Systém Zwirbelkurve
Velmi složitý a také prostorově nejnáročnější – zato je ale možno dosáhnout prakticky libovolného úhlu zalomení – je tzv. systém Zwirbelkurve, který je používán u lanovek i lyžařských vleků. Problematická vnitřní (vratná) větev je zalomena na několikrát pomocí dvou lanáčů, které jsou zpravidla umístěny na speciální víceúrovňové podpěře a přídavné vratné stanici ležící v ose spodního úseku (případně může být u vleků oboje sloučeno do jedné velké konstrukce). Závěs na vratné větvi je tak při jízdě dolů nejprve odkloněn v prostředním patře speciální podpěry, poté směřuje do přídavné vratné stanice, kde je odkloněn o 180 stupňů, a na závěr projede znovu speciální podpěrou, tentokrát však v jejím horním patře. Vnější (tažná) větev je pak zalomena stejně jako v předchozím případě horizontálním úhlovým lanáčem nebo kladkami, které se nachází ve spodním patře speciální podpěry. S ohledem na složité vedení lana, kdy vnitřní větev sama sebe několikrát nadjíždí, si tento systém raději ještě prohlédněte na schématu. Na zalomenou dvousedačkovou lanovku Doppelmayr, jedinou se „Zwirbelkurve“ v Rakousku, jsme mohli narazit ve středisku Schruns, tato lanovka však už byla nahrazena standardní osmikabinkou a mimochodem byla znovu postavena v Karlově pod Pradědem v areálu Klobouk, avšak již bez zalomené trasy. Ve španělském středisku Sierra Nevada byla naopak v roce 2006 firmou Doppelmayr postavena nová neodpojitelná čtyřsedačka Dilar s trasou zalomenou prostřednictvím „Zwirbelkurve“. Na lanovkách se zalomením Zwirbelkurve je povolena přeprava pouze směrem nahoru, protože obsazená sedačka nesmí objíždět lanáč. Co se týče lyžařských vleků, v Rakousku se s tímto systémem zalomení můžeme setkat například v St. Johannu in Tirol, Loferu, Ehrwaldu nebo Seefeldu.
Celkový pohled na zalomení Grasjochbahn, dnes tuto lanovku najdeme
v Karlově pod Pradědem, avšak již bez zalomení trasy
ZZalomení Grasjochbahn, v roce 2011 byla tato lanovka nahrazena moderní
osmikabinkou
Systém Baco
Technicky ještě náročnější, a tedy velmi málo rozšířený, je tzv. systém Baco, který je opět využíván jak u lanovek, tak u vleků. Místo drážky s bandáží jsou po obvodu úhlového lanáče problematické vnitřní větve rozmístěny zasouvací kolíky, o něž se opírá dopravní lano a které se při průjezdu úchytu zasouvají směrem nahoru, čímž vytváří prostor pro bezpečný průjezd úchytu. Tento systém potřebuje speciálně upravené úchyty, které jsou na horní straně opatřeny tzv. čepičkou. Ta při průjezdu úhlovým lanáčem tlačí zespodu na kolík a zasune ho směrem nahoru, do původní polohy se kolík vrátí vlastní vahou. V Alpách byly lanovky se systémem Baco postaveny v německém Garmisch-Partenkirchenu (dvousedačka Kreuzjochbahn firmy Heuss, nahrazena standardní čtyřsedačkou), v rakouském Goldecku (dvousedačka Seetal firmy De Pretis s trasou zalomenou na dvou místech, v současnosti je již mimo provoz a čeká na demontáž) a ve švýcarské Pontresině (dvousedačka Alp Languard firmy Poma), která je tak poslední známou provozní lanovkou se systémem Baco. Obdobné lyžařské vleky jsme mohli donedávna vidět například na švýcarském Klewenalpu nebo Belalpu.
