Počátky známého polského horského města Zakopane s téměř 30 tisíci obyvateli se datují do 17. století a již v polovině 19. století se řadilo k významným sportovním a turistickým centrům. Turistický ruch výrazně podpořila také stavba železnice do Zakopaného v roce 1866. Dnes se zde nachází více než desítka lanovek (ty jsou však umístěny v jednotlivých, vzájemně nepropojených areálech), které obsluhují sjezdové tratě nejrůznějších náročností a na své si zde přijdou také běžkaři s 50 km značených tras.

Zpřístupňování tatranských vrcholů zde začalo v roce 1935, kdy byla 1. srpna zahájena výstavba dvou úseků kyvadlové lanovky na 1 987 metrů vysoký Kasprowy Wierch. Jednalo se nejen o první visutou, ale i o první osobní veřejnou lanovku v Polsku vůbec. Zároveň je tato lanová dráha dosud nejvýše položená. Výstavba probíhala velmi rychle a již 26. února 1936 byl uveden do provozu první úsek Kuźnice - Myślenicke Turnie, následován druhým úsekem Myślenicke Turnie - Kasprowy Wierch dne 15. března 1936. Výstavbu tohoto relativně náročného lanovkového systému (což platí především pro druhý úsek) se tak podařilo uskutečnit za pouhých 227 dní a hned v prvním roce provozu přepravila lanovka 165 000 osob. Technologii lanové dráhy s 33místnými kabinami dvanáctiúhelní­kového půdorysu dodala německá firma Bleichert, přepravní kapacita každého z úseků činila 180 osob za hodinu.


Dolní stanice prvního úseku kyvadlové lanovky na Kasprowy Wierch leží v nadmořské výšce 1 030 m


V průběhu provozu byly dílčí části lanové dráhy obnoveny – tak například dostala lanovka nová lana a nový pohon polské produkce, původní kabiny byly nahrazeny novými od polské firmy WSK Mielec a taktéž běhouny byly vyměněny za nové od švýcarské firmy Von Roll. Zároveň rozšířily možnosti lyžování na Kasprowém Wierchu dvě sedačkové lanovky od firmy Mostostal – nejprve v roce 1962 jednosedačková Gasiennicowa následována o sedm let později dvousedačkovou Goryczokowa. Právě jednosedačka Gasiennicowa již přestávala kapacitně postačovat, a tak byla v roce 2000 nahrazena neodpojitelnou čtyřsedačkovou lanovkou Doppelmayr s rozběhovým pásem a podzemním pohonem v horní stanici.


Pohled z dolní stanice na trasu lanovky


V roce 2006 oslavila lanová dráha na Kasprowy Wierch kulaté výročí sedmdesáti let provozu, během této doby využilo jejich služeb celkem 38 milionů cestujících. Zároveň byla již mnoho let připravována náhrada obou úseků novými kapacitnějšími technologiemi, což ovšem naráželo na nesouhlas úřadů pro ochranu životního prostředí. Teprve v roce 2006 se podařilo dohodnout na kompromisu, že nová lanová dráha bude mít přepravní kapacitu 360 osob za hodinu, tedy přibližně dvojnásobnou oproti původní lanovce. Vzhledem k celkové náročnosti byla výstavba rozložena do dvou etap, první proběhla v roce 2006 a zahrnovala především betonáž patek podpěr, která se z důvodu omezených možností využití vrtulníku z větší části uskutečnila pomocí původní lanovky. Následující rok pak již přišla na řadu montáž samotné technologie koncernu Doppelmayr/Ga­raventa. Nové vyšší podpěry byly umístěny na původní místa a v původním počtu (tedy 3 na prvním a 3 na druhém úseku) a při jejich montáži bylo postupováno poněkud neobvyklou metodou, kdy byla nejprve kolem původní podpěry postavena podpěra nová (opět částečně za pomoci původní lanovky) a teprve následně byla stará příhradová konstrukce snesena. Taktéž staniční technologie včetně pohonu byla integrována do původních budov, což si vzhledem k širším kabinám vynutilo instalaci posuvných nástupních plošin. Zatímco původní lanovka měla jedno tažné a jedno nosné lano, u nové technologie byl počat nosných lan zvýšen na dvě pro každou větev. 60místné kabiny typu Varos dodala švýcarská firma CWA z Oltenu, jejich běhouny jsou vybaveny osmi kladkami pro každé z obou nosných lan. Pohony obou úseků jsou umístěny v mezistanici Myślenicke Turnie (nadmořská výška 1 355 m). Délka prvního úseku činí 1984 metrů při převýšení 325 m, druhý úsek dosahuje délky 2 279 m a převýšení 606 m. Nadmořská výška horní stanice činí 1 960 m. Pro dosažení přepravní kapacity 360 osob/hod byla kromě použití větších kabin zvýšena dopravní rychlost z 5 m/s na 7 m/s na prvním úseku a na 8 m/s na delším druhém úseku. S jednou původní podpěrou se počítá jako s muzejním exponátem, stejně tak původní kabiny našly nejrůznější využití. V budoucnu se plánuje také výměna dvousedačky Goryczokowa za čtyřsedačku.


