V pozdním odpoledni jedenadvacátého listopadu 2013 se milovníkům bílého sportu otevřela expozice, která nabízí desítky půvabných dokumentů a artefaktů, připomínajících průkopnickou dobu jezdců lýží, jak byli před více než stoletím lyžařští nadšenci nazýváni.

Po celou nastávající sezónu proto mohou fandové a obdivovatelé lyžecké historie shlédnout exponáty a navíc se u padesátky z nich potěšit doprovodným textem, osvětlujícím jejich výjimečné poslání.



Ke čtení a vidění, kromě doprovodných, autentických filmků, jsou tady uloženy kuriozity lyžařských fajnšmekrů v podobě traperských, skládacích, erotických, trikových a nejdelších lyží. Představují se originality, které v závodní sezóně nepřežily, přes záměr vynálezců, ani jednu zimu. Spatříte unikátní kolekci běžeckých lyží, kterou po návratu z Holmenkollenu ve dvacátých letech vyrobili truhlářští mistři ve Vysokém – pánové Bartoň a Koldovský. Nahlédnete do několika fází ruční výroby ski s tím, že se zde objevila i první lyže u nás se skluznicí jak aluminiovou, tak z umělé hmoty.

Potěšíte se prvními vosky lyžařského mága Bilgeriho a zajímavou kolekcí mazání otce německého lyžování u nás Quido Rottera. Vystaveny jsou rozličné netradiční typy lyžařských hůlek, odznaky krkonošských lyžeckých škol z prvorepublikových dob v Peci, Novém světě, Špindlu, Jánských lázních. A kdože v nich vyučoval? Mistři nad jiné povolaní, například Adolf Berger, mistr světa v házení sněhových koulí nacíl, Franz Wende, lyžařský vagabund a držitel dvou bronzových medailí z MS.

Zajisté vás upoutají ručně zdobené skije vysockého koláře V. Jandy, na kterých jezdil významný funkcionář pražského ČSK a skvělý bavič, ing. Plischke – Gorila. Další vzácnosti představují účastnické legitimace z I. ZOH, legitimace z veleúspěšné československé výpravy na MS v Innsbrucku 1933, legitimace členů SL v KČ a SLRČS; legitimaci Jana Buchara, předsedy SL s číslem 1.

Zachoval se též první Závodní řád, vydaný našimi funkcionáři v roce 1914. Jsou zde i téměř neznámé a nikde nepublikované fotografie mistra Hanče, faksimile jím napsané lyžařské básně o 44 strofách, včetně dlouho pohřešované svatební fotografie Slávky Fajstauerové a Bohumila Hanče. Jak jinak i ski a hůl slovutného Hanče nesmí na výstavce chybět.

Hlavní peckou je výzbroj, výstavníky pojmenovanou BBB. Je zřejmé, že příjmení Bartoň, Berauer a Burkert zná bezpečně každý lyžař. Že se však podaří představit jejich závodní lyže, boty, batoh, to byla v zárodcích expozice utopie. Ale jsou tu, a skvěle evokují představy, na čem že se podařilo Rudovi Burkertovi získat první československou medaili na ZOH, na dlouhých 40 let poslední, než v Grenoblu zazářil Jiří Raška. Tituly mistra světa v kombinaci peckého rodáka Gustl Berauera v letech 1939 a 1941 šokovaly tehdy hlavně Seveřany, ale Berauer byl neméně skvostným běžcem a sjezdařem, Jeho 2 páry skokaček z pozůstalosti na vás juknou ve výstavním sále. Toník Bartoň, nejlepší náš lyžař závodník v třicátých letech, si lyže stavěl sám. A že to byl Pan lyžař, o tom není sporu. Jeden pár jeho skokaček je v muzeu Standy Slavíka, ten druhý se dvěma žlábky a stříbrnou medailí z MS, můžete spatřit ve Vrchlabí.

A je tu i spousta jiných serepetiček lyžařských; dokonce jedna hádanka pro návštěvníky. Pokud se chcete zapojit do jejího rozřešení, přijeďte se podívat.
Dobrý vítr!