Na kolečka nakrájené brambory se prokládají na kostičky nakrájenou
slaninou, případně cibulí. Navrch patří sýr. To je všechno. Tento
primitivní základ lze vylepšit smetanou. Ale to celé jídlo je o tom sýru,
bez něhož by vznikly „francouzské brambory jako ze školní jídelny“.
Používá se reblochon. Klade se na plátky pokrájen nahoru a v průběhu
pečení se zvolna roztéká do nižších vrstev. Svou roli hraje
nenapodobitelné aroma i krémovitá konzistence sýra, ale také to, jakým
způsobem se tartiflette servíruje.
V restauracích jej obvykle dostanete zapečený v malých kameninových nebo
smaltovaných pekáčcích. I v podniku třeba jen průměrné kvality vám ho
většinou přinesou na stůl tak, že se ještě škvíří. Vůně sýra
a slaniny, kterou strhává hojná pára stoupající vzhůru, dráždí
chuťové buňky tak nekompromisně, že málokdo si při první konzumaci
nepopálí jazyk. Není jídla, které by dodalo na lyžích rychleji a lépe
síly.
Článek byl převzat z časopisu SNOW 60.
