Geografie
Na malé ploše Korutan se soustředí všechny typy reliéfu od vysokohorských Vysokých Taur přes řídce zalesněnou pahorkatinu až po nížinné pánve s jezery. Z nitra země tu tryskají i termální prameny. Korutany mají ve svých zamrzajících jezerech mimořádné přírodní kluziště, které přijali za své i Holanďané, nejzanícenější bruslaři světa.
Lyžařské terény
Severní hranici Korutan tvoří mohutný horský pás Vysokých Taur, v nichž leží zdejší nejvýše položená a klimaticky nejdrsnější střediska – celoročně fungující ledovec Mölltal (71 km), malebný a freeridově vábivý Heiligenblut (55 km) na úpatí Grossglockneru nebo vertikálně mohutný, ale zastaralejší Ankogel (35 km). Všechny tři areály se dají kombinovat v rámci jednoho pobytu, ale za cenu dojíždění po horských silnicích. Ubytovací střediska na jižním úpatí Vysokých Taur nepřekypují hotely a jsou spíš poklidnými horskými vesničkami než společenskými resorty s bohatým aprés-ski. Nejmalebnější z nich je Heiligenblut a také Mallnitz má příjemnou atmosféru tiristického letoviska.
Heiligenblut
Na pomezí Taur a pohoří Nockberge v průsmyku Katschberg, dělícího
Korutany od Salcburska, leží komfortní rodinné letovisko s hotely přímo
pod sjezdovkami, které se rozvíjejí do středně rozsáhlé lyžařské
houpačky (70 km) po obou stranách průsmyku.
Jižně odtud se jemně vzdouvá krotké a zaoblené pohoří Nockberge, které
je domovem lázeňského lyžařského střediska Bad Kleinkirchheim (103 km) a
rodiště sympatické legendy Franze Klammera. Kousek nad ním v průsmyku
Turracher Höhe (38 km) se v malém horském amfiteátru rozprostírá pestrý
areál, který své lyžaře hýčká luxusními finesami jako šampaňské na
sjezdovce.
Při jižní hranici s Itálií se v řídce zalesněném terénu s divokými vápencovými skalami rozkládá Nassfeld, který je korutanskou hvězdou s přiměřeně velkým rozsahem tratí (110 km) – do různých údolíček roluje více než stovka pestrých kilometrů sjezdovek, přitom si Nassfeld ještě uchovává přehlednost bez stresujícího ruchu. V samotném sedle Nassfeld i v údolním Tröpolachu je mnoho ubytování v pěším dosahu lanovek.
Nassfeld
Nad velkou nížinnou kotlinou Villachu s jezery Faaker See, Wörther See a Ossiacher See se zdvihá nejstarší korutanský lyžařský areál a zvláště o víkendech velmi oblíbený Gerlitzen (60 km) s tratěmi do všech světových stran a s dalekým rozhledem.
A pak jsou tu ještě malá, typicky domácí střediska, z nichž vyniká modernizovaný Goldeck (30 km) s relativně sportovními svahy a nejdelší černou, 8 km dlouhou sjezdovkou. Významnější korutanská lyžařská centra by se dala spočítat na prstech, přitom každá z nich není pouhou variací ostatních, ale díky jinému terénnímu charakteru jsou vždy osobité. Za pozornost stojí i Dreiländereck na hranicích Rakouska, Itálie a Slovinska.
Nestárnoucí lyžařská hvězda Franz Klammer je velkým propagátorem lyžování v Korutanech, a snad i díky tomu se zdejší střediska dostala do hledáčku zahraničních lyžařů. Pochází odtud i úspěšní rakouští reprezentanti Fritz Strobl nebo Rainer Schönfelder.
Goldeck
Top skipas pro celé Korutany
Všechna střediska Korutan jsou zahrnuta ve společném top skipasu,
pokrývajícím více než 1 000 km sjezdovek v Korutanech i sousedním
Východním Tyrolsku. Nejvýhodnějším místem pobytu pro hvězdicovité
safari po korutanských areálech je okolí jezera Millstätter See, které
leží nadohled od dálnice A10 do Villachu. Do třiceti minut jízdy je odtud
vzdáleno lázeňské letovisko Bad Kleinkirchheim se 100 km sjezdovek, necelou
hodinu Nassfeld se 110 km a zhruba tři čtvrtě hodiny pak Mölltalský
ledovec. Přímo nad jezerem se zdvihá malý, domácký a čerstvě
modernizovaný areálek Goldeck. Každý z okolních areálů má jiný
terénní charakter a nezřídka i povětrnostní a sněhové podmínky – při
větrném nebo zamračeném počasí se dá uchýlit do zalesněných terénů,
v teplých jarních dnech naopak za kvalitním prašanem do vysokohorských
poloh.
