Alp d´Huez/ Oz en Oisans

zdravim, chtěl bys zeptat,zda má někdo zkušenosti s lyžováním v tomto středisku v jarních měsících,tzn slyšel jsem,že je zde dost lidí. Případně je komplikované, když má člověk ubytování v Oz en Oisans, děkuji

14.1. tam odjíždím.Tak pak můžu poreferovat.

Byl jsem v Oz v lednu 2009.Dostupnost AdH z Oz je velmi dobrá kabinovou lanovkou.Kabina tě vyplivne přímo na hlavním svahu nad AdH.Návrat do Oz je pěkná dlouhá červená a souběžně ještě modrá.Z Oz vede ještě kabina k terénům nad Vujany.Ty byly v lednu naprostu liduprázdné.Další pěkné a prázdné sjezdovky byly nad Villard Reculas.Paráda jsou červené ve skalách vystřílené sjezdovky z Pettit Rousses.Delší fronta byla jenom na kabinu na Pic Blanc a zalidněnější byly také svahy přímo na AdH.ale to je ve všech střediscích. Jo a v Oz je na Francii přímo luxusní ubytování. Jiřa

díky moc za kvalitni report!

Ahoj, chtěl bych se zeptat zda-li nemá někdo zkušenost a bydlenim ve Vaujany a dojížděním do centra střediska jak moc velké je to zdržení? A jaké bývají podmínky v 2 týdnu v březnu v tomto středisku. Předem díky za odpovědi.

chtěl bych se zeptat, kdo má zkušenosti s tímto střediskem, jestli neni někde v Alpe d´Huez free wifi? A jestli na skipas je potreba fotografie? popripade nejaky rady. Díky moc

Přátelé v březnu se chystám do Alpe d´Huez, Má někdo zkušenost s touto oblastí ohledně freeridu?

Děkuji

Byl jsem tam uz hodne davno, asi pred 10ti lety, jeste jako militantni snowboardak
Moznosti je tam spousta, od „loucek“ az po kuloary v okoli Pic Blanc (tam jsme se bali). Oblibene trasy byly treba ze Signalu do Villard Reculas nebo na druhou stranu do Huez 1500 (s kratkym vyslapem po hrebinku), dale pohodove tereny v Montfrais a nad Auris en Oisans, nad a pod L'Alpette je to uz trochu skalnatejsi, ale daji se tam najit pekne lajny…

Francie 2014 – březen Alp d Huez http://www.alpedhuez.com/ Nalákán cenou a možností jsem se já lyžař freerider rozhodl jet na týden v březnu do Alp de Huez. Cesta Když jsem odjížděl v pátek 21.3.2014 z Brna, kvetly nejen sněženky, ale už i třešně. Teplota 21 stupňů a některé z odvážnějších dívek již měly minisukně. Já se vlekl s lyžařským vybavením na Joštovu v Brně a připadal si jako úplný trotl. Kam asi tak jedu? Do zimy? Nicméně zájezd zaplacen, a to 7.700 Kč za týdenní pobyt – v ceně cesta autobusem, skipas a ubytování. Směr Alp dHuez – přesněji malé středisko názvem OZ en Oisans. Pokud vezmeme skutečnou délku cesty, pak odjezd v pátek 15 00 a klíče od pokoje v sobotu 15 00 hod. – je to čistých 24 hodin. To znamená, že ve středisku Vás vysadí 13 30 a pak do 15 00 čekáte na klíče. Což po probdělé noci v autobuse je skvělá situace. Ve stejném místě pak od cca 9 00 hodin čekají jiní, kteří stejným autobusem jedou zpět. Aby čekání přežili, protože je z apartmánu vyhodili asi v 9 00, mají již notně upito a před sebou cestu zpět.

Ubytování Apartmány pro 4 osoby – typ „sardinka“ – 2 spí na poschoďových postelích, dva pak v hlavní kuchyni na rozkládacím gauči (systém šuplík). Lyžárna na patře, nicméně není vyřešeno sušení lyžáků, takže pokud nemáte tzv. sušáky do bot (teplouše), tak máte smůlu.

Středisko – samotné Kombinace investic od 80. let 20. století až do dnes. Kvalita jednotlivých lanovek pak odpovídá době investice. Některé lanovky očividně už léta nejezdí. Jiné jsou nové a pěkné. Co mě proti Rakousku překvapilo, bylo, že ty „starší“ lanovky nerenovují ani například nenatřou novou barvou, což je v Rakousku běžné. Páteřní lanovky jsou „na stojáka“ či bobek. Takže stálé vyzouvání a nazouvání lyží je jak u „blbých na dvorečku“. Lepší sedačky jsou v Alp d Huez, a to i vyhřívané. V časti Auris jsou už jen sedačky, ty jsou však zase letité. Nemají tedy plastové kryty pro nepříznivé počasí. Ve středisku nejezdí žádný skibus mezi jednotlivými vesnicemi, takže když Vám ujede poslední lanovka, jste nahraní.

Úprava sjezdovek a značení Značení je v celku dobré, ale učte se francouzsky – jednotlivé sjezdovky nejsou označeny čísly, ale pro Středoevropana podivnými názvy, které není schopen příliš reprodukovat. Kvalita úpravy (tzv. manšestr) sjezdovek je oproti Rakousku pochybné kvality. Mně jako freeriderovi je to vcelku jedno, ale kdo chce jezdit dlouhé carvingové oblouky, má smůlu – potřebuje i lepší pojištění, protože se určitě vyseká.

Restaurační specialita I ta poslední špeluňka má majitele – a TEN je boss a usadí Vás, kde ON chce. Neexistuje, abyste si sedli jinam. I kdyby byla restaurace prázdná. Restaurace je právě proto restaurace, že je tam boss, který Vás usazuje. Jinak je to bar. Takže tak. Srovnání cen Francie/Rakousko Cena „kafe olé“ (káva s mlékem) 3,30 – St. Anton Rakousko 2,40 až 2,50 (Melange) Menu 15 až 22 EUR (v St. Anton nejlevnější knedlík s vanil souce 6,50, špagety bolonese 7 až 8 EUR). Pivo na sjezdovce ve Francii – 5,70 EUR. Kolik v Rakousku nevím. A pozor, v Rakousku si můžete sednou, kde se Vám zachce! Samozřejmě pokud není na stole nápis rezervace.

