I přes živelnou unifikaci kulinárního prostoru zůstávají některé oblasti věrné typickým nápojům. Snad mají horalové více sentimentu k regionálním kořenům. Na druhou stranu bary pro après-ski a restaurace, kam se chodí večeřet, musejí vycházet vstříc choutkám hostů ze všech koutů Evropy. Na území bývalého rakousko-uherského mocnářství se nekompromisně počítá s tím, že všude bude k dispozici Radler. Pivo s limonádou bylo podle jakéhosi mýtu původně vytvořeno pro cyklisty, německy der Radler, kteří bažili po pivu a zároveň se báli o narušení motoriky a snížení výkonnosti. Jeho francouzský bratříček Panaché si dosud cestu k lyžařům nenašel.

Šumivá vína ničím nenahradíš

Aperitivy Laténů touží po bublinkách nebo alespoň po bílém víně, do něhož se dají bublinky vetknout ze sodovky. Módním nápojem v Itálii je Aperol, likér z rodiny „hořčáků“ neboli bitterů. Má sytou oranžovou barvu po rebarboře, hořkých pomerančích a kořenech žlutého hořce. Ředěním na aperitiv se stává barva ostřejší. Aperol Spritz vzniká přidáním suchého bílého vína a sodovky a v Aperol Veneziano je bitter ředěn Proseccem.

Vynikající nápoj poněkud nepravděpodobné barvy se možná již trochu okoukal nebo přepil a nyní se jej snaží shodit z piedestalu obliby Hugo. V receptuře tohoto aperitivu je opět Prosecco nebo bílé víno se sodou. Dominantní chutí je sirup z květů černého bezu a listy máty. Nápoj se prosazuje i v horách navzdory tomu, že sezona máty je především v létě. Inu globalizace postihuje i zmatení ročních období. A Francouzi mají svůj kir. Je to nápoj, který se hojně pije na většině území Francie, respektive tam, kde si sklenky neuzurpuje Pastis. Kir se dělá z likéru nazývaného crème cassis, což jsou kuličky černého rybízu macerované v pálence. Původem je z Burgundska, kde si získal svůj prostor a renomé tak, jak vinice ničil na konci 19. století révokaz. Kir má svou „stolní“ a královskou variantu. Ta první vznikne, když se likér smíchá s bílým vínem, ta druhá, když se přilije víno šumivé.

Vynálezy pro turisty

Hory v severní Itálii si dnes nikdo nedovede představit bez bombardina. Možná by za tento nápoj byli v minulosti vděční i horalé, kteří museli tahat dřevo z lesa nebo dělat jinou velmi náročnou práci. Jeho receptura je velmi prostá, ale energetická hodnota a atraktivita naopak velmi vysoká. Vaječný likér se zahřeje párou, nahoru se dá šlehačka a je hotovo. Pije se brčkem a lze ho doporučit spíš jako après-ski nápoj než osvěžení na sjezdovce. Teplý alkohol se do rozpohybovaného těla okamžitě vstřebává a jeho účinky jsou velmi rychlé, i když při jedné sklence nemusejí být nijak důrazné.

V Savojsku mají grollu, která se sem rozšířila z údolí Aosta. Tento nápoj je vhodný pro pokročilejší večer nebo prostě pro pokročilejší zábavu, a to vzhledem k jeho hygienické problematičnosti; aktuální i historické. Dřevěné nádoby s několika postranními hubičkami se plní směsí kávy a šňapsu, okořeněné pomerančovými slupkami. Většinou se servíruje hořící a po zaklopení víkem se podává kolem stolu. Rituální součást této taškařice tvrdí, že se nádoba nesmí položit na stůl, dokud není prázdná, takže stolovníci si musejí stále přihýbat, a to nejspíš z hubiček, které již měli v ústech ostatní. Elegantní vyřezávané nádoby vznikly jako atrakce pro turisty. Původní obyvatelé těchto končin prý pili směs kávy a kořalky ze starých dřeváků.