Arénu otevřel Ondřej Vokatý, náš nedávný reprezentant v jízdě v boulích, tedy autorita z nejpovolanějších. I jeho přítelkyně Lada Pourová žije především sportem a je instruktorkou hned několika sportovních programů. Je velká pravděpodobnost, že právě Ondra nebo Lada budou i vašimi instruktory, pokud se rozhodnete absolvovat alespoň zkušební lekci.

Jak to funguje?

MaxxTracs je nakloněná plošina s pojízdným kobercem o šířce 5 m a délce 9,5 metrů, která se může sklápět v rozmezí 9 až 20 stupňů, přičemž koberec se otáčí, podjíždí pod nohama lyžaře a vytváří tak efekt sjezdovky. Patentovaný koberec Maxx-Grass suplující sníh má hustý, 22 mm vysoký chlup. Aby klouzal pod skluznicí lyže, musí se navlhčit. Jeho rychlost je plynule proměnná, obvykle ji řídí instruktor dálkovým ovladačem, který dokáže koberec roztočit až do 25 km/h.


Začíná se u tyče...


Stroj mohou využívat úplně všichni: „Od pěti do sta let, pro všechny výkonnostní kategorie. Každý si v tom najde to svoje,“ slibuje Ondra. Dospělí, děti, pokročilí i začátečníci. K tréninku ho využívá třeba i švýcarská reprezentace.


... a pokračuje pluhem


Standardní výuková skupina pokročilých lyžařů čítá optimálně šest lidí, přičemž jsou tři na pásu a tři odpočívají – tedy v rámci jedné výukové hodiny nalyžujete čistých 30 minut. „Někdo protestuje, že si zaplatil celou hodinu, nicméně po prvních deseti minutách je každý rád, že si může odpočinout,“ vysvětluje Ondra. „Když pak začne jezdit snožné oblouky, těch deset minut je pro každého hodně.“


První pokusy o paralelní oblouk nejsou vůbec snadné

Sami jsme vyzkoušeli

A jaké to je ve skutečnosti? No, rozhodně dobrodružné. Začátky nejsou vůbec jednoduché, protože jezdící koberec je pořád trochu něco jiného než sníh. Dá se říci, že je velmi citlivý na jakýkoli pohyb či zatížení. Uvědomme si, že jedeme konstantní rychlostí na absolutně rovné a konstantně skloněné sjezdovce, která navíc nikde nekončí. Máme tak pro sebe laboratorní podmínky blížící se fyzikálnímu ideálu. Právě v takových podmínkách lze trénovat dávkování sil a pohybů. Navíc instruktor stojí po celou dobu přímo před vámi a průběžně vás instruuje, takže trénovaný prvek můžete ladit donekonečna k dokonalosti. A k tomu všemu se vidíte v zrcadle – vidět sám sebe lyžovat, už to samo o sobě je pro lyžaře mimořádným přínosem.

Každopádně detailní reportáž z naší zkušební mise najdete v časopise SNOW 89, který vychází 1. října.


V zrcadle lze sledovat chyby

Na MaxxTracks výhodněji

Pokud vás ale už tyto řádky zaujaly a chcete se přesvědčit sami – nic není víc, než vlastní zkušenost – máte jedinečnou možnost si na Skipasomatu koupit zkušební hodinu s výraznou slevou za 392 Kč (oproti 560 Kč). A pokud vás to chytne (je to celkem pravděpodobné), Skipasomat nabízí i zvýhodněnou permanentku na 20 vstupů, kdy ušetříte 840 Kč. Pozor, těch je v nabídce jen pouhých deset!


Kupón na hodinový trénink na trenažéru Milovice za 392 Kč

Kupón na 20 vstupů na trenažér Milovice za 7 560 Kč


Neberte si svoje lyže

Podmínkou, abyste mohli jezdit na pásu, jsou ztupené hrany lyží – ostré hrany nejsou potřeba, ba jsou kontraproduktivní a navíc ničí koberec. Nemá tedy smysl myslet si, že si na MaxxTracks si přinesu vlastní lyže (naopak boty si přivezte). Skiaréna Milovice spolupracuje s českým výrobcem Sporten, takže lyže ze Sportenu vám budou k dispozici v rámci ceny.

Ondřej Vokatý k tomu dodává: „My jako instruktoři povinně zkoušíme všechny lyže, co nám sem přijdou, tedy od R 9 do R nějakých 21. Rozdíl v rádiusech je poznat, protože lyže se buď zařízne, nebo ne. Pro učení je lepší používat vykrojenější a měkčí lyže podobně jako na sjezdovce. Úplně stačí nějaké jednoduché lyže rekreačního typu, snad jen těžkým chlapů nasazujeme tvrdší lyže s dřevěným jádrem, tedy Tectory. Já občas vezmu i áhávéčka (Sporten AHV), ale ty bych asi nikomu nepůjčil, protože na nich je to na koberci fakt dřina. Znalým klientům půjčujeme různé modely, aby si každý sám vyzkoušel rozdíly a zjistil, co mu samotnému nejvíc vyhovuje. Když se mu pak nějaké líbí, můžeme mu je i prodat – samozřejmě nové.“


Ondřej Vokatý dokazuje, že se dá jezdit nejen pluhem