Bazén aneb definice francouzských plavek Ve Francii nejsou plavky ty plavky, co jsou u nás plavky. Plavky jsou to, co máte upnuté jako slipy, NIKOLIV to, co vypadá jako trenky či šortky. S našimi plavkami Vás nepustí na bazén. Důvod neznám, ale myslím, že mohou být dva: a.) Jde o feministické opatření ohledně pohlavní rovnosti, když mají muži potěšení z ženských postav v upnutých bikinách. I ženy chtějí mít právo vidět krásné mužské zadky. Jde tedy o rovnost pohlaví v oblékání na bazén. Což si vymohla feministická klika ve vládnoucí socialistické straně. b.) Ve Francii upadá segment výrobců plavek a ti si vymohli tuto výjimku, čímž chtějí zvýšit svůj prodej u cizinců v bazénech. Jde o opatření francouzské vlády, jak zvýšit zaměstnanost. Což si vymohli francouzští výrobci a všemocné francouzské odbory. Myslím, že obě vysvětlení jsou hodna velikosti Francie!

Pokud si snad naivně myslíte, že je to z nějakých povrchních „hygienických“ důvodů, pak se hluboce mýlíte. Do sauny Vás tedy v těch Vašich ne-plavkách pustí a ani jim nevadí, že nemáte ručník, na který by jste si sedli aby Váš pot nepadal přímo na dřevěné sezení. Tam jim Vaše ne-plavky nevadí.

Lyžování

Neděle Sněží a fouká vítr, jezdíme jen na páteřních sjezdovkách. Jednou se odvážím mimo sjezdovku Poutran I, vlevo dolů. Skončím v nepřehledném lese u horského potoka, musím v lyžácích překročit horskou bystřinu. Při té příležitosti si udělám do svých Scott dozer pěknou díru, když jedu v lese přes kameny.

Pondělí Polooblačno, odpoledne jasno. Postupně pouštějí všechny lanovky až do 3330 metrů (PIC BLANC), skvělý sníh, výška až do pasu. Vynikající lyžovačka z PIC BLANC dolů okolo dvousedačky a pak dolů po Sarenne pod Alpe d Huez. Opakuji dvakrát, při druhé příležitosti mi v hlubokém sněhu vypnou lyže. Jednu nemohu za boha najít. Kopu 30 minut zákop hodný vojáka z první světové války a NIC. Jsem zoufalý. Hurá!!! Lyže nalezená. Hurá!!! Jiný lyžař ji najde cca 80 metrů pod námi. Už jsem se viděl, jak jedu dolů na jedné lyži. No hnus.

Úterý Třetí den – ze zásady nelyžuji. Jedu se podívat do vesničky s názvem Vaujany. Kontrast mezi původní vesnicí a pro turisty postaveným skanzenem je očividný. Na jedné straně dvorky se psy, slepicemi, kačenami a sušící se prádlo. Na druhé apartmány, do kterých Vás svezou jezdící schody, aby lyžař v lyžácích nešlapal do kopce. Pěkný kontrast dostupný cca 50 metrů od sebe.

Středa Čtvrtý den – ráno sluníčko, odpoledne mraky a vítr ne sice silný, ale byl. Francouzi se dnes překonali. Sjezdovky upravené, manšestr kam oko dohlédne. Projel jsem si tentokrát z Dome des rousess (2800) dolů na LAlpette (2050) a jednou pak chamois. Tohle „šklhání“ není však nic pro mě. Takže jedu na PIC Blanc (3330). Tam potkávám skupinku freeriderů, když se jednoho z nich zeptám, kam jedou, vztekle mi odpoví, že je „guide“ – čili horský vůdce, že mě nezná a nic mi neřekne. Pak na stejném místě potkám mladou dvojici holku a kluka; jsou místní a díky nim jedu úplně na druhou stanu hory cestou zvanou „gourned la blat“ či tak nějak. Jedeme dolů přesně na opačnou stranu, než jsou sjezdovky. Liduprázdné údolí, skvělý sníh a na konci pak cca 3 km traverzování, včetně sundávání lyží, přecházení přes šutry a chůze do kopce. Konečně dojedeme do sedla s hospodou s názvem „Col de Sarenne“. Celková délka cesty shora až dolů cca jeden a půl hodiny. Skvělý výlet. Oběd v bufetu u zavřené lanovky Chalvet. Kafe v kelímku 2,5 + půlka velké housky s hamburgerem a hranolky za 7,5. Ceny srovnatelné s Rakouskem, kvalita však nikoliv. Zde jsem v bufáči na rohu. Prostě celkem hrůza. Pak už jen zase mírné šklhání směr Auris.

Nejsme v Alpách, ale na Uralu To že plavky Středoevropana nejsou plavkami pro Francouze, může vzbudit úsměv či podiv. Ale to, že ve francouzských Alpách neplatí pojištění pro celé Alpy „Alpenverein“, je již věcí vážnou. Kolega z pokoje totiž doplatil na onu „kvalitu“ úpravy místních sjezdovek a stalo se mu to, co jsem psal o den dříve… kdo chce jezdit dlouhé carvingové oblouky, má smůlu – potřebuje i lepší pojištění, protože se určitě vyseká…a on se skutečně vysekal. Ukázal dané pojištění a milá místní horská služba ho nechala za svoz zaplatit 500 EUR + vše další za 300 EUR. Prostě ne, my nejsme v Alpách, jsme na Uralu!!!!!!!! A to mu ještě řekli, že když nezaplatí, tak mu nevrátí lyže. Kolega zavolal k pojistiteli a ten mu jen řekl, ať si schová účtenky, že mu je proplatí. Od jiného freeridera vím, že díky pojištění Alpenverein, když se vysekal na Krippensteinu (Rakousko), tak neplatil nic, ani převoz vrtulníkem, ani nemocnici, ani převoz domů. Zde na Uralu si platíte vše sami a pojištění, které je pro celé Alpy a je to na něm i napsáno: Reciprocita, neplatí prostě proto, že jste na Uralu NE v Alpách.

