Jak se stravovat na lyžích [článek]

Vajíčka a hodně té krásně opečené slaniny! Provoněný jihotyrolský špek a támhle ještě… Pršut! A já vlastně nikdy neměl tu slavnou bílou bavorskou klobásu, s tou jejich divnou hořčicí. No a nedat si tenhle vyfešákovaný dortík, to by byla věčná škoda.
Na dovolenou do Alp samozřejmě jezdíme za mimořádnými zážitky všeho druhu, ty kulinářské nevyjímaje. Ale vezměme rozum do hrsti! Dá se po takovém ranním nášupu ještě sportovat?
Odkaz na článek

Na sobě mám vyzkoušeno toto: snídaně, rýže na sladko tj. osladit medem a nebo javorovým sirupem, posypst skořicí a na vrch ovoce dle chuti. Místo rýže je možné použít ovrsné vločky vařené ve vodě. Tabletu céčka a dostatečně tekutin. Dopolko sváča banán, jablko. Oběd polévka. Pokud je velký hlad, tak něco lehkého jako druhý chod. Odpolko sváča např.tvaroh se lžičkou medu, proteiňák, nebo protein tyčka. K večeři zeleninový salát, kuřecí prsa, nebo rybu na sucho bez oleje. Ve většině restaurací nemají problém toto připravit i mimo jídelák. Po sportovním výkonu ještě doplním aminokyseliny a jako druhou véču “noční” proteiňák. Místo alkoholu a kalení jdu namazat a nabrousit a do pelechu :)

No nevim. Podle mě je snídaně je základ na celej den.Oběd klidně vynechat.

https://www.youtube.com/watch?…

„Z tohoto pohledu jsou pečivo, šunka a zelenina nebo ovoce před lyžováním většinou dobrý kompromis.“

Zelenina? K čemu je ráno před sportem dobrá?

„Omilostnění se na večeři dostává i ráno zakázaným vajíčkům.“

Podle mne je zásadní rozdíl mezi vejci vařenými a smaženými a úplně nějvyšší level jsou ty smažené na slanině…

Ráno bych se vařeného vejce vůbec nebál a naopak bych se večer nechtěl zašlehnout smaženými vejci na slanince…

Na ráno se mi obecně osvědčila třeba ovesná kaše s ovocem. Nebo prostě chleba s máslem a marmeládou. A hodně.

Je třeba počítat se svačinou, radši větší. A oběd si nejlépe dát ve chvíli, kdy se sport mění už spíš v přesun lyžmo zpět na pokoj. A klidně i ty vejce na špeku.

>> #3, kubaNGC, 06. 11. 2019 07:20:10

To asi záleží kus od kusu.

Já ráno zvládnu tak akorát banán, popřípadě menší jogurt. Nic jiného do sebe nenarvu. Zkoušel jsem to několikrát (ve stylu hlášek snídaně je nejdůležitější), pořádně se nasnídat a moje tělo to prostě nevezme.

Navíc mě to nepřijde moc logické, ráno si po vytrávené noci nacpat pupek. To je jako ráno nastartovat studené auto a hned mu šlápnout na krk. To pak ten motor moc nevydrží.

No, ale to je záležitost každého jednotlivce, co mu vyhovuje.

>> #6, korsičan, 06. 11. 2019 08:30:15

Záleží na tom, co do vyhladovělého pupku po ránu dáš. Pokud nic, nemůžeš čekat žádný výkon. Pokud ho zacpeš, taky to nebude žádná sláva.

Mně se osvědčila kombinace rychlých a pomalých cukrů s trochou tuků. A někdy i ty vajíčka, nejraději na hniličku.

>> #7, HonzA_, 06. 11. 2019 11:23:30

Takže: Keď na sedačke naraz zožeriem celú čokoládu, sú to rýchle cukry. Keď si vychutnám v kľude za stolom šľahačkový zákusok na tanieri, sú to pomalé cukry. Správne? Alebo aj pomalé cukry je možné jesť rýchlo? A rýchle pomaly?

Jesť sa má v kľude, podľa chuti a zvyku.

Tak já vzhledem k nízkosacharidové stravě si ráno dám bulletproof kafe a v pohodě vydržím až do oběda.

Na oběd pak něco lehčího (třeba ryba a zelenina) nebo podle chuti i třeba klobásu (bez pečiva) a večer doplním energii podle potřeby masem, vejci, zeleninou, ořechy, proteinovým koktejlem…

Přes den si občas dám nízkosacharidovou proteinovou tyčinku.

>> #8, Vlark, 06. 11. 2019 12:10:23

Přesně tak! Když jíš dort za jízdy, je to rychlý cukr (+většinou spousta tuku, v tomto případě nenansyceného, protože máš pořád ještě hlad). Když jíš dort v klidu v sedě u kafíčka, jde o cukr pomalý + když je to po sytém obědě, tuky jsou nasycené. Jinak jde samozřejmě o tuky nenasycené.

Vypadá to na první pohled složitě, ale při podrobnější analýze je to naprosto jednoduché.

>> #7, HonzA_, 06. 11. 2019 11:23:30

Ráno si dám banán nebo ten jogurt. A je jedno zda jdu do práce, nebo jdu lyžovat.

Pakliže jdu lyžovat tak za 2–3h sním natvrdo uvařené vejce (1–2) + malou čokoládu. Na oběd pak polévku + co zbyde po dětech. Většinou to je pár hranolek. No a pak ještě během lyžování jako správná veverka ujídám ořechy. Na večeři pak zdlábnu co dům dal.

Jinak když jdu dělat do lesa, tak se mě osvědčila ta vařená vejce + trocha špeku. Pečivo nejím. To si s sebou vždy beru 4 vejce a dva malé kousky špeku. Jím to na dvakrát, vždy dvě vejce a jeden dílek špeku. Energie je v tom spousty a můžu se i po najezení hýbat.

Váhu mám už 20 let beze změny a podle zátěže mě lítá +/- v 5kg.

>> #10, HonzA_, 06. 11. 2019 13:00:53

Si môj človek, presné, stručné jasné vysvetlenie, žiadne zložitosti. To len niektorí z toho robia vedu… A teraz vážne – na lyžiach na raňajky tak minimálne 1 hodinu pred tmavý chlieb, šunka/klobása, syr a niečo sladké navrch + tekutiny samozrejme. Cez lyžovačku tyčinka, kus čokolády apod. + tekutiny. Po lyžovaní – tak okolo siedmej večer orgie, čo dom dal a na čo mám chuť, mäso, zemiakový šalát, parené buchty, čipsy, rízky, proste všehochuť a nesmiem zabudnúť na aperitív vo forme kávového likéru, moja slabosť.Takže keď to tak zhrniem – dve hlavné jedlá s odstupom cca 12 hodín, čiže presne na poldni a to nazývam biorytmus. Samozrejme k tomu nejaké orechy apod. patria, ale to nuie je jedlo, to je pochutina. Ešte sa mi osvedčilo aj na lyže aj na dlhšie cesty urobiť palacinky s makom, to sa dá dať aj do kapsy na bunde vzadu a to Rakušáci pozerajú, čo to dlabem! To sú potom tie rýchle cukry, buď na sedačke alebo cez obednú pauzu. Niekedy neodolám cez obed gulášu, ale tak len dopolosýta, jedna porcia, keďže moje stravovacie objemu sú väčšie. Tento stravovací rytmus sa mi osvedčil aj počas atletiky, že raňajky sú síce základ, ale len polovičný, hlavné je večerné doplnenie kalórií. V lete na inlajny mám zase odskúšané – aj keď sú závody, na ktoré občas idem – ráno nalačno, len niečo sladké malé a tekutiny, minerálky. A jesť až po výkone, telo ide zo zásob a lepšie si to potom rozloží, nečaká, že niečo dostane. Normálny pracovný deň je podobný – raňajkoobed ako prvé jedlo až medzu 11. a 14. hod. a potom hlavné jedlo večer medzi 19. a 23. hod. A celú noc mám na trávenie, tam sa to prekrví, hlava tm pádom odkrví a ja môžem v kľude spať a nerozmýšľať o tom, čo by som ešte zjedol…

T. j. hreším na dobrý metabolizmus, ale viem si to aj logicky odôvodniť. Telo si vypýta, čo mu chýba, pokiaľ to nie je žravosť, resp. jedenie z nudy…

>> #5, HonzA_, 06. 11. 2019 08:27:35

>> #13, Ondřej Katz – SNOW, 08. 11. 2019 09:14:37

A k čemu je tedy, Ondro, ta zelenina ráno před sportem dobrá?

Jinak clovek ji na lyzich doma a jinak v Rakousku. V Rakousku po ranu vyprostovaci polevka nebo michany vajicka, obcas k tomu jeste jeden plzensky vyprostovak cestou v aute na sjezdovku, behem lyzovani nejsem schopnej snist normalni obed, takze vetsinou 2× rychla polevka behem dne, obcas doplnena lahvacem, protoze rakousky tocene je moc vodove.
Konec lyzovani, plechovky, lahvace, proste doplneni tekutin, pak vecere nejaka CZ klasika, nasledovana zranici salamu, syru, do toho mix koralek vsech druhu, co kdo dovezl, obcas k tomu jeste vino a dalsi den nanovo. Jatra si holt odpocinou az doma 

V CZ se chovam ale jako normalni clovek, takze me staci 2× polevka a rychle zpet na sjezdovku. Velky jidlo behem lyzovani snist me pripada jako scifi, zaludek to proste neda. Nemluve o tom, ze to co vari , jak u nas tak v Rakousku, nejsou zrovna dietni jidla a me by to spis slozilo nezli nakoplo.

>> #15, teomax, 09. 11. 2019 20:55:25

„Nemluve o tom, ze to co vari , jak u nas tak v Rakousku, nejsou zrovna dietni jidla a me by to spis slozilo nezli nakoplo.“

S tím souhlasím.

>> #16, HonzA_, 10. 11. 2019 11:14:05

Presne. Vetsinou si davam v poledne maximalne polevku. Kdyz jsem jednou neodolal a dal si ty jejich vynikajici rakouske halusky (spetzle?), tak byl s odpolednim lyzovanim konec.

Kdysi daaavno vysel v tistenem Snow clanek na obdobne tema, velmi kvalitne napsany, tusim od Ivana Sosny, hadam kolem roku 2010… Nahodou byste si nekdo nevzpomnel kde presne najit? Utkvelo mi v pameti akorat to, ze to tenkrat melo fakt hlavu a patu, az trosku vedecky a pekne do hloubky. Diky Ondra