Dvousedačka Alp Languard ve švýcarské Pontresině využívá pro
zalomení systém „Baco“
Detail speciálního lanáče systému „Baco“ se zasouvacími
kolíky
Detail speciálně upravených úchytů systému „Baco“
Úhlový lanáč s výřezy pro závěsy
Vylepšenou verzi systému Baco představila v roce 2005 firma Poma na neodpojitelné a jen 260 metrů dlouhé čtyřsedačce v kryté lyžařské hale v Dubaji. Na obvodu vnitřního úhlového lanáče se nachází dva výřezy, do nichž závěs sedačky při svém průjezdu zapadne. Samozřejmě je v tomto případě nutno zajistit dokonalou synchronizaci přijíždějícího závěsu a polohy úhlového lanáče, což není zcela jednoduché. Úhlový lanáč je proto na obvodu v drážce pro dopravní lano místo klasického gumového vyložení opatřen otočnými válečky, po nichž dopravní lano klouže. Tímto se tento lanáč stává z hlediska pohybu zcela nezávislým na dopravním laně, jeho natáčení do správné polohy – tedy tak, aby se vždy sešel závěs sedačky s výřezem v lanáči, je zajištěno samostatným pohonem. Úhlová mezistanice je zároveň uzpůsobena pro výstup. Lanovka v Dubaji zůstala s tímto systémem dosud osamocena.
Zalomené vleky v Česku
Po tom, co jsme si představili jednotlivá řešení, se podívejme, kde můžeme zalomené vleky najít v České republice. Opět se nebudeme zabývat odpojitelnými vleky typu H, kterých je zalomených celá řada. Trasu ve tvaru trojúhelníku bylo možno spatřit na dvou kotvových vlecích – zatímco vlek v Říčkách v Orlických horách firmy Transporta Chrudim z roku 1972 byl v roce 2006 nahrazen čtyřsedačkovou lanovkou, v roce 2003 byl ve skiareálu Bílá v Beskydech postaven na jižní sjezdovce nový moderní vlek Doppelmayr s tímto řešením zalomení. Zatímco zalomená tažná větev vede po 8 jednovětvových podpěrách podél lesa, vratná větev se vrací v přímé trase na 4 podpěrách vysoko nad sjezdovkou. V obou případech bylo zalomení tažné větve vyřešeno horizontálním úhlovým lanáčem. Dále můžeme na českých horách najít ještě dva zalomené vleky s „Zwirbelkurve“ – starší talířový české produkce se nachází v jesenickém Klepáčově a novější kotvový Doppelmayr z roku 2009 pak ve skiareálu Kyčerka v Javorníkách. Zatímco v prvním případě je zalomení tvořeno jednou konstrukcí, ve druhém se skládá ze speciální podpěry a přídavné vratné stanice. Lanová dráha se zalomenou trasou se v České republice nenachází žádná.
Kotvový vlek na Kyčerce využívá pro zalomení systém
„Zwirbelkurve“
Zalomený kotvový vlek na Kyčerce byl postaven v roce 2009
Lanovkové kuriozity (1. díl) - Neodpojitelné
šestisedačky
Šestisedačkové lanovky se v Alpách staly standardem a stále se rozšiřují i v Polsku a na Slovensku. Ve všech případech jde o lanové dráhy odpojitelné, avšak jen málokdo ví, že bylo postaveno také několik neodpojitelných šestisedaček. Na celém světě je jich pouhých dvanáct.
Lanovkové kuriozity (2. díl) - Lanovky a vleky se
zalomenou trasou poprvé
Je obecně známo, že lanovky a lyžařské vleky mívají s výjimkou pozemních lanovek zpravidla přímou trasu. Každý příznivec lanovek si ale jistě položil otázku, zdali je možno trasu visutých lanovek a vleků vést také do zatáčky. Odpověď není snadná – lze, ale přináší to s sebou značné technické komplikace.
Lanovkové kuriozity (4. díl) - pulzační lanovky
Mnozí se již jistě setkali s lanovkami, které mají kabinky rozmístěny na laně nikoliv jednotlivě, ale ve skupinách. Jaké má toto řešení význam a jaké jsou jeho výhody a nevýhody?
Lanovkové kuriozity (5. díl) - odpojitelné
dvoukabinky
Oběžné kabinkové lanovky mívají kabinky pro 4, 6, 8, 10, ale třeba i pro 12 nebo 15 osob. Jen málokdo ovšem ví, že existuje i několik lanovek s malými, mnohdy až roztomilými dvoumístnými kabinkami.