Čtvrtek Pátý den – ráno sluníčko, vítr odpoledne oblačno, večer zataženo. Sníh zpočátku tvrdý, ale už okolo 11 měkne a posléze již kaše. Nejprve jedu na lanovku, abych se dostal na Pic Blanc, ale ta se místo v 9 20 rozjede až v 10 00. Takže místo toho dolů na Vaujany a v polovině znova nahoru. Konečně na Pic Blanc a přes Tunnel zpět. Sjezdovka s názvem tunnel je černá, ale zajímavá a prudká je cca jen 300 – 400 metrů, pak se mění v klasickou nudnou sjezdovku. Ten prudký začátek nejvíce připomíná Lysou Horu sever – pod prvním padákem, toť poznámka pro pamětníky z Beskyd. Takže vlastně ten slavný tunnel zas tak těžký není. Mimochodem ve Francii nerozlišují ve značení mezi upravovanými částmi a tzv. Ski route, tedy sice značenými, ale neupravovanými sjezdovkami, jak je běžné v Rakousku. Může se tedy stát, že jedna sjezdovka plynule přejde ze ski route do upravované, ale i naopak. Následně znova na Pic Blanc, tentokrát však freeridem do liduprázdné pustiny, kde jsem pouze já, sníh a riziko. Traverzuji shora dolů okolo masivu. Dole po pravé ruce mám černou sjezdovku Sarenna, masiv skal po mé levé ruce, mířím již podruhé na „Col de Sarrena“. Sníh nepříjemně těžkne – je jak bláto, nelze točit lyžemi. Nakonec utahaný dojedu k „Col de Sarrena“. Potkávám místního majitele pana Fabric Andre, ne že bych uměl francouzsky, ale tento starý pán mi dal vizitku. Takže kdo by se chtěl ubytovat na „Col de Sarrena“ zde kontakt: – www.refuge7.com – 777helios@gmail.com Mají tam koně, pěkného černého psa, co si hraje s kočkou, samozřejmě taky černou. Oběd na Chalvet – kafe + jakýsi sendvič se sýrem za celkem 8,60. Odpoledne už jen šklhání, jednou znova tunel a zpět přes sjezdovku s názvem bartavelles do Oz en Oisans, kde jsem ubytován. (1350).

Pátek Šestý den – slunce celý boží den. Tentokráte se vydám z Pic Blanc směrem k Pic Bayle. Jde prý o cestu zvanou „Pyramid“. Sjedu do sedla, odkud už vede cestička, jak po ní všichni stoupají. Mám eso v rukávu. Vázání Marker Tour 12 přepnu do chodícího režimu a dám na lyže pásy a pěkně pohodlně stoupám ze sedla na planinu, kde jsou tři vrcholy jako dračí zuby. Rozhodnu se pro sedlo mezi druhým a třetím. Vidím tam stopy a 2 lidé tam přede mnou zmizeli dolů. Přijdu na místo a zděsím se, žádný sníh, jen skála a padák. Tak tam tedy ne! Vracím se mezi první a druhý vrchol. Tam už vidím stopy lyžařů a možnost jet dolů. Přidají se ke mně dva další lyžaři, Francouzi, kteří znají cestu. Teď už pohodlně sjíždíme po levé ruce dolů k sjezdovce tunnel. Až následně se dozvím, že kdybych vylezl na třetí vrchol a jel dolů, mohl jsem jet směr Vaujany. Mé nohy však na výstup na třetí vrchol už neměly a sníh pod cca 2.500 mn. už začal jasně břečkovatět. Jedu tedy znova na Pic Blank a dolů po sjezdovce Sarenne. V dolních partiích už není sníh, ale jakási hnědá kaše s kameny. Dobře že jsem na Vaujany nejel. Oběd klasika v Chalvet kafe + něco na způsob velkého hamburgeru – platím 10,6. Pak už jen hot wine za 3,7 EUR na konci lanovky Poutran, slunění a z posledních sil sjezd do Oz en oisans.

Závěr Je třeba nějak zhodnotit celý ten zážitek. Učiním známkami jako ve škole: Cesta – 3 – je to prostě daleko Sněhové podmínky – 1–2 Počasí – 2 v této subjektivní kategorii z 6 dnů byly 4 vyloženě krásné, Jeden vyloženě hnusný a jeden napůl. Úprava sjezdovek – 2–3 na Rakušany nemají Kvalita lanovek – 2 kombinace nových a starých Stravovací služby na sjezdovce + bary a hospody – 4 ty ceny NELZE ničím ospravedlnit Služby horské služby – 4 – jsme na Uralu a platí se hotově nebo i zlatem? Celkový rozsah střediska – 2 je to menší než St. Anton, ale i třeba Bad Gastein, nebo Sallbach Celková promyšlenost areálu – 3 nejsou skibusy, lanovky někdy v dost neopraveném stavu, nemodernizované, jaksi ledabyle pospravované. Celková známka 3.

Je možné, že v 90. letech byl Alpe d´Huez špičkou mezi středisky. Ta doba je ale dávno pryč. Rakušané, Italové a předpokládám, že i Švýcaři (tam jsem nikdy nebyl) jim už mílovými kroky unikli. Z Alpe d´Huez, se stává low cost středisko, čemuž odpovídá i skladba lyžařů, kdy i jejich vybavení napovídá, že do něj již několik let neinvestovali. Co mně skutečně zarazilo, byla ta skutečnost, že velké procento především francouzských lyžařů jezdilo bez přilby. V Rakousku, dovolím si tvrdit, má přilbu 95% všech lyžařů, zde maximálně 60%. A to i místní průvodci a učitelé jezdí bez přileb. Proč? Netuším, že by francouzská svobodomyslnost?

