Aktuální omezení v lyžařských oblastech sledujte v článku Semafor lyžaře.

Následující text je ponechán v původní podobě z 29. 2. 2020, což prosím berte při čtení v potaz.

Necestujte do Lombardie a Benátska! Zcela konkrétní „doporučení“ premiéra Babiše postavilo před desítky tisíc lyžařů dilema: mám zahodit své peníze a zrušit toužebně očekávanou dovolenou? Nebo to mám risknout? Nebo se mám obrátit na svou CK a požadovat peníze zpět? Když to pan premiér říkal, přeci by se měla chovat „lidsky“!

Rozmysli si, co řekneš

Když sděluje premiér něco lidem, všichni nastraží uši a sdělení dávají větší vážnost, než kdyby mluvil třeba hejtman. Pakliže premiér pronese, že by lidé měli zvážit cesty do „severní Itálie“, vznikne logicky problém. Severní Itálie (bez Toskánska) je území o rozloze 1,5x větší než Česká republika (má zhruba 120 tisíc km2). Je silně napojeno různými „cévními“ systémy na jádro Evropy, vedou tudy hlavní dopravní spojnice jih - sever, hojně se tu obchoduje. A mimochodem, na severu severní Itálie jsou úžasná lyžařská střediska, s nádhernou přírodou, gastro kulturou, často pěkným počasím a nejen pro Čecha s parádním poměrem výkon/cena.

Celou tuto ohromnou oblast premiér s ministrem zdravotnictví svými výroky odepsali. Minimálně před lidmi důvěřivými, kteří se z nějakého důvodu bojí víc opřít o vlastní rozum. Ačkoli později lokalizovali svá varování na oblasti Lombardie a Benátsko, severní Itálii jako celek už z toho průšvihu nevytáhnou. Patrně Čechy nejnavštěvovanější oblastí italských Alp je Tridentsko-Horní Adiže – a ty storny a panikou trpí podobně jako Lombardie.

Navíc se záhy ukázalo, že i regiony Lombardie a Benátsko jsou oblasti veliké, každý velmi zhruba jako čtvrtina Česka (23 861, resp. 18 391 km2). Jsou ovšem zásadně členitější, z nížiny nad Milánem se zvedají hory a hustota osídlení klesá, podobně řídne i dopravní síť, potažmo se úží a zpomaluje proud informací, zboží a lidí.

V Benátsku není tolik lyžařských středisek, ale některá slavná navštěvují hojně i Češi – Civetta, Cortina d’Ampezzo, ale především Arabba pod Marmoladou, přiléhající k nejoblíbenějším oblastem italských Dolomit. Arabba je z Milána, které je označováno jako centrum infekce (všechny zasažené obce v Lombardii leží jižně od Milána), vzdálena 343 km a skoro 4 hodiny jízdy. Z nepatrně zasažené oblasti na západ od Benátek je Arabba něco přes 200 km, podobně Cortina d’Ampezzo.

V Lombardii se nacházejí Čechy mimořádně oblíbená střediska Livigno, Bormio a Santa Catarina (oblast Alta Valtellina), Aprica, Madesimo,… Z Milána do Bormia ujedete 200 km za necelé tři hodiny, říká plánovač cest. Livigno je ještě o 30 km dál. Milánu nejblíže je Aprica a Madésimo, pouhých 140 km, třeba jako trasa Praha -Janské Lázně. Livigno i Madésimo leží těsně u švýcarských hranic, za nimiž pokračují další lyžařská střediska. Slyšeli jste, že by někdo někoho varoval, aby nejezdil lyžovat do Švýcarska?

Okruh 100 vzdušných kilometrů kolem Milána. Ze středisek, kam jezdí Češi, dosáhne jeho hranice na Apricu či Madesimo. Po silnici je to do obou středisek nějakých 140 km, tedy ekvivalent trasy Praha - Janské Lázně


Nejezděte lyžovat do Švýcarska a Francie!

Měřeno logikou vzdálenosti od centra infekce koronaviru – která je jistě relevantnější než pouhá regionální příslušnost toho kterého lyžařského střediska – by mělo znít případné varování zcela jinak. Tak například: Z ohroženého Milána do švýcarského Svatého Mořice je to 160 km, jen o málo dál je to do Zermattu anebo do všech slavných středisek Wallisu (Crans Montana, Verbier, …). Davos je vzdálen 238 km – podobně jako italská centra zasažená českou panikou.

