Alpe d´Huez krok za krokem (1. díl)!




Villard Reculas 1 480

Nad AdH se vlevo tyčí holý a zakulacený vrchol Signal (2 115m), který je dostupný ze strany AdH pouze dvěma pomalými sedačkami a rychlými pomami. Z vrcholu zpět do AdH vede několik kratších sjezdovek červené a modré barvy, kdy nejlepší sjezdy jsou ty přímé podél páteřní čtyřsedačky. Druhá strana kopce, která je na rozdíl od AdH již výrazně méně zalidněná a lyžaři opomíjená, je obsluhována dlouhou expresní sedačkou Le Villarais.

Zde bych vyzdvihl především dvě typické carvingové dálnice svižného modrého sklonu podél lanovky Petit Prince, stejnojmennou modrou a červenou Souveraine, které s následným ostřejším dojezdem končí u páteřní expresní lanovky. Místní černá patří opět k těm neupravovaným. Nad vesničkou u výchozí stanice expresní lanovky je také několik vleků s cvičnými svahy, které na rozdíl od přeplněného prvního patra AdH zejí prázdnotou.

Huez 1 500

Tato ubytovací stanice je z lyžařského pohledu velmi poklidnou okrajovou oblastí, která se nachází přímo pod rušným AdH. Tvoří ji pouze 2 naprosto prázdné sjezdovky. Za zajížďku, s logisticky složitějším návratem, ale rozhodně stojí sjezd ze Signalu až dolů do Huez 1 500, kde se pohodová široká modrá ve své spodní pasáži vine okolo serpentin znamých z etap Tour de France.

Návrat zpět do AdH je ovšem komplikovanější, protože jediné spojení zajišťujě sice zajímavá, ale pomalejší pulsační kabinová lanovka, dnes již málo viděné klasické stísněné „vajíčko“. Z něj je pak nutné ještě přestoupit na 2 návazné pomalé sedačky nebo na technicky zajímavé a stejně tak pomalé, na 3x zalomené „kýble“. Z těchto lanovek ale máte možnost si v klidu prohlédnou celé AdH, protože všechny procházejí jeho středem.

Oz en Oisans

Tuto malou a taktéž nedávno uměle vybudovanou skistanici ve 1 350 metrech tvoří pouhých cca 10 větších rezidencí a 2 shluky chaletů, doplněné o patřičnou základní infrastrukturu (obchod s potravinami, půjčovny a obchody se sportovním vybavením, několik barů a restaurací, školka, jedno placené kryté a spousta bezplatných venkovních parkovišť).

Velkou výhodou tohoto malého a neskutečně poklidného střediska je především jeho vynikající napojení na celou lyžařskou oblast prostřednictvím 2 kabin, které jsou dostupné od ubytování buď přímo na lyžích nebo pěšky, vždy však řádově do 100 m, a to bez ranních front, kdy se do prvního patra AdH dostanete rychleji a pohodlněji než lyžaři ubytovaní přímo v centrální stanici. Další nespornou výhodou je cena týdenního pobytu se skipasem, která je proti srovnatelnému ubytování v AdH o 10 až 20 % nižší, a začíná tak výrazně pod 6 000 Kč/os., což je suma, za kterou jinde v Alpách v takto velkém středisku stěží pořídíte alespoň skipas. Naopak nevýhodou je pak samozřejmě velmi omezené večerní sportovní nebo kulturní vyžití.

Přímo z Oz je možné se nad AdH dostat 2 sekcemi kabiny, pod kterými se vine dlouhá červená, v hodní části sevřenější a členitější, ve spodní širší a o konstatnějším sklonu. Stejně tak je lyžařsky zajímavá i druhá návratová červená sjezdovka do Oz – Alpette pod druhou kabinkou z Oz. Letošní novinkou je v tomto sektoru další dojezdová sjezdovka do Oz – modrá Chevreuils.

Lyžařskou křižovatkou oblasti Oz/Vaujany je plošina L´Alpette (2 050m), kde se sbíhají místní páteřní lanovky. Odtud také vyráží visutá kabina do nejvyššího bodu sektoru – na vrchol Dome des Petites Rousses (2 800m), odkud se do Oz nebo do AdH dostanete po několika červených sjezdovkách proměnlivého sklonu, šíře i náročnosti. Vzhledem k omezené kapacitě visuté lanovky i zde hrozí občasné riziko fronty, ale alternativou přesunu směrem k AdH je pak sjezd do Oz a výjezd dvěma sekcemi kabiny.

Vaujany

Vaujany je nejníže položenou částí celé oblasti a nabízí převážně méně náročné svahy. Vzhledem ke své okrajové poloze jde taky o výrazně méně frekventovanou část v rámci celého areálu. Jde o oblast jednoznačně rodinného charakteru, protože některé páteřní sjezdovky jsou stěží modré barvy tak, jak je zobrazeno v mapce, ale spíše zelené. Naopak dvě modré sjezdovky na samém okraji oblasti – členitá a zábavná Edelweiss a ve své horní polovině ideální široké a ploché carvingové hřiště Vaujaniate (bohužel s delším údolním dojezdem) svým sklonem již spíše odpovídají barvě červené, přičemž u této druhé je výslovné varování, že tato (sic!) paradoxně značením modrá sjezdovka není vhodná pro začátečníky, i když jedinou skutečně prudší pasáž lze bezpečně objet po ploché cestě.