Uzavírám tedy – do Francie již nepojedu. A nedoporučuji to ani Vám. Cena/výkon neodpovídá. Jistě pokud dostanete „neodolatelnou“ cenovou nabídku jeďte. Musíte se však připravit na některé francouzské „speciality“ jako je neplatnost Vašeho pojištění a na dlouhou cestu. Takže tak.

Francie 2014 – březen Alp d Huez http://www.alpedhuez.com/ Nalákán cenou a možností jsem se já lyžař freerider rozhodl jet na týden v březnu do Alp de Huez. Cesta Když jsem odjížděl v pátek 21.3.2014 z Brna, kvetly nejen sněženky, ale už i třešně. Teplota 21 stupňů a některé z odvážnějších dívek již měly minisukně. Já se vlekl s lyžařským vybavením na Joštovu v Brně a připadal si jako úplný trotl. Kam asi tak jedu? Do zimy? Nicméně zájezd zaplacen, a to 7.700 Kč za týdenní pobyt – v ceně cesta autobusem, skipas a ubytování. Směr Alp dHuez – přesněji malé středisko názvem OZ en Oisans. Pokud vezmeme skutečnou délku cesty, pak odjezd v pátek 15 00 a klíče od pokoje v sobotu 15 00 hod. – je to čistých 24 hodin. To znamená, že ve středisku Vás vysadí 13 30 a pak do 15 00 čekáte na klíče. Což po probdělé noci v autobuse je skvělá situace. Ve stejném místě pak od cca 9 00 hodin čekají jiní, kteří stejným autobusem jedou zpět. Aby čekání přežili, protože je z apartmánu vyhodili asi v 9 00, mají již notně upito a před sebou cestu zpět.

Ubytování Apartmány pro 4 osoby – typ „sardinka“ – 2 spí na poschoďových postelích, dva pak v hlavní kuchyni na rozkládacím gauči (systém šuplík). Lyžárna na patře, nicméně není vyřešeno sušení lyžáků, takže pokud nemáte tzv. sušáky do bot (teplouše), tak máte smůlu.

Středisko – samotné Kombinace investic od 80. let 20. století až do dnes. Kvalita jednotlivých lanovek pak odpovídá době investice. Některé lanovky očividně už léta nejezdí. Jiné jsou nové a pěkné. Co mě proti Rakousku překvapilo, bylo, že ty „starší“ lanovky nerenovují ani například nenatřou novou barvou, což je v Rakousku běžné. Páteřní lanovky jsou „na stojáka“ či bobek. Takže stálé vyzouvání a nazouvání lyží je jak u „blbých na dvorečku“. Lepší sedačky jsou v Alp d Huez, a to i vyhřívané. V časti Auris jsou už jen sedačky, ty jsou však zase letité. Nemají tedy plastové kryty pro nepříznivé počasí. Ve středisku nejezdí žádný skibus mezi jednotlivými vesnicemi, takže když Vám ujede poslední lanovka, jste nahraní.

Úprava sjezdovek a značení Značení je v celku dobré, ale učte se francouzsky – jednotlivé sjezdovky nejsou označeny čísly, ale pro Středoevropana podivnými názvy, které není schopen příliš reprodukovat. Kvalita úpravy (tzv. manšestr) sjezdovek je oproti Rakousku pochybné kvality. Mně jako freeriderovi je to vcelku jedno, ale kdo chce jezdit dlouhé carvingové oblouky, má smůlu – potřebuje i lepší pojištění, protože se určitě vyseká.

Restaurační specialita I ta poslední špeluňka má majitele – a TEN je boss a usadí Vás, kde ON chce. Neexistuje, abyste si sedli jinam. I kdyby byla restaurace prázdná. Restaurace je právě proto restaurace, že je tam boss, který Vás usazuje. Jinak je to bar. Takže tak. Srovnání cen Francie/Rakousko Cena „kafe olé“ (káva s mlékem) 3,30 – St. Anton Rakousko 2,40 až 2,50 (Melange) Menu 15 až 22 EUR (v St. Anton nejlevnější knedlík s vanil souce 6,50, špagety bolonese 7 až 8 EUR). Pivo na sjezdovce ve Francii – 5,70 EUR. Kolik v Rakousku nevím. A pozor, v Rakousku si můžete sednou, kde se Vám zachce! Samozřejmě pokud není na stole nápis rezervace.

Bazén aneb definice francouzských plavek Ve Francii nejsou plavky ty plavky, co jsou u nás plavky. Plavky jsou to, co máte upnuté jako slipy, NIKOLIV to, co vypadá jako trenky či šortky. S našimi plavkami Vás nepustí na bazén. Důvod neznám, ale myslím, že mohou být dva: a.) Jde o feministické opatření ohledně pohlavní rovnosti, když mají muži potěšení z ženských postav v upnutých bikinách. I ženy chtějí mít právo vidět krásné mužské zadky. Jde tedy o rovnost pohlaví v oblékání na bazén. Což si vymohla feministická klika ve vládnoucí socialistické straně. b.) Ve Francii upadá segment výrobců plavek a ti si vymohli tuto výjimku, čímž chtějí zvýšit svůj prodej u cizinců v bazénech. Jde o opatření francouzské vlády, jak zvýšit zaměstnanost. Což si vymohli francouzští výrobci a všemocné francouzské odbory. Myslím, že obě vysvětlení jsou hodna velikosti Francie!

Pokud si snad naivně myslíte, že je to z nějakých povrchních „hygienických“ důvodů, pak se hluboce mýlíte. Do sauny Vás tedy v těch Vašich ne-plavkách pustí a ani jim nevadí, že nemáte ručník, na který by jste si sedli aby Váš pot nepadal přímo na dřevěné sezení. Tam jim Vaše ne-plavky nevadí.

