Ale jsem rád, že to jinak vidíme podobně.

Zdraví Ondra

Zdravím všechny,

v podstatě souhlasím s článkem, jen mám připomínku k tzv. víkendovým školám. Vozím na víkendovou školu děti již 18 let a vím, že za 6 sobot, které na horách tráví se svým instruktorem, jsou z nich dobří lyžaři. Sama jsem tuto školu absolvovala a dnes jsem moc ráda, protože jsem byla do té doby samouk. Proto doporučuji reference. Prostě ptát se těch, kteří vybranou lyžařskou školu sami absolvovali. Zdravím Alča

>> #4, Allena, 19. 11. 2014 06:47:20

Taky bych chtěl být dobrým lyžařem. Šlo by to i u mě zařídit za 6 sobot?

>> #5, kokoska.rokoska, 19. 11. 2014 09:54:25

Už máš jen dvě, čtyři sis vyplácal s Dalim.

>> #2, HonzA_, 18. 11. 2014 21:57:47

Jak píše Ondra, v podstatě se shodnete. Ty další body jsou uvedené hlavně jako vodítko pro toho, kdo třeba žádné reference nemá. A ze své skromné zkušenosti s dětmi je mohu potvrdit. Měli jsme jedinou vysloveně špatnou zkušenost, a to shodou okolností s instruktorem v „obyčejné bundě“, naopak ve všech ostatních případech šlo o „kamenné“ školy a bylo to uspokojivé až výborné. Víkendové školy si hodnotit netroufám, ale tam asi budou velké rozdíly, kdo a jak to dělá.

>> #7, Radek Holub – SNOW, 19. 11. 2014 15:13:16

>> #3, Ondřej Novák – SNOW, 19. 11. 2014 02:49:41

Možná je to tím, jak vnímám podobné seznamy. Takže když je na 2. místě kancelář, na 3. jednotné oblečení a na 4. pěkné propagační materiály – přičemž reference jsou teprve na místě 6. a nikde není napsáno „podívejte se jak u nich výuka probíhá“, tak to rozhodně neberu tak, že se v podstatě shodneme. Beru to tak, že to vidím podstatně jinak.

Ale jak říkám, je to založené na tom, že počítám s tím, že podstatné věci jsou na prvních místech seznamu a na konci je to nedůležité.

Kdyby to bylo tak jednoduché, to by byla paráda. Bohužel není. Má zkušenost je, že to není v honosných prostorách, v jednotném oblečení, v propagačních materiálech, dokonce ani v minulých zkušenostech, ale v lidech. Pokud byla dobrá zkušenost s nějakou školou, tak se ukázalo, že to nebyla zkušenost s konkrétní školou, ale s člověkem, který dostal žáka na starost. Těch dobrých zkušeností, kdy si člověk řekl, že peníze vynaložil smysluplně, bylo méně než těch opačných.

Třeba jako příklad víkendové kurzy (výjezdy). Jednou děti měl někdo kdo to celkem uměl, podruhé asi náhradník, ze kterého táhl alkohol, který si vyjel se odreagovat a jen s děckama jezdil z kopce a nějaké učení mu bylo někde. Je to extrém, který se stal před nějakými 15 lety..

>> #9, Boryš, 19. 11. 2014 19:49:43

Ano, stejnou zkušenost mám i já.

Ve škole (shodou okolností měla i jednotné oblečení i kancelář) jsem byl velmi spokojený s tím, jaké dcera za první 3 dny udělala pokroky a jak se jí profesionálně instruktoři věnovali. Na výuku jsem se chodil dívat. Ale 4. den jsem polevil v ostražitosti, dcera dostala nějaké instruktorské „ucho“ a během dopolední výuky se vrátila o 2 dva dny zpět a už s ní nikdo nehnul další rok…

>> #8, HonzA_, 19. 11. 2014 19:24:11

>> #9, Boryš, 19. 11. 2014 19:49:43

Asi čteme každý nějaký jiný článek…

První věta, první odstavec: Základ lyžařské školy bude vždy tvořit ten, který si vás nakonec odvede na sjezdovku a s kým budete trávit svůj volný čas. Ten, který se bude starat o vaše děti jako o vlastní, ten, který vás bude donekonečna zvedat, až zase upadnete, ten, který vás vezme na oběd do stylové horské chalupy, kterou byste sami nikdy nenašli. Tedy jinak řečeno, kvalitně vzdělaného instruktora, nejen dobře lyžujícího, ale i příjemně vystupujícího partnera pro váš den nenahradí sebelepší kancelář ani nejlépe vybavená dětská školka.

Druhá věta, druhý odstavec: Nechte na sebe působit její atmosféru, ptejte se na informace, zjišťujte alternativy, dívejte se, jak s vámi zaměstnanci, nebo často přímo majitelé jednají.

