Historie lanovek na Wurzeralmu se začala psát v roce 1962, když byla uvedena do provozu oběžná dvoulanová kabinková lanovka firmy Girak. Celkem 41 čtyřmístných kabinek bylo schopno zajistit přepravní kapacitu 380 osob za hodinu. V roce 1971 následovala dvousedačková lanovka Frauenkar, která byla v roce 1987 nahrazena modernější dvousedačkou.
Horní část trasy dvousedačky Frauenkar
V roce 1978 přišla na řadu také hlavní osa střediska, když byla dvoulanová kabinka nahrazena dnešní pozemní lanovkou s vozy pro 165 osob. Dodavatelem dráhy s délkou 2 937 metrů a převýšením 622 m se stala firma Waagner Biró, která měla se stavbou pozemních lanovek značné zkušenosti. Pro pozemní lanovky poněkud netypicky je pohon o úctyhodném rozjezdovém výkonu 1 400 kW umístěn v dolní stanici, dráha musí být proto vybavena u přítažným lanem.
Vůz č. 2 se zimním barevným motivem po výjezdu z dolní
stanice
Při plné rychlosti trvá jízda pouhé 4 minuty. Většina trasy je vedena po mostech, v horní části nad výhybnou se navíc nachází 3 tunely. Společně s novou pozemní lanovkou byla postavena také kratší dvousedačka Gammering, která v roce 2000 ustoupila neodpojitelné čtyřsedačce.
Vůz č. 2 se zimním barevným motivem před horní stanicí
V příštích letech se počítá na Wurzeralmu s velkými investicemi, kdy pozemní lanovka projde celkovou rekonstrukcí, při níž obdrží mj. i nové moderní vozy a dvousedačka Frauenkar bude nahrazena desetimístnou kabinkovou lanovkou. Stejnému provozovateli patří také sousední areály Hinterstoder a Wurbauerkogel.
Míjení protijedoucího vozu na výhybně