Lyžování

Neděle Sněží a fouká vítr, jezdíme jen na páteřních sjezdovkách. Jednou se odvážím mimo sjezdovku Poutran I, vlevo dolů. Skončím v nepřehledném lese u horského potoka, musím v lyžácích překročit horskou bystřinu. Při té příležitosti si udělám do svých Scott dozer pěknou díru, když jedu v lese přes kameny.

Pondělí Polooblačno, odpoledne jasno. Postupně pouštějí všechny lanovky až do 3330 metrů (PIC BLANC), skvělý sníh, výška až do pasu. Vynikající lyžovačka z PIC BLANC dolů okolo dvousedačky a pak dolů po Sarenne pod Alpe d Huez. Opakuji dvakrát, při druhé příležitosti mi v hlubokém sněhu vypnou lyže. Jednu nemohu za boha najít. Kopu 30 minut zákop hodný vojáka z první světové války a NIC. Jsem zoufalý. Hurá!!! Lyže nalezená. Hurá!!! Jiný lyžař ji najde cca 80 metrů pod námi. Už jsem se viděl, jak jedu dolů na jedné lyži. No hnus.

Úterý Třetí den – ze zásady nelyžuji. Jedu se podívat do vesničky s názvem Vaujany. Kontrast mezi původní vesnicí a pro turisty postaveným skanzenem je očividný. Na jedné straně dvorky se psy, slepicemi, kačenami a sušící se prádlo. Na druhé apartmány, do kterých Vás svezou jezdící schody, aby lyžař v lyžácích nešlapal do kopce. Pěkný kontrast dostupný cca 50 metrů od sebe.

Středa Čtvrtý den – ráno sluníčko, odpoledne mraky a vítr ne sice silný, ale byl. Francouzi se dnes překonali. Sjezdovky upravené, manšestr kam oko dohlédne. Projel jsem si tentokrát z Dome des rousess (2800) dolů na LAlpette (2050) a jednou pak chamois. Tohle „šklhání“ není však nic pro mě. Takže jedu na PIC Blanc (3330). Tam potkávám skupinku freeriderů, když se jednoho z nich zeptám, kam jedou, vztekle mi odpoví, že je „guide“ – čili horský vůdce, že mě nezná a nic mi neřekne. Pak na stejném místě potkám mladou dvojici holku a kluka; jsou místní a díky nim jedu úplně na druhou stanu hory cestou zvanou „gourned la blat“ či tak nějak. Jedeme dolů přesně na opačnou stranu, než jsou sjezdovky. Liduprázdné údolí, skvělý sníh a na konci pak cca 3 km traverzování, včetně sundávání lyží, přecházení přes šutry a chůze do kopce. Konečně dojedeme do sedla s hospodou s názvem „Col de Sarenne“. Celková délka cesty shora až dolů cca jeden a půl hodiny. Skvělý výlet. Oběd v bufetu u zavřené lanovky Chalvet. Kafe v kelímku 2,5 + půlka velké housky s hamburgerem a hranolky za 7,5. Ceny srovnatelné s Rakouskem, kvalita však nikoliv. Zde jsem v bufáči na rohu. Prostě celkem hrůza. Pak už jen zase mírné šklhání směr Auris.

Nejsme v Alpách, ale na Uralu To že plavky Středoevropana nejsou plavkami pro Francouze, může vzbudit úsměv či podiv. Ale to, že ve francouzských Alpách neplatí pojištění pro celé Alpy „Alpenverein“, je již věcí vážnou. Kolega z pokoje totiž doplatil na onu „kvalitu“ úpravy místních sjezdovek a stalo se mu to, co jsem psal o den dříve… kdo chce jezdit dlouhé carvingové oblouky, má smůlu – potřebuje i lepší pojištění, protože se určitě vyseká…a on se skutečně vysekal. Ukázal dané pojištění a milá místní horská služba ho nechala za svoz zaplatit 500 EUR + vše další za 300 EUR. Prostě ne, my nejsme v Alpách, jsme na Uralu!!!!!!!! A to mu ještě řekli, že když nezaplatí, tak mu nevrátí lyže. Kolega zavolal k pojistiteli a ten mu jen řekl, ať si schová účtenky, že mu je proplatí. Od jiného freeridera vím, že díky pojištění Alpenverein, když se vysekal na Krippensteinu (Rakousko), tak neplatil nic, ani převoz vrtulníkem, ani nemocnici, ani převoz domů. Zde na Uralu si platíte vše sami a pojištění, které je pro celé Alpy a je to na něm i napsáno: Reciprocita, neplatí prostě proto, že jste na Uralu NE v Alpách.

Čtvrtek Pátý den – ráno sluníčko, vítr odpoledne oblačno, večer zataženo. Sníh zpočátku tvrdý, ale už okolo 11 měkne a posléze již kaše. Nejprve jedu na lanovku, abych se dostal na Pic Blanc, ale ta se místo v 9 20 rozjede až v 10 00. Takže místo toho dolů na Vaujany a v polovině znova nahoru. Konečně na Pic Blanc a přes Tunnel zpět. Sjezdovka s názvem tunnel je černá, ale zajímavá a prudká je cca jen 300 – 400 metrů, pak se mění v klasickou nudnou sjezdovku. Ten prudký začátek nejvíce připomíná Lysou Horu sever – pod prvním padákem, toť poznámka pro pamětníky z Beskyd. Takže vlastně ten slavný tunnel zas tak těžký není. Mimochodem ve Francii nerozlišují ve značení mezi upravovanými částmi a tzv. Ski route, tedy sice značenými, ale neupravovanými sjezdovkami, jak je běžné v Rakousku. Může se tedy stát, že jedna sjezdovka plynule přejde ze ski route do upravované, ale i naopak. Následně znova na Pic Blanc, tentokrát však freeridem do liduprázdné pustiny, kde jsem pouze já, sníh a riziko. Traverzuji shora dolů okolo masivu. Dole po pravé ruce mám černou sjezdovku Sarenna, masiv skal po mé levé ruce, mířím již podruhé na „Col de Sarrena“. Sníh nepříjemně těžkne – je jak bláto, nelze točit lyžemi. Nakonec utahaný dojedu k „Col de Sarrena“. Potkávám místního majitele pana Fabric Andre, ne že bych uměl francouzsky, ale tento starý pán mi dal vizitku. Takže kdo by se chtěl ubytovat na „Col de Sarrena“ zde kontakt: – www.refuge7.com – 777helios@gmail.com Mají tam koně, pěkného černého psa, co si hraje s kočkou, samozřejmě taky černou. Oběd na Chalvet – kafe + jakýsi sendvič se sýrem za celkem 8,60. Odpoledne už jen šklhání, jednou znova tunel a zpět přes sjezdovku s názvem bartavelles do Oz en Oisans, kde jsem ubytován. (1350).