Nejlepší místní sjezdovkou, která navíc lyžaře zavede i do nejnižšího bodu celého areálu, je sportovní, velmi rychlá a zatáčkovitá černá La Fare, která se klikatí již mezi lesy a která spíše odpovídá barvě červené. Tato je denně upravována a také možná díky značení černou barvou je obvykle zcela liduprázdná. Zde je ovšem nutné počítat s následným přesunem k visuté kabině z Vaujany pomocí pomalých pulsačních kabinek. U této kabiny pak nečekáte frontu, ale naopak chvíli na to, než se alespoň zčásti naplní lyžaři.

Tuto část areálu obsluhují obecně nejstarší přepravní zařízení, protože kromě zmíněné visuté kabiny jde ještě o jednu starší oběžnou kabinku (jejíž první sekce z Vaujany je čistě spojovací) a tři pomalé sedačky. Je zde i několik vleků, ale těm se lze vhodnou volbou trasy vyhnout.

Auris en Oisans

Na AdH je z pravé strany napojena expresní sedačkou přes strmé údolí oblast Auris en Oisans, která je co do sjezdovkového lyžování tím nejlepším, co celý areál nabízí. Z vrcholu Signal de l´Homme (2 176m) se podél páteřní vrcholové rychlé sedačky přímo dolů řítí vynikající široké červené carvingové dálnice o téměř konstatním sklonu a s převýšením přes 400 m na délce okolo 1 200 m. Dolů do Aurisu pak vede členitá červená Escapade, jejíž lyžařský potenciál je bohužel zabitý tím, že není opakovaně a přímo dostupná z lanovky, protože Auris Express je myšlen také jako návratová lanovka z AdH a horní stanici má přes kopec, tudíž pokud si sjezdovku chcete zopakovat, musíte si opět ještě vyjet na Signal de l´Homme.

V kotli nad Aurisem je na místních loukách několik spíše kratších, terénně pestrých a členitých modrých a červených sjezdovek. Obrovskou devizou této podoblasti je prakticky po celý den naprosté minimum lyžařů, které obzvláště vynikne na svižné a opuštěné červeno-modré Les Farcis, kterou obsluhuje zřejmě nejstarší místní lanovka – pomalá dvojsedačka. Na okraji Aurisu bokem mimo veškerého ruchu ještě leží rozsáhlejší cvičná oblast s jednou lanovkou a několika vleky.

Alpe d´Huez plné protikladů

Kdybych měl jednou větou celou oblast zhodnotit, řekl bych, že je plná protikladů. Na jedné straně nabízí extrémně náročné vysokohorské sjezdy v nejvýše položené části areálu, na druhé straně tu lze nalézt pohodové až nudné níže položené části oblasti, které už svou polohou v pásmu lesa vzdáleně připomínají lyžování na našich horách. Stejně tak je to s přepravními zařízeními. V centrální části zde naleznete ty na úrovni dnešní doby, ale jak postupujete ze středu AdH do okrajových částí areálu, se tyto mění za starší a pomalejší.

Počet lyžařů je v tomto rozsáhlém areálu také velmi proměnlivý. Jejich největší počet je soustředěn v pavučině zelených sjezdovek v kotli nad AdH a významný počet jich je pak ještě ve 2. patře areálu nebo na Sarenne, ale oblasti Oz a především Auris a Vaujany jsou po celý den poloprázdné. Tudíž nejvyšší riziko front je u obou nástupních stanic v AdH, u bubliny prakticky po celý den (max. do 5 min.), a u obou lanovek na Pic Blanc, resp. u visuté kabin na Dome. Drobná fronta se obvykle tvoří u údolní mezistanice návratové lanovky z Auris do AdH, kde část lyžařů nasedá nahoře a část teprve v mezistanici na dojezdu ze Sarenne. Naopak zde naleznete i lanovky a sjezdovky, kde budete jezdit téměř sami.

Obdobně protikladná je také místní atmosféra, kdy rušné centrální AdH je typickým výsledkem francouzského industriálního pojetí lyžování, zatímco v okrajových a lyžaři opomíjených stanicích na vás dýchne klid a pohoda zapadlých malých rodinných středisek, kde se i díky starším přepravním zařízením vrátíte o pár desítek let zpět. Naopak jednoznačnou konkurenční výhodou AdH ve srovnání s nedalekou savojskou konkurencí jsou ceny místních týdenních pobytů. Ty začínají (včetně problematicky využitelného skipasu s rozsáhlou platností) výrazně níže, než v Savojsku pořídíte pobyt v obdobně velkém středisku, a to i pouze s lokálním skipasem, nemluvě o volbě výrazně dražšího celoplošného.