Druhá věta, třetí odstavec: nenápadně pozorujte místa vyhrazená pro začátečníky, dětské školky a jejich vybavení, sledujte instruktory, jak pracují se svými žáky a pokud se vám nějaký obzvlášť zalíbí, zapamatujte si, jak byl oblečen.

První věta, čtvrtý odstavec: Není všechno zlato, co se třpytí. Pod drahými kancelářemi, bilboardy, vlajkami a skvěle vybavenými dětskými parky se může občas skrývat i neprofesionalita. Vše má svá plus a minus. Velká lyžařská škola bude mít vždy skvělé zázemí, krásný dětský park, velké portfolio služeb, malé lyžařské školy pak poskytnou osobní přístup, rodinné prostředí či zajímavé netradiční aktivity.

A to vše dávno před seznamem, který je seřazen dle důležitosti pro naprosté začátečníky v hledání lyžařských škol, kteří nemají žádné reference, ani zkušenosti, ale zkrátka přijedou do střediska a snaží se nějak zorientovat.

Ahoj Ondra

>> #11, Ondřej Novák – SNOW, 19. 11. 2014 20:17:06

Ondřeji, zřejmě to znamená, že minimálně u mne a Boryše to osmibodové desatero v závěru článku nekompromisně přebilo dojem z textu před ním. Jinak si to nedokážu vysvětlit.

Prostě jsem napsal svůj názor po přečtení článku. A ano, pokud ho projdu znovu a asi i velmi důkladně, je možné že zjistím že tam většina je. Ale nemá smysl se v tom rýpat.

A abychom viděli i názorný praktický příklad:

https://www.youtube.com/watch?…

>> #11, Ondřej Novák – SNOW, 19. 11. 2014 20:17:06

Pak je to osmibodové zakončení pojmenované Osm tipů pro výběr správné lyžařské školy silně zavádějící a nemá tam vůbec co dělat, když popírá to co vyzdvihujete. Bych řekl, že v tom máte sám hokej.

Když někam přijedu a chci dát dítě instruktorovi, tak bohužel nemám moc prostoru na uvedené rady. Nejezdíme do jednoho střediska, kde bych mohl okukovat a pak teprve vybírat a objednávat, ale každý víkend někam jinam. A i když jsem jel do stejného a zkoušel najít instruktora který vyhovoval tak byl v jiném areálu.

Pěkné jsou rady vybírat školu s jednotným oblečením a instruktora dle oblečení.

Výběr školy je takový druh loterie. Za dost peněz. Taková je zkušenost.

Jak tedy vybíráte, když ani tipy v článku, ani v osmibodovém zakončení nelze použít? Co jsme neuvedli?

Loterie to je, s tím souhlasím. To konečně také článek přiznává a snaží se dát alespoň nějaký hrubý návod pro ty, kteří se neorientují vůbec. Některé rady nejsou využitelné pro rychlé víkendové výjezdy, některé naopak ano. Každý si může odnést použitelnou informaci, pokud žádný jiný klíč k výběru nemá.

Hokeji neholduji, takže tam bych souhlasil, ale v horském byznysu, zejména pak v lyžařských školách se pohybuji téměř dvacet let, problematiku znám velmi podrobně. Osmibodové zakončení shrnuje vše, co je uvedené v textu výše, tedy nepopírá. A uznejte, že na množící se dotazy, jak vybrat správně lyžařskou školu, nelze odpovědět: Nijak, je to loterie za mnoho peněz, poraďte si sami . Zvlášť, když odpovědi na otázku jsou.

Zdraví hokejista Ondřej Novák

>> #15, Ondřej Novák – SNOW, 20. 11. 2014 00:29:10

Ondro, já myslím že jsem svůj pohled napsal, případně to z toho vyplývá – reference, zkouknout jak probíhá výuka, řešit konkrétního instruktora a ne školu, při vícedenní výuce si průběžně kontrolovat že je vše jak má být a kvalita neupadá.

A dodám to poslední – pokud nechcete trnout a pořád řešit jestli to bude OK nebo ne, máte možnost se sami stát instruktory, případně si něco o výuce a technice nastudovat a prostě se do toho vrhnout po hlavě – tento přístup rozhodně není ulehčení a má jedno známé riziko, a to je syndrom učení někoho blízkého. To většinou přináší vyhrocené situace, ale na druhou stranu vám to dá zážitky často na celý život. A koneckonců, po letech stejně vzpomínáte jen na to dobré (třeba jako jedna moje kamarádka, která si z mnohaletého drilování otcem na svahu pamatujje jen to, že pořád dostávala čokoládu…).