Pátek Šestý den – slunce celý boží den. Tentokráte se vydám z Pic Blanc směrem k Pic Bayle. Jde prý o cestu zvanou „Pyramid“. Sjedu do sedla, odkud už vede cestička, jak po ní všichni stoupají. Mám eso v rukávu. Vázání Marker Tour 12 přepnu do chodícího režimu a dám na lyže pásy a pěkně pohodlně stoupám ze sedla na planinu, kde jsou tři vrcholy jako dračí zuby. Rozhodnu se pro sedlo mezi druhým a třetím. Vidím tam stopy a 2 lidé tam přede mnou zmizeli dolů. Přijdu na místo a zděsím se, žádný sníh, jen skála a padák. Tak tam tedy ne! Vracím se mezi první a druhý vrchol. Tam už vidím stopy lyžařů a možnost jet dolů. Přidají se ke mně dva další lyžaři, Francouzi, kteří znají cestu. Teď už pohodlně sjíždíme po levé ruce dolů k sjezdovce tunnel. Až následně se dozvím, že kdybych vylezl na třetí vrchol a jel dolů, mohl jsem jet směr Vaujany. Mé nohy však na výstup na třetí vrchol už neměly a sníh pod cca 2.500 mn. už začal jasně břečkovatět. Jedu tedy znova na Pic Blank a dolů po sjezdovce Sarenne. V dolních partiích už není sníh, ale jakási hnědá kaše s kameny. Dobře že jsem na Vaujany nejel. Oběd klasika v Chalvet kafe + něco na způsob velkého hamburgeru – platím 10,6. Pak už jen hot wine za 3,7 EUR na konci lanovky Poutran, slunění a z posledních sil sjezd do Oz en oisans.

Závěr Je třeba nějak zhodnotit celý ten zážitek. Učiním známkami jako ve škole: Cesta – 3 – je to prostě daleko Sněhové podmínky – 1–2 Počasí – 2 v této subjektivní kategorii z 6 dnů byly 4 vyloženě krásné, Jeden vyloženě hnusný a jeden napůl. Úprava sjezdovek – 2–3 na Rakušany nemají Kvalita lanovek – 2 kombinace nových a starých Stravovací služby na sjezdovce + bary a hospody – 4 ty ceny NELZE ničím ospravedlnit Služby horské služby – 4 – jsme na Uralu a platí se hotově nebo i zlatem? Celkový rozsah střediska – 2 je to menší než St. Anton, ale i třeba Bad Gastein, nebo Sallbach Celková promyšlenost areálu – 3 nejsou skibusy, lanovky někdy v dost neopraveném stavu, nemodernizované, jaksi ledabyle pospravované. Celková známka 3.

Je možné, že v 90. letech byl Alpe d´Huez špičkou mezi středisky. Ta doba je ale dávno pryč. Rakušané, Italové a předpokládám, že i Švýcaři (tam jsem nikdy nebyl) jim už mílovými kroky unikli. Z Alpe d´Huez, se stává low cost středisko, čemuž odpovídá i skladba lyžařů, kdy i jejich vybavení napovídá, že do něj již několik let neinvestovali. Co mně skutečně zarazilo, byla ta skutečnost, že velké procento především francouzských lyžařů jezdilo bez přilby. V Rakousku, dovolím si tvrdit, má přilbu 95% všech lyžařů, zde maximálně 60%. A to i místní průvodci a učitelé jezdí bez přileb. Proč? Netuším, že by francouzská svobodomyslnost?

Uzavírám tedy – do Francie již nepojedu. A nedoporučuji to ani Vám. Cena/výkon neodpovídá. Jistě pokud dostanete „neodolatelnou“ cenovou nabídku jeďte. Musíte se však připravit na některé francouzské „speciality“ jako je neplatnost Vašeho pojištění a na dlouhou cestu. Takže tak.

>> #10, DAVE71, 01. 04. 2014 18:15:09

Ale to, že ve francouzských Alpách neplatí pojištění pro celé Alpy „Alpenverein“, je již věcí vážnou.

Tak s timhle si dovolim velice tvrde nesouhlasit. Mozna to je nejaka „krajova specialita“ v Alp d Huez, ale urcite se to neda vztahovat na celou Francii. Kamaradka si zlomila nohu ve skoro stejnem terminu (16.3.2014) v Risoulu, asi 20m za hranici sjezdovky. Nezaplatila ani jediny eurocent v hotovosti, stacilo ukazat karticku Alpenverainu. Transport z kopce, operace + 5dni spital v Brianconu a odvoz sanitkou do Cech, vse hrazeno Alpenverainem. Dalsi priklad – letos v lednu si kamarad nastipl palec na ruce v lese v La Plagne. Osetreni na mistni osetrovne, rentgen, dlaha, vse bezhotovostne na Alpenverain…

Jo a v hospodach nas taky zadny boss nenutil sedet kde se jemu zachce. Akorat ty ceny jsou opravdu dost hrozne.

Jezdim do Francie od roku 1996, vetsinou 2× za sezonu do vic nez 15ti ruznych stredisek a zatim jsem byl vzdy spokojen (az na drobnosti, jako treba ty uz zminene nesmyslne plavkove zakony nebo cenu piva). _Vyplyva mi z toho jen jedno – Alp d Huez neni ve Francii ale asi opravdu na tom Urale.