Horní část trasy prvního úseku


Kasprowy Wierch není ani zdaleka jediným lyžařským areálem v Zakopanem. Hned o dva roky později po kyvadlové lanovce na Kasprowy Wierch, konkrétně 20. prosince 1938, se rozjela také pozemní lanovka vedoucí přímo ze Zakopaného na 1 120 metrů vysokou Gubałówku. Cílem bylo především podpořit rozvoj turistického ruchu, což nebylo na Kasprowem Wierchu ležícím v Národním Parku Vysoké Tatry vzhledem k přísné ochraně přírody možné bez omezení. Technologii lanové dráhy tehdy dodala švýcarská firma Von Roll, rozchod kolejnic činil 1 000 mm. V roce 1977 byla 2 km od pozemní lanovky postavena dvousedačka Mostostal na Butorowy Wierch, v 90. letech pak následovaly další lanovky v lokalitě Polana Szymoszkowa (šestisedačka Dorado a čtyřsedačka Hotel Kasprowy) a několik lyžařských vleků. Jediná větší rekonstrukce v historii původní pozemní lanovky se uskutečnila v roce 1985, když byly dodány nové vozy s kapacitou 112 + 1 míst. Dále byla v roce 1994 na Gubalówce postavena 750 metrů dlouhá bobová dráha od firmy Wiegand, tehdy první svého druhu v Polsku. Z Gubalówky vede dolů 1 500 metrů dlouhá sjezdová trať vybavená systémem technického zasněžování a osvětlením pro večerní lyžování.


Kabina druhého úseku před mezistanicí Myślenicke Turnie, která leží v nadmořské výšce 1 355 m


Gubalówce se tak postupně stávala především v letní sezóně stále více a více oblíbenou lokalitou, čímž stoupalo také vytížení pozemní lanovky, jejíž přepravní kapacita přestávala postačovat. Na konci 90. let tak bylo rozhodnuto o výstavbě zcela nové moderní lanovky s dvojnásobnou přepravní kapacitou. Původní budovy stanic byly po menších úpravách využity pro novou lanovku, strojní technologie však byla kompletně vyměněna. Ta byla vyrobena v původním závodě Von Roll v Thunu, tehdy jíž patřícím firmě Doppelmayr. Nové prosklené vozy s barevnou kombinací modrá/žlutá pak dodala firma Gangloff z Bernu. Na trati byl rozchod kolejnic zvýšen na 1 200 mm a některé oblouky byly upraveny, tak aby vyhovovaly vyšší dopravní rychlosti. Dvojnásobné přepravní kapacity bylo dosaženo jednak zvýšením dopravní rychlosti z 5,16 na 10,0 m/s a jednak zvýšením kapacity vozů z 112+1 na 120+1. Pohon lanovky je umístěn v původní strojovně v horní stanici. Stavební část měla na starosti firma Mostostal Czechowice a do provozu byla nová lanovka po 104 dnech výstavby uvedena 15. prosince 2001. Původní technologie však vzhledem k svému dobrému technickému stavu a nedávné rekonstrukci neskončila ve šrotu, nýbrž byla instalována na Żaru v Międzybrodzie Żywieckiem.


Strojovny obou úseků se musely vejít do původních prostor, což si vynutilo poněkud netypické vedení lana