Klima a sněhové poměry
Klimaticky jsou Korutany ležící jižně od Vysokých Taur, hlavního alpského předělu, podobnější severní Itálii než zbytku Rakouska. Taury jim staví povětrnostní bariéry před severním prouděním a naopak zdržují pohyb tlakových níží od Jadranu k severu. Nezřídka je tu proto „rakouské“ počasí naruby – jestliže v Salcbursku a Štýrsku chumelí, po průjezdu dálničním tunely do Korutan vás může oslnit slunečná obloha. Kromě hřebene Taur přichází sníh do Korutan naopak od Jadranu a tehdy bude nejspíš severně od Alp slunečněji. Jelikož vpády frontálních poruch jsou v zimě častější ze severu než z jihu, statistika slunečního svitu je v Korutanech příznivější než jinde v Rakousku. A platí to zejména pro horské polohy, zatímco údolí zvlhčená jezery jsou často pod inverzní oblačnou pokličkou.
Kultura a historie
Spontánně vlídná korutanská povaha je kromě dostatku slunce zřejmě ovlivněna i historickými a kulturními souvislostmi – zde se míchal koktejl z živlu germánského i slovanského. Původně na území Korutan žili Keltové a poté zde byla zřízena římská provincie (Noricum). Okolo roku 600 Slované zřídili knížectví Karantania, ale postupně se území dostalo pod bavorský a následně habsburský vliv. V napoleonské době připadla část Korutan nakrátko Francii. Po první světové válce získala malou část Jižních Korutan Itálie, hranice se Slovinskem byla stanovena referendem.
Doprava a předpisy
Taurská dálnice ze Salcburku do Villachu je hlavní příjezdovou tepnou z Čech, dálnice přes Vídeň a Graz pak dopravním přívodem z Moravy. Cesta do Villachu trvá z metropole Čech okolo šesti a půl hodiny, z metropole Moravy dokonce jen čtyři a půl hodiny. Taurská tepna bývala při dopravních náporech přiškrcena dvěma více než pětikilometrovými tunely s mýtem – po jejich rozšíření mají od jara 2009 a od léta 2011 oba dva samostatný tubus pro každý směr, a jsou tak i plynuleji průjezdné.
Gastronomie
Typickou korutanskou specialitou jsou těstovinové taštičky či tašky,
nadívané nejrůznějšími náplněmi. Mohou být sladké i slané,
nejčastěji je uvnitř tvarohovo-bramborová náplň (Kasnudeln), běžná je i
masová nebo houbová nádivka. Původně se taštičky jedly především
v pátek, o němž se držel masový půst. Velmi podobné taštičky znají i
v Tyrolsku jako Schlickkrapfen či Schlutzkrapfen.
Zvyky a kuriozity
Termální lázeňské tepny
Termální prameny vyvěrají nejvíce v okolí Villachu a pak v Bad Kleinkircheimu.
V tradičním lázeňském letovisku Villach-Warmbad se v červenci po velkolepé rekonstrukci otevřely termální lázně Kärnten Therme, které nabízejí jak vodní termální svět s atrakcemi jako tobogány nebo divoká řeka, tak relaxační svět saun a parních lázní. Raritou přilehlého hotelu Warmbaderhof je vnitřní bazén, do něhož proudí termální, radonem obohacená voda přímo ze země – bazén má proto netypické, kamenité dno, ale právě kvůli přímému přívodu pramene se v něm příliš neohřejete – voda má „jen“ 29 °C.
Římské lázně v Bad Kleinkirchheimu jsou elegantní a prostorné (12 000 m2), postavené z přírodních materiálů v moderní architektuře bez zdobených korintských sloupů. V zimě můžete z pohodlí venkovního termálního bazénu sledovat lyžařské dění na sjezdovce Franze Klammera, ke které lázně přiléhají. Velká část lázní je vyhrazena dětem, ale všemožné skluzavky a atrakce v kryté i venkovní části zabaví i rodiče. Svět saun je rozmístěn v patrech na ochozu nad polokrytým bazénem a celý prostor je architektonicky krásně a velkoryse dimenzován.
Bad Kleinkirchheim
Domov (holandských) bruslařů
Nedaleko Nassfeldu ve výšce 930 m n. m. se rozlévá jezero Weissensee,
romanticky obehnané zalesněnými pahorky a v zimě hluboko zmražené. Na jeho
hladině se upravuje až 25 km bruslařských drah - jde o nějvětší
přírodní bruslařskou areénu v Evropě. Bruslení je velmi uvolňující a
uklidňující aktivitou, ke které se málokde jinde dostanete tak snadno jako
právě na Weissensee.
Zvláště jízda na tzv. dlouhých nožích stojí za to - lze si je tu
půjčit, přičemž systém uchycení na botu je stejné jako u běžek.
Největší světoví milovníci tohoto sportu – Holanďané – si 27 km
dlouhé jezero Weissensee znárodnili pro své každoroční mistrovství na
konci ledna poté, co nizozemské kanály přestaly zamrzat. Na trať dlouhou
200 km se vydávají tisíce Holanďanů, amatérů i sportovců. Dosavadní
rekord činí 5 hodin a 11 minut, což představuje průměrnou rychlost
bezmála 40 km/h.