Nemohu porovnat jiná střediska ve Francii – ber tedy jako zkušenost branou optikou daného střediska.

Já byl ve Francii jen jednou a vrátil jsem se docela zklamaný
Je pravda že jsme měli smůlu na počasí
Ale mizernou úpravu sjezdovek můžu potvrdit
Ikdyž zase jeden den jsme byli v Sierre Chevaliere a tam měli super upraveno
Pozdní pouštění lanovek taky potvrzuji
V hospodě jsme byli jednou
Vlezem dovnitř, jen u jednoho stolu sedělo pár lidí
10–15 minut sedíme, žádná obsluha, ani za barem nikdo
Pak se od toho vedlejšího stolu zvedl týpek a že co chceme
Dal jsem si kávu, byla hnusná a drahá
Nejlevnější nudle měli v akci za 11€

>> #12, DAVE71, 01. 04. 2014 20:44:59

Tak pak ale nedoporučuj ostatním po jedný zkušenosti s Francií,aby na ní zanevřeli. Alpe d'Huez mně taky k srdci nepřirostlo,stejně ale jiné arealy v Rakousku a jinde. Člověk musí mít trošku srovnání v dané zemi,aby mohl soudit.

>> #9, DAVE71, 01. 04. 2014 18:14:01

S jakou cestovkou jsi jel? Dobra cena za cely zajezd.

>> #10, DAVE71, 01. 04. 2014 18:15:09

S tím Alpenvereinem je to nějaký divný. Neměl náhodou kolega starou kartičku ???

Přesně tohoto jsem byl svědkem v létě na Argentiere, kdy si borec doma nechal novou kartičku a při zranění operoval starou. Musel vše zaplatit, ale doma mu bylo vše uhrazeno. De facto to kopíruje to, co tady píšeš.

Já jsem měl ve Francii také tu čest, využít služeb HS, prolétl jsem se vrtulí, nemocnice atd., ale vše bez nejmenších problémů a také na pojištění Alpenverein. Nikdo po mě nic platit nechtěl.

Jinak naprosto sdílím tvé pocity ohledně lyžování ve Francii. Už je to sice pár let, co jsem tam byl v zimě lyžovat, ale zkušenosti mám naprosto shodné. Podle toho co píšeš, se tam nic nezměnilo. Já třeba zažil to, že po celonočním sněžení, kdy napadlo odhadem 40cm sněhu, se nikdo neobtěžoval tím, že by smetl sníh ze sedaček. Na nich byla taková vrstva, že nebylo vidět opěrátko. A oni tu sedačku klidně pustili a na odmetání hodili bobek. Pár nadšenců si do toho prašanu sedlo, nebo si to trošku stačili před nástupem rukou shrnout, ale sedět na sněhu … ???

Do Francie na lyže už opravdu nikdy. Jedinou výjimku bych viděl v návštěvě a lyžování v Chamonix. Toto městečko snad ani nespadá do Francie, protože tam je to všechno úplně jinak. A freeride je tam fantastický.

Mám rád Rakousko pro (skoro) dokonalé služby a pořádek, Švýcarsko pro stále patrné začátky=známky tradic zimní rekreace, Itálii pro lyžařského ducha každé horské babky a miluju Francii pro její uvolněnost… – a taky pro to, že měla odvahu ukázat světu jak lze udělat lyžařský průmysl… Alp d´Huez nabízí všechny možnosti lyžařského í jiného sportovního vyžití, rozhodně bych ho z tohoto hlediska řadil daleko výš než ostatní alpská střediska – mám to tam rád. Do údolí Oz en Oisans jsem nikdy nezajel…

>> #12, DAVE71, 01. 04. 2014 20:44:59

No urcite jsou v tvem clanku postrehy ktere plati obecne pro „Francouzsky styl“. Treba ta uprava sjezdovek, ale ja osobne nejezdim do Francie kvuli sjezdovkam, ale kvuli tomu co je okolo nich. A kdyz neni prasan tak i svezeni na pekne rozryte boulovate zmekle firnove cervene na „dospelych“ lyzich neni spatny zazitek. A navic kazdy rok se setkam s mizerne upravenejma sjezdovkama i v Rakousku (Flachau zacatek brezna) nebo Italii (Val Gardena zacatek unora)…

A podobne je to s tema hospodama, v jedne jsme cekali 20 minut na ne moc dobry kafe a o kilometr dal v male utulne kamenne hospudce nas obsluha vitala jen co jsem vlezli do dveri a hned nam nesli vybornej svarak a velmi dobry kafe. Mistni horsti sluzebnici asi dobre vedeli proc chodi prave do tehle hospudky 

Ja mam proste to jezdeni ve Francii rad, jak psal Oblouk – jsou tam skvele tereny a k tomu takova pohodova atmosfera, ikdyz obcas si clovek zanadava na to jaky jsou ti Francouzi flakaci a lemplove.

Tak já jezdím do Francie už 10 let, vždy na 9 dnů. Stísněnost ubytování řešíme tak, že ve čtyřlůžkovém pokoji spíme tři. Cena se navýší od 800 do 1200 kč na osobu. Cesta ani do nejvzdálenějšího střediska nikdy netrvala déle než 17 hodin, nikdy se mi v hospůdce na kopci nestalo, že by mi personál určil místo, kde mám sedět. S upraveností sjezdovek je to úplně stejné jako v Rakousku, při větším sněžení nestíhaj ani ve Francii ani jinde. Co se týká zasněžených sedáků na lanovkách, tak při sněžení nám vždy a všude byly lavice ometány. Uznávám, že na spoustě francouzských lanovek je vidět, kdy byly postaveny. A co se týká omezení dlouhých plandavých plavek v bazénu? Tento zákaz platí i v mnohých bazénech u nás, a je to z čistě hygienických důvodů, stejně tak, jako někde vyžadují koupací čepici. Je třeba počítat s tím, že jídlo a pití jsou ve Fra opravdu dražší. Nádherné horské scenérie, propojenost středisek, žádné fronty u vleků, díky nadmořské výšce vždy dostatek sněhu, to je ta Francie, kterou znám já. Do Rakouska jezdím taky, ale jenom proto, že je to blízko.

