Nejprve fakta. Bramborové hranolky 250 g (800–1 000 kJ), olej v nich
vsáknutý 20 g (740 kJ), sůl 5 až 10 g. Klobása 200 g (průměrně 2500
kJ) a majonéza 15 g (400 kJ) s kečupem 15 g (70 kJ). A k tomu půl litr
piva nebo koly (800 kJ). Takto se hravě dostaneme na cca 5 500 kJ, což je
70–75 % denního příjmu energie průměrné ženy a 55–60 % muže. Není
to věru málo.
Takovéto množství energie postačí sportovci až na několik hodin výkonu
a mnohdy je to i žádoucí. Ale…!
Problém 1:
V jedné porci dodat přes 40 g bílkovin, zhruba 100 g sacharidů
a korunovat to téměř 90 g tuku je pro zažívací trakt silná nálož. Pro
tělo je velmi těžko řešitelný problém, jak naráz přijaté živiny,
navíc v režimu výkonu, co nejrychleji a efektivně zpracovat. Brzy zjistí,
že to nejde pracovat naplno na všech stranách, utlumí tedy ostatní funkce
a zaměří se jen na bourání nestravitelné bobtnající koule. Člověk to
pocítí přílivem únavy, přeruší se regenerace ATP a glykogenu (zdroje
energie) ve svalech, úprava hormonální regulace (už se vám nechce na svah,
ale spíše na lehátko). Pro organismus to znamená obrovskou energetickou
náročnost vydanou na zpracování bílkovin a zvýší spotřebu kyslíku
nezbytného na zpracování tuků. Jíme, protože chceme, aby metabolismus
dodával energii, a organismus tak pracoval na maximum. Pokud si dáte
klobásku, stane se pravý opak: tělo energii samo spotřebovává, místo aby
ji produkovalo.
A možná přijde další rána pod pás. Půl litr piva naředí pracně
vytvořené trávicí šťávy a trávicí trakt se pomalu psychicky hroutí.
Mezi tím začne zanedbávat sacharidy, které začínají v traktu vesele
kvasit. Trávicímu traktu se nedostává času ani na tu hromadu bílkovin,
které proto začínají pomaličku hnít. A co se zpropadenými tuky?
V optimálním případě by se měly zpracovat na energii, když ale tělu
nezbývá síla, odloží si tu práci na někdy příště – tuky přesune do
pneumatik na rozličných částech těla.
Problém 2:
Druhým problémem je, že uvedený pokrm je pro organismus prakticky mrtvá
potrava. Po vitamínech ani vidu ani slechu. A zbytky minerálů a dalších
prospěšných látek nedostanou příležitost k absorpci do organismu.
Naopak se do těla infiltruje spousta jiných, nevhodných látek. Ze
šťavnaté klobásy jsou to např. polyaromatické uhlovodíky nebo IQ mutageny
(heterocyklické aromatické aminy). Polyaromáty se kamarádí
z karcinogenezí a specialisti IQ mutageny jsou zodpovědné za většinu
mutagenních aktivit v tepelně opracovaných potravinách. Dusitanové
solící směsi navíc v klobáse zařídí při grilování vznik
nitrosaminů, které jsou dalším problémem karcinogeneze.
Dalším velkým problémem pro organismus jsou degradované a polymerované
oleje na hranolkách a několik produktů vzniklých při fritování
v bramborách (akrylamid, některé další produkty Maillardovy reakce
apod.).
A sůl? K doplňování chybějících minerálů jsou rozhodně vhodnější
iontové nápoje. Hranolky s klobáskou jsou příkladem toho, jak to být
nemá. Každý, kdo je konzumuje, si z dlouhodobého hlediska zadělává na
zdravotní problém. A nejde jen o sportovní výkon, ale v důsledku přímo
o život.
