Nejrychlejší lanovka

Český rychlostní rekord drží známá kabinová lanovka na Ještěd v Liberci z roku 1975. Dosahuje rychlosti 10 m/s (36 km/h), což je rychlost srovnatelná se zahraničními lanovkami z této doby. Pokud bychom se zaměřili na oběžné lanovky, pak nejvyšší maximální přepravní rychlosti dosazuje s 6 m/s již zmíněný Černohorský express.

Nejpomalejší lanovka

Jednosedačková lanovka v pražské ZOO není jen nejkratší, ale také nejpomalejší. Její sedačky se pohybují rychlostí pouhých 0,85 m/s, což odpovídá přibližně 3 km/h, tzn. rychlostí pomalejší pěší chůze. Tak nízká dopravní rychlost zde ovšem samozřejmě vzhledem k délce trasy dává smysl.

Lanovky s nejvyšším počtem podpěr a sedaček

Odhlédneme-li od nákladní lanovky z Černého Dolu do Kunčic nad Labem, která má na své trase celkem 57 podpěr (včetně kotevních stanic a lanových přechodů) a přibližně 300 nákladních vozíků, pak z osobních lanových drah má nejvíce podpěr již několikrát zmíněná dvousedačka z Krupky na Komáří Vížku s celkovým počtem 29 ks. Nejvyšším počtem sedaček pak v současnosti disponuje dvousedačková lanová dráha z Čerňavy na Šerák na Ramzové, kde jich můžeme na laně napočítat celkem 178. Ještě více podpěr, 33 ks, jsme mohli napočítat na předchůdkyni současné šerácké dvousedačky, jednosedačce Transporta z roku 1981, která dojezdila v létě 2010.
A nejvíce sedaček pak na dvousedačce na Lipně (celkem 206 ks), která musela v roce 2008 uvolnit místo dvěma novým čtyřsedačkovým lanovkám s menším počtem sedaček a v této zimní sezóně se opět rozjela v Čenkovicích, avšak na trase poloviční délky.

Nejstrmější lanovka

Lanovku s největším průměrným sklonem nenajdeme v žádném klasickém pohoří, ale v Moravském krasu. Návštěvníky od Punkevních jeskyní k propasti Macocha zde totiž dopravuje jednolanová kyvadlová lanovka od firmy Doppelmayr se dvěma 15místnými kabinami s průměrným sklonem trati 63,41 %. Hlavním cílem postavení lanovky bylo uchránit údolí Punkevní jeskyně od automobilového provozu.

První pozemní lanovky

První lanovky na území dnešní České republiky byly vybudovány v Praze. Jednalo se o pozemní lanovky na Letnou a Petřín. Jako první byla 30. května 1891 otevřena lanovka na Letnou, 25. července téhož roku pak následovala mnohem známější lanovka na Petřín. Zatímco lanovka na Letnou byla zrušena již ve 20. letech 20. století, lanovka na Petřín jezdí po několika rekonstrukcích spojených se změnou trasy dodnes.

První visutá lanovka

První visuté lanovky se tehdejší Československo dočkalo v roce 1928. Jednalo se o kyvadlovou lanovku z Janských Lázní na Černou horu, jejíž trasa měřila úctyhodných 3 174 metrů při převýšení 644 metrů. Lanovka, která byla vyrobena chrudimskou strojírnou Wiesner (později Transporta), byla v provozu až do konce 70. let, kdy byla nahrazena dvoulanovou čtyřkabinkou v nové podstatně kratší trase. Ani ta už ovšem nestačila potřebám tohoto úspěšně se rozvíjejícího střediska, a tak byla v roce 2006 na jejím místě postavena zbrusu nová osmikabinka Černohorský express.

První sedačková lanovka

Bezesporu nejzajímavějším primátem, kterým se Česká republika může pochlubit, je titul první sedačkové lanovky v Evropě. Ačkoliv to zní jakkoliv neuvěřitelně, první sedačková lanovka v Evropě opravdu nebyla postavena v Alpách, ale v moravskoslezských Beskydech! Sedačková lanovka z Ráztoky na Pustevny s neodpojitelných uchycením jednomístných sedaček byla uvedena do provozu 4. března 1940 a jednalo se opět o výrobek firmy Wiesner Chrudim. Lanovka byla po částečné rekonstrukci v polovině padesátých let v provozu až do poloviny 80. let, v roce 1986 ji nahradila zcela nová dvousedačka Tatrapoma v nové a delší trase. Bylo by tedy vhodné se podívat, která dosud provozovaná sedačková lanovka v České republice je dnes nejstarší. Ano, jak již jistě mnozí správně tuší, jde o lanovku na Sněžku z roku 1949, která tento titul přenechá příští rok své o tři roky mladší kolegyni na Komáří Vížku v Krušných horách.




Zatím poslední velkou „lanovkovou“ investicí ve Špindlerově Mlýně byla v roce 2005 stavba odpojitelné čtyřsedačky na Hromovku, která nahradila v nové prodloužené trase svou trojmístnou předchůdkyni. Jako první v České republice byly její stanice realizovány jako typ UNI-G s bohatě proskleným opláštěním strojovny.



Nejvíce sedaček, 178 ks, bychom z českých lanovek v současnosti napočítali na dvousedačce z Čerňavy na Šerák na Ramzové. Jedná se o původní zařízení Nascivera z 1. úseku (a úplně původně z italských Dolomit), kde byla v roce 2008 vybudována odpojitelná čtyřsedačka a dvousedačka pak v roce 2010 nahradila jednosedačku na horním úseku. Při tom byly mj. i dosazeny hlavy podpěr a sedačky Leitner.



V roce 1994 se lyžaři ve Špindlerově Mlýně dočkali druhé moderní odpojitelné čtyřsedačky, která nahradila ne zcela povedenou odpojitelnou dvousedačku na Medvědín. Zajímavostí je, že zařízení je již z výroby koncipováno pro možnost dodatečného dosazení oblíbených ochranných krytů (tzv. bublin) na sedačky, k tomu ovšem zatím nedošlo.



Doslova revoluční byl na českých horách rok 1992, kdy byla ve Špindlerově Mlýně postavena první česká čtyřsedačková lanovka. Zároveň se jednalo o první moderní odpojitelnou technologii zahraničního výrobce v České republice, která byla plně srovnatelná s lanovkami budovanými v této době v Alpách. Na snímku je zachycena horní stanice na Pláni.



Osmimístná kabinková lanovka Doppelmayr Janské Lázně – Černá hora (známá pod názvem Černohorský express) byla postavena v roce 2006 jako první svého druhu u nás a stále zůstává i jedinou. Nová lanovka s maximální dopravní rychlostí 6 m/s (je tak zároveň nejrychlejší oběžnou lanovkou v ČR) výrazně urychlila a zpříjemnila lyžařům i pěším cestujícím cestu na Černou horu. Pohodlné prosklené kabinky typu Omega III dodala firma CWA ze švýcarského Oltenu.



Známou atrakcí Karlových Varů jsou pozemní lanové dráhy na Dianu a Imperiál. Vyrobeny byly švýcarskou firmou Von Roll v letech 1907 (Imperiál) a 1912 (Diana) a v polovině 80. let prošly polským strojírenským podnikem Mostostal generální rekonstrukcí, při níž dostaly mj. kromě nové pohonné jednotky i nové 50místné vozy. Lanovka na Dianu má dolní stanici u hotelu Pupp a vede přes mezistanici Jelení skok až k rozhledně Diana, má tedy především vyhlídkový charakter.



Naopak lanová dráha Imperiál spojuje lázeňskou promenádu s o 50 metrů výše položeným hotelem Imperiál a plní tak především úlohu městské dopravy. Nejzajímavější na celé lanovce je především její jen 127 metrů dlouhá trasa, která vede v celé své délce tunelem. Ten na obou jeho koncích ústí přímo do stanic. Původně vedla k hotelu Imperiál ještě jedna pozemní lanovka ze Slovenské ulice s klasickou povrchovou trasou, ta byla ovšem v roce 1959 bez náhrady zrušena.



Mezi nejznámější české lanovky patří bezesporu kyvadlová lanová dráha na Ještěd s 35místnými kabinami. Ta byla vybudována v roce 1933 firmou Wiesner Chrudim a v letech 1971 až 1975 prošla kompletní rekonstrukcí stejnou, avšak již znárodněnou a přejmenovanou firmou Transporta Chrudim. Se svou maximální přepravní rychlostí 10 m/s je nejrychlejší lanovkou v České republice a jako poslední lanová dráha je stále v majetku Českých drah.



Historie lanové dopravy na území dnešní České republiky se začala psát v roce 1891, když byly uvedeny do provozu pozemní lanovky na Letnou a Petřín v Praze. Zatímco lanovka na Letnou byla zrušena již ve 20. letech 20. století, známější dráha na Petřín jezdí po 2 velkých rekonstrukcích a několika přerušeních provozu dodnes. Na snímku je zachyceno míjení obou současných 101místných vozů, které byly dodány v polovině 80. let Vagónkou Studénka.



Velmi zajímavou lanovou dráhu najdeme také v Moravském krasu. Návštěvníky od Punkevních jeskyní k propasti Macocha zde totiž dopravuje jednolanová kyvadlová lanovka od firmy Doppelmayr se dvěma 15místnými kabinami. Výstavba této lanové dráhy, která je se svým průměrným sklonem 63,41 % nejstrmější v České republice, byla zahájena v červnu 1994 a v květnu 1995 byla lanovka uvedena do provozu. Na 249 metrů dlouhé trase s převýšením 132 m jsou umístěny jen 2 podpěry.



Společně s odpojitelnou čtyřsedačkou Sněžník byla vybudována i její neodpojitelná sestra U slona, která zajišťuje primární dopravu lyžařů do střediska a taktéž obsluhuje novou, širokou sjezdovku mírné až střední náročnosti. Zajímavostí je v České republice premiérově použité hřibovité uspořádání dolní stanice s vysokým přestřešením v designu UNI-G.



V Beskydech u Třince najdeme jednosedačkovou lanovku na Javorový vrch z roku 1957, která je systémově shodná s původní lanovkou na Pustevny. Na rozdíl od ní je však téměř v nezměněném stavu provozována dodnes a je tak nejstarší provozovanou neodpojitelnou sedačkovou lanovkou v České republice. Historický charakter lanovky zde podtrhují i podpěry příhradové konstrukce.



V Praze najdeme kromě lanovek v ZOO a na Petřín ještě jednu velkou lanovkářskou raritu. Je jí malá pozemní lanovka s jedinou kabinou pro 12 osob, která spojuje dva areály hotelového komplexu Mövenpick. Na trase dlouhé 156  m překonává převýšení 51 m a její zajímavostí je zcela bezobslužný provoz, kdy si zájemce o přepravu kabinu přivolá stiskem tlačítka, podobně jako u klasického výtahu.



Tradiční lyžařské středisko v Dolní Moravě pod Kralickým Sněžníkem prošlo v roce 2010 obrovskou proměnou, v první etapě zde byly vybudovány především dvě čtyřsedačkové lanovky Doppelmayr. Odpojitelná lanová dráha Sněžník slouží k opakovaným jízdám na původních sjezdovkách pod vrcholem Slamníku, kde nahradila tři zastaralé lyžařské vleky. Se svou délkou 1 167 metrů se jedná nyní o nejkratší odpojitelnou lanovku v České republice.



Lanová doprava na beskydských Pustevnách má velmi dlouhou historii. Již v roce 1940 zde byla postavena první jednosedačková lanovka, která byla dokonce první sedačkovou lanovkou v Evropě! V roce 1956 ji nahradila další jednosedačka, tentokrát již modernější konstrukce. Ta vydržela až do roku 1982, kdy začala výstavba dvousedačkové lanovky Tatrapoma v nové prodloužené trase. Současná dvousedačka (na snímku) byla uvedena do provozu na přelomu let 1986 a 87 a je v provozu prakticky beze změny dodnes, pouze příští rok na jaře by měla proběhnout výměna sedaček za modernější a pohodlnější pocházející z nahrazené lanovky na Czantorii v polských Beskydech.



V Ústí nad Labem se během léta a podzimu 2010 podařilo zrealizovat na české poměry velmi neobvyklý a jedinečný projekt – pro spojení centra města a vyhlídky Větruše zde byla totiž postavena dvoulanová kyvadlová lanová dráha s futuristickými kabinami pro 15 osob. Lanová dráha Větruše je teprve třetí kyvadlovou lanovkou území České republiky a obě její 15místné kabiny vyváží návštěvníky z obchodního centra Forum ležícího nedaleko centra města k zámečku s rozhlednou na Větruši. Převýšení dráhy činí sice pouhých 50 m na 330 metrech délky, trasa lanovky však nadjíždí frekventovanou silnici, železniční trať s několika kolejemi a řeku Bílinu a výrazně tak usnadnila návštěvníkům přístup na Větruši. Jedná se o jedinou visutou lanovou dráhu bez podpěr v České republice.



SKI PARKu Červená Voda dominuje od letošní zimní sezóny nejkomfortněji vybavená odpojitelná sedačková lanovka na území České republiky. Zdejší čtyřmístné sedačky Leitner jsou totiž nově vybaveny nejen bublinami chránícími návštěvníky před nepříznivými povětrnostními podmínkami, ale taktéž komfortními sedáky s měkkým koženým čalouněním s integrovaným vyhříváním, vysokou opěrkou pro záda a bezpečnostní pojistkou Kid Stop.