Tohle je jak dělaný na začátek diskuze o tom, kdo kam nejradši jezdí a proč to ostatní je špatný. Těhlech diskuzí už tady proběhlo. A taky souhlasím s komentem Oblouka. Každý preferuje něco jiného,proto se naštestí nepotkáváme jen v jednom středisku v v určité zemi:)

>> #20, maryys, 02. 04. 2014 11:49:38

Tak jasně, je to jak říkáte, každému (naštěstí) se líbí něco jiného a někde jinde. Já ten výše psaný příspěvek psala jen proto, že jsem měla potřebu říct, že znám Francii jinou než Dave71.

>> #19, ****, 02. 04. 2014 11:42:07

S upraveností sjezdovek je to úplně stejné jako v Rakousku, při větším sněžení nestíhaj ani ve Francii ani jinde.  

Nezlob se, ale to jsi naprosto mimo mísu !!!!!

A co se týče délky cestování autobusem, tak čas strávený v něm se dost podstatně liší od toho, kde bydlíš. Rozdíl mezi Ostravou a Plzní je třeba 9,5 hodiny. Konkrétně můj případ. Lyžování v L2A. Sraz v Ostravě v 13h, odjezd v 13:30. Následuje zastávka Olomouc, Brno, Jihlava a Praha. V Praze přestup na jiný bus, odjezd do Plzně. Plzeňák sraz ve 22:00, odjezd v 22:30. Příjezd do L2A byl v 15:30 !!!! Ostravák strávil na cestě 26,5h a Plzeňák pouze 17h !!! Výpočet co udal Dave, (Brno) tedy naprosto souhlasí.

>> #22, korsičan, 02. 04. 2014 13:14:00

Já se nezlobím, v pohodě. Letošni zimu mám odlyžováno 9 dní Fra, 12 dní Itálie a tuším 8 dní Rakousko. Jezdím jakmile otevřou vleky. Tuto zimu se mi nestalo, že by někde nebyly sjezdovky upravený. Loni prolyžováno přibližně stejně. Kromě Itálie, kde v dobu kdy jsem tam byla já nepadalo, rolbaři povětšinou noční přívaly sněhu nestíhali. Ani ve Francii, ani v Rakousku ani ve Švýcarsku. Roky zpátky si nepamatuju, ale možná si to začnu zaznamenávat. Nemyslím si, že bych byla mimo mísu, ale je to jedno. Každý jezděme tam, kde je nám dobře. Já fakt chtěla pouze bránit Alp d´Huez, vždyť tam není všechno špatně, tak, jak tady je naznačováno.

>> #22, korsičan, 02. 04. 2014 13:14:00

A ještě k délce cesty, přečetla jsem si, že jel DAVE71 z Brna, zapomněla jsem k těm 17 hodinám přidat ještě 100 km, o ty to mám do Fra blíž. Tak se za to omlouvám.

>> #22, korsičan, 02. 04. 2014 13:14:00

To cestovani je opravdu docela peklo a koukam ze pro Moravaky jeste dvojnasobne, vcetne tech prestupu a prekladani bagaze.

Asi mam to stesti, ze uz mnoho let jezdime v lednu s jednou malou prazskou cestovkou, ktera to ma velice pekne zorganizovane. Odjezd vetsinou v 16:00 z Prahy, ve stredisku jsme rano kolem 8:00 (jizda 16h, nekdy i mene), ulozime zavazadla, prevleceme se, dostaneme skipasy a celou sobotu prolyzujeme v liduprazdnem stredisku (stridaji se prece turnusy). Je to daleko lepsi reseni nez cekat od 13h do 17h na klice.

>> #23, ****, 02. 04. 2014 13:31:14

Tak to byl asi každý z nás v jiné Francii.

Nikdy se mi nestalo, že by byl ve Francii upraven kompletní areál. Když se povedlo, tak sotva polovina. Konkrétně v L2A za týden nebyl upraven ani jednou ten prudký dojezd do střediska. 80% lyžařů dojíždělo dolů na bydlení lanovkou. Jediné co upravovali denně, byl ledovec. Zbytek ne. Argument, že nejde upravit 150km za noc neberu. Ve Švýcarsku, Rakousku i Itálii to zvládají.

Ostatně, jak ve Francii upravují sjezdovky dokládá případ M. Schumachera. Tu sjezdovku, vedle které se rozbil, nikdo neupravil možná týden. Fotek je na netu dostatek, jak to tam v ten den vypadalo.

>> #24, ****, 02. 04. 2014 13:37:12

Autobusem o 100km blíž než Dave z Brna a za 17h ??? 

Máš kalkulačku ???

>> #25, Myval, 02. 04. 2014 13:39:42

To teda je peklo. Já to dal jen jednou a stačilo. Autobusem už opravdu nikdy !!!

A překládka bagáže a lidí v Praze je něco, na co nezapomenu do konce života !!! De facto by se dalo říct, že byl tento zážitek za cenu celého zájezdu. To bylo něco neuvěřitelného !!!

>> #27, korsičan, 02. 04. 2014 13:47:38

Ne kalkulačku ne, mám vždy cestou do Francie mobil a na něm hodiny. Je fakt, že nikoho nenabíráme, řidiči se vystřídají při kraťoučkém přesednutí, letos jsme dělali tři 15min. přestávky. Vyjeli jsme ve 21 hod. , v poledne jsme byli v La Plagne. Přeju nám všem mnoho nalyžovaných kilometrů. Reagovat na to, jestli jsem mimo mísu, či mám kalkulačku už nechci.

>> #29, ****, 02. 04. 2014 13:55:32

Stačí, když si nebudeš vymýšlet …