I do francouzských středisek jako Tignes, Chamonix či Val Thorens je to z Milána velmi podobně daleko jako do Čechy hojně navštěvovaných Dolomit. Slyšeli jste, že by se ohledně cestování do těchto lyžařských středisek šířila někde panika? Nešíří se jen proto, že prostě nejsou v Itálii. Dělí je pomyslná státní hranice. I to ukazuje na iracionalitu celé situace…

Třeba o Svatém Mořici, sousedu Livigna v zasažené Lombardii, kam se z Milána dostanete za dvě a půl hodiny a 160 km, nepadlo nikde ani slovo… Cestovní ruch tam funguje stejně jako kdykoli jindy. Naopak střediska v Dolomitech, leckdy od epicenter viru 2x vzdálenější než Svatý Mořic, se potýkají s panikou českých hostů a rušením zájezdů.

Italové nejsou blázni

Všechna lyžařská střediska, kde je sníh, v Itálii fungují. Možná Italové nečekali tak panickou reakci v turistickém ruchu, takže i oni sami jdou nyní turistům aktivně vstříc a informují třeba, že od 1. března se zase obnovují turistické prohlídky měst s průvodcem. Dokonce život v ohrožené zóně se vrací k normálu, otevírají se pošty a bary. A to jsme v nížině, ve stovky kilometrů vzdálených horách se nikdy nic neomezilo.

Z důsledného řešení, jehož jsme byli v Itálii vzdálenými svědky (kompletní uzavření oblastí), lze pochytit, že Italové problém na lehkou váhu neberou. Kdyby se v některém horském středisku vir objevil, dá se očekávat podobný postup. Může se stát, že vir přeskočí do některého z lyžařských resortů, ostatně už se objevil ve Francii, kam ho zavlekl Brit, a možná v Rakousku, kam ho zavlekl Ital. Že by se ale vyskytl v některém lyžařském středisku Itálie, jsem doposud nezaznamenal. Paradoxně právě tam míří nejtvrdší varování. Pardon, nesilnější panika. Čerstvě podpořená esemeskami rozesílanými z MZČR.

Lidské cestovky

Prohlášení premiéra šlo ale ještě dál: „Předpokládám, že se cestovky budou chovat lidsky a náklady lidem vrátí v plné výši…“ Tak nějak to z něho vypadlo. Chápal bych to, kdyby pocházel třeba z divadelnictví. Jenže on je mistr byznysu a moc dobře ví, že cestovky své služby nejdříve nakupují, aby je poté mohly přeprodat se ziskem. Pokud někdo těsně před odjezdem zruší zájezd, je to podobné, jako by zahodil do koše zcela nově koupený produkt, třeba lyže nebo malé auto, podle ceny lokality a velikosti objednané skupiny, a chtěl za to po výrobci náhradu. Všechny doposud investované, ale i rezervované energie, lidskou práci a ostatní zdroje a náklady prostě musí někdo zaplatit. Proto existují storno poplatky, které chrání cestovky od podobných rizik. Z úst premiéra jako by se tedy dalo číst: „Cestovky to za vás určitě rády zaplatí!“

A hned následující den se navalila vlna rušení zájezdů a storen i s odkazem na premiérovo vyjádření. Premiér zavedl tisíce českých lyžařů na falešnou stopu, poskytl jim nereálnou naději, znervózněl je a vnukl jim ještě větší iracionální pochybnost. Ostatně netrvalo dlouho a cestovky se ohradily. Omluva s vysvětlením by určitě byla namístě. Protože dnes je jisté jedině to, že kdo zájezd zruší, ostrouhá, nikam nepojede a větší část peněz mu propadne, protože žádné lyžařské středisko italských Alp nijak neomezuje své slíbené služby (v době přípravy tohoto článku nebylo virem zasaženo). Až se pak jeho kamarádi vrátí z povedeného zájezdu a budou mu vyprávět zážitky, může za svou neúčast poděkovat premiérovi.

