Vázání je prvek, který umožňuje na stejných lyžích stoupat i sjíždět. Svou velikostí je vzhledem k ostatním součástím výbavy sice nevýrazné, ale přesto jde o díl, který je nejvíc a kontinuálně zatěžován. Navíc když selže, je většinou velmi komplikované dokončit túru bez něj nebo ho v terénu opravit. Proto je výběr správného vázání vzhledem ke stylu, který provozujete, klíčový. Více o stylech skialpinismu a výběru vhodných lyží jsme psali v článku Jak vybrat lyže pro skialpinismus.

Rámové vs. techové vázání

První, s čím se potkáte při výběru vázání, je způsob upnutí boty. Starší varianta, tzv. rámové vázání, vznikla tak, že se standardní sjezdové vázání přidělalo na desku, která se kloubem před špičkou přimontovala na lyži, vzadu se pak dala uchytit nebo povolit. Dnes se už tolik nepoužívá, protože při každém kroku musíte zvedat celou hmotnost vázání. Přesto jej však upřednostňují kromě půjčoven (zpravidla jde nastavit šroubovákem ve velkém rozmezí na různé boty) hlavně freerideři, kterým hmotnost až tak nevadí, a rekreační skialpinisté. Především díky plné a spolehlivé bezpečnostní funkci a kompatibilitě i se sjezdovými botami - pokud si někdo zakoupí nové sjezdové lyže a na ně si dá rámové vázání s tím, že se občas projde, pak je taková úvaha opodstatněná.

rámové skialpinistické vázání
Evolučně starší rámové vázání vypadá podobně jako klasické sjezdové

Druhou variantou je tzv. tech vázání, někdy také označované jako pinové nebo trnové. To se skládá ze špičky s pastičkou, která se k botě upevňuje právě pomocí trnů. K tomu je potřeba mít v botách speciální inserty, kterými však dnes už disponují všechny skialpové a většina freeridových bot. Pata je pak buď klasická bezpečnostní, nebo se zacvakává opět do insertu v botě. Zde je velmi podstatné, jak se manipuluje s obouváním vázání a změnami režimu chůze. Zpravidla má vázání dvě až tři polohy pro výstup, které by měly jít měnit pomocí holí.

skialpinistické vázání
Dnes již většina skialpinistů preferuje techové vázání a speciální inserty v botě

Kompatibilita s botou

Vždy si ověřte, zda vámi vybírané vázání můžete použít s vašimi botami. Např. někdejší boty La Sportiva měly příliš prohnutou podrážku, takže je nešlo používat do rámových vázání. Nové boty Dynafit zase nemají přední "zobáček", což způsobuje stejný problém. Starší skialpové boty zase nedisponovaly inserty pro techové vázání.

kompatibilita skialpinistických bot a vázání
Tabulka, znázorňující kompatibilitu bot a vázání

Systém Grip Walk musí být kompatibilní jak na botách tak vázání, to samé systém techový, označovaný většinou jako DYN (značka Dynafit s ním přišla jako první) nebo obecně Walk. U vázání se můžete setkat se zkratkami WTR (walk to ride) a MNC (multi-norm certified), které znamenají, že by mělo být vázání kompatibilní s téměř všemi normovanými botami. Tyto normy jsou jmenovitě ISO 9523 pro touringové boty a ISO 5355 pro standardní sjezdové boty. Nejde ani tak o to, že by bota do vázání nešla nějak "nacpat", ale spíš dlouhodobým používáním nekompatibilních bot vázání a boty zničíte, a také můžete přijít o bezpečnostní funkce - více profilovaná podrážka se například nemusí správně vypnout i při správně nastavených vypínacích silách, vibramová podrážka může zabránit stranovému bezpečnostnímu vypnutí atp.


Kompletní přehled aktuálně dostupných stoupacích vázání včetně cen najdete v katalogu stoupacích vázání.

Test stoupacích vázání 2019/20


Hmotnost

Pokud máme jasno v tom, jaké normy má vázání splňovat, určitě přijde na řadu hmotnost. Tu vztáhněte k lyžím a botám. Měkké lehoučké boty a lyže nepotřebují masivní KingPin ani rámové vázání, ale freeridovky se 115mm pod patou už nejspíš masivnějším vázáním tolik nepřitížíme a dostaneme jistotu v náročných sjezdech. Nejlehčí závodní vázání v současnosti váží 49 g kus, standardní techové se pohybuje okolo 300 až 550 g, rámová se pohybují okolo 1 kg na kus.

Dynafit P49
Nejlehčí skialpové vázání - Dynafit P49

Marker kingpin
Freeridové techové vázání Marker Kingpin

Doplňky

Závodní variantou je samotné vázání, protože hmotnost. Případně si závodníci pojišťují vázání k botě provázkem, tzv. sychrákem, od čehož se však obecně už dlouho upouští. Především proto, že v lavině pak taková lyže působí jako kotva a snižuje šanci na přežití. Na druhou stranu klasické brzdičky (umisťují se buď k patě a na výstup aretují otočením paty, nebo atypicky ke špičce) zabrzdí lyži jen pokud jsou v aktivní poloze a nejste v přiliš prudkém kopci nebo na zledovatělém svahu, pak lyže ujede při neopatrné manipulaci nehledě na brzdy. V praxi se tak potkáte se všemi třemi možnostmi u všech kategorií skialpinistů, záleží zkrátka na preferenci každého jedince.

sychráky Pojistné pásky, tzv. sychráky

skialpové vázání Brzdy, umístěné na špici vázání

Další důležitou součástí výbavy jsou stoupací železa, neboli mačky na lyže, tzv. haršajzny. Ty vyrábí v podstatě každá firma pro svůj druh vázání, ověřte si vždy při koupi, že půjdou nasadit na vaše vázání. Nejlépe to přímo v obchodě vyzkoušejte, systémy občas vypadají podobně, ale drážka je o pár milimetrů jinak hluboká právě proto, abyste museli zakoupit specifické haršajzny dané firmy.

stoupací železa – haršajzny Stoupací železa - haršajzny


Jak vybrat skialpinistické boty

Jak vybrat skialpinistické lyže

Jak vybrat skialpinistickou helmu

Jak vybrat stoupací pásy