Asi se nebudeme přít, že jídlo vždy nějakým způsobem ovlivňuje náš fyzický výkon. Každý asi zná ten pocit, který neodvratně přijde po tom, co jsme si do břicha nacpali bohatý a nejlépe řádně tučný oběd – zpomalíme, vypínáme, jsme líní a chce se nám spát. Výživový poradce by vám to vysvětlil, může za to leptin. To je hormon produkovaný buňkami tukové tkáně. Umí nás příkladně utlumit a pracovní, fyzické a samozřejmě i sportovní nasazení následně rapidně klesá. Naplno maká trávící ústrojí a nám jako by docházely síly. No vlastně nám úplně normálně docházejí síly. A lyžovat v tomhle stavu, to je nesmysl.

Horské hotely se předhánějí ve zdokonalování své nabídky a neodmyslitelnou součástí kvalitního ubytovacího zařízení hotelového typu je dnes vynikající kuchyně. Jak tam vaří, to je jedna z prvních otázek, hledáme-li vhodný hotel pro strávení zimní dovolené, a je jasné, že nepojedeme někam, kde (prý) vaří špatně. Nepojedeme ani tam, kde nevaří nic moc. Přiznejme si to, na dovolené se chceme cpát dobrotami. Ale všeho s mírou, přátelé, ono to totiž nejde moc dobře dohromady se sportováním. Anebo se musí vědět, jak na to.

Snídejte lehce

Lehce se to řekne, když se na snídani stoly prohýbají pod dobrotami, z nichž nám přechází zrak. A nezřídka do hry vstupuje i to, že snídani, i kdybychom snědli půlku krávy, máme v ceně ubytování. Nic navíc za ni neplatíme, na rozdíl od oběda, který už na sjezdovce bude pěkně za své. Jako bych se slyšel, koukej se pořádně najíst, nebudu ti za hodinu kupovat párek! A dětem se povinně plní bříška. A nám taky…

Jenomže z pohledu správného stravování je tohle špatně. Pro to, abychom se na sjezdovce cítili fajn a třeba i podali optimální výkon, je zapotřebí příliš nezatěžovat trávicí systém. Jíst ale musíme, hladovění na lyžích taky ničemu nepomůže. A mohlo by nakonec skončit i hůř než lyžovačka s plným břichem. Takže jak na to?

Na snídani se snažte konzumovat spíš lehce stravitelná jídla. Sáhnout tedy můžete po müsli s jogurtem a po ovoci, to bude něco jako snídaně profesionálního sportovce. Vy nejste profíci, takže vyloženou chybu asi neuděláte ani s rohlíkem se šunkou nebo se sýrem a nějakou tou zeleninou. Stravitelnost naloženého rohlíčku už bude pro váš zažívací trakt delší, my ale ze zkušenosti víme, že než si nahoře na kopci utáhneme přezky, bude to ještě nejméně hodinu trvat. Obecně, čím méně máme před sportovním výkonem času, tím lehčí jídlo volíme. Z tohoto pohledu jsou pečivo, šunka a zelenina nebo ovoce před lyžováním většinou dobrý kompromis. I když to neradi slyšíme, vajíčka na špeku nebo párky jsou prostě ráno z pohledu zdravé výživy peklo.

Nezapomeňte na svačinu

Pokud teď namítáte, že nasnídat se tímto způsobem, máte v deset hlad, není to nic divného. Kdo si od půl deváté dává na sjezodvce do těla, může mít v deset hlad. Vlastně je to jen důkaz, že tělo včetně trávení správně funguje, že nám to, jak se říká, dobře spaluje. Za teplejšího počasí bych doporučil sáhnout po banánu, tomu ale nedělá mráz dobře, nemluvě o banánovém pyré v kapse, když se pěkně vyválíme. Lepší tedy bude vozit v kapse jednu dvě celozrnné tyčinky. A nezapomínejte pít. Proboha, ne pivo! Teď ještě ne. Nejlépe tak sklenici ovocného džusu.

Před sportem si dopřejte jídlo s dostatečným obsahem sacharidů a naopak sníženým obsah tuků a bílkovin. Dobré jsou i vlákniny, které podporují vstřebávání sacharidů.

Obědem den nekončí

Co se týče oběda, záleží na tom, zda obědem de facto končíte s lyžováním a po kávičce už se hodláte více méně pozvolně přesouvat do nižších, údolních, nelyžařských poloh, anebo hodláte skipas poctivě dojezdit až do půl páté, takže vás po obědě vlastně čeká druhá šichta. No ale s vědomím, že oběd rozhodně nebude posledním jídlem dne, vezměte to v restauraci na sjezdovce raději zlehka. Shánějte rizoto, těstovinový salát anebo rybu. Pokud si nedáte vymluvit, že k obědu musí být na stole kus pořádného masa, volte raději maso grilované. Omáčky a podobně náročné úpravy nechte babičce na doma. Anebo alespoň na večer. Večer je dovoleno skoro všechno.

V žádném případě není dobře na lyžích hladovět, proto je fajn dobře se naobědvat. Opět jde ale o to, nepřibít se těžce stravitelným nášupem k lavici a nepřejídat se. Přece jen, i ta cesta k lanovce do údolí s vámi ještě může nečekaně zamávat.

Nejhůře stravitelné je červené maso – má totiž dlouhá vlákna a hodně kolagenu. Pokud se takové maso ještě opeče na nekvalitním oleji, má váš žaludek zajištěnou práci na dalších šest až osm hodin.

Lyže do lyžárny, vše je dovoleno!

Skoro vše. Vycházíme z toho, že po sportovním výkonu je třeba doplnit energii a potom regenerovat. Jídlo po lyžování by tedy mělo být plné kvalitních bílkovin, ty napomáhají regeneraci unavených svalů. Ano, teď je čas na kus masa! Ale taky na čočku nebo fazole, jsou významným zdrojem rostlinných bílkovin a navíc jsou bohaté na vitamíny, minerály a vlákninu. Omilostnění se na večeři dostává i ráno zakázaným vajíčkům.

Pokud se během dne budete na lyžích stravovat střídmě, prospěje to nejenom vašemu lyžařskému výkonu, ale navíc se dá věřit, že budete mít třeba už v šest hodin zase chuť na něco k snědku. A to je jedině dobře. Večeře na horách může být vydatná, neposouvejte ji ale zbytečně do pozdních večerních hodin. Když intenzivně pracuje zažívání, špatně se spí. A my přece na horách chodíme brzy spát, protože s vědomím, že nejlepší lyžování bývá zrána, brzy vstáváme. :-) Jo, také dobrý timing hraje ve zdravém stravování významnou roli.

O popíjení, které k horám neodmyslitelně patří, pojednám příště.