Premiér měl správně odkázat na patřičné instituce a jejich následná řešení, o nichž by se dalo říci, že jsou promyšlená a přesně definovaná. Třeba tak, jak problém storna definuje Asociace cestovních kanceláří na svém webu: Koronavirus je mimořádnou a nepředvídatelnou okolností. Nicméně aby jeho výskyt zakládal právo zákazníka na odstoupení od smlouvy bez povinnosti hradit smluvní stornopoplatek, musí se vyskytovat v místě určení cesty nebo pobytu nebo jeho bezprostředního okolí a zároveň musí mít významný dopad na poskytování služeb zájezdu nebo na přepravu osob do místa určení. Každý případ tak musí být posuzován jednotlivě.

Okruh 150, resp. 170 kilometrů vzdušnou čarou kolem Milána. Ten vnitřní zasáhne třeba Bormio, ale i Svatý Mořic a Zermatt ve Švýcarsku. Ten vnější zasáhne Tignes, Chamonix nebo takřka všechna švýcarská střediska. Nedosáhne ale do Bolzana ani Merana, a tedy ani do Dolomit.


Do karantény!

Mnoho českých lyžařů se více než samotného viru bojí následné karantény, kterou vyžadují některé firmy nebo školy po svých zaměstnancích (žácích), jež se vrátí ze „severní Itálie“. V průběhu února a března však obvykle míří za lyžováním na sever Itálie statisíce lidí. Nepřesnost a paušalizace premiéra tak zanesla jistý typ paniky – pokud iracionální rozhodnutí lze označit za paniku – i do škol a firem. A pokud by si za svými rozhodnutími všichni stáli a desetitisíce lidí zůstali 14 dní doma, nebude se to líbit jistě ani premiérovi.

Hrozí vám zaměstnavatel karanténou? Nedejte se a argumentujte. Třeba tím, že kolega, který byl lyžovat ve Francii nebo ve Švýcarsku, do karantény nemusí. Připomínejte školám, že jejich rozhodnutí (nestojící na reálných argumentech) silně zasáhne vaši kapsu. A že by měly respektovat nadřízený orgán a jeho příkazy. Aby preventivní karanténa byla spravedlivá, měla by zasáhnout každého, kdo prostě cestuje jiným směrem než do Polska a na Ukrajinu. Po školách a zaměstnavateli je logické požadovat, aby karanténu udělili jen těm, kteří se skutečně dostali na místa prokázané infekce, reálně se podrobili riziku.

Koronavirus v horách

Zima obecně nepřispívá šíření virů – naopak mráz jejich expanzi brzdí. Koronavirus se šíří nejčastěji kapénkami, riziko je tedy tam, kde se schází hodně lidí. Klesá tehdy, pokud se nestravujte hromadně v restauracích (dovolená v apartmánu je hodně bezpečná), roli hraje i rizikovost ostatních hostů, třeba čistě české skupiny by měly být vesměs v klidu. Pro maximalizaci bezpečnosti lze vynechat návštěvu veřejného bazénu, držet se dál od davu (jezdit tam, kde nejsou husté fronty), vybírat si menší a méně zalidněné restaurace. A samozřejmě dodržovat hygienické požadavky a koukat kolem sebe: Chodit s kašlem mezi lidmi by si v současné situaci neměl nikdo dovolovat.

Navíc je nutno opakovat, že koronavirus nemá daleko k chřipce! „Pouze u čtyř až pěti procent nakažených se objevily vážné zdravotní potíže a jen dvě procenta lidí bohužel přišla o život. Téměř všichni byli pokročilého věku a už měli podlomené zdraví, trpěli například rakovinou nebo vážnými chronickými chorobami. Nemoc je proto méně děsivá, než se zdá,“ uvedl pro Radiožurnál ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) v Česku Srđan Matić. Pokud by tedy někdo měl stornovat své zájezdy, pak lidé nemocní (máte-li virózu, nejezděte, lékař vám dá neschopenku, a tedy můžete uplatnit storno pojištění, máte-li ho sjednané), těhotné ženy či další jinak ohrožené skupiny. A senioři – i když i zde visí velký otazník nad tím, jestli naopak neudělají chybu.

Aktuálně (29. února 2020) šířená reklamní kampaň regionu Friuli Venezia Giulia. Italové chtějí připomínat, že se turisté - nejen lyžaři - nemají čeho obávat

Zcela obecně mají totiž hory na člověka blahodárný vliv. Zbavují ho stresu, rozpohybují ho, poskytnou mu čerstvý vzduch, vitamín D ze slunce… Posílí jeho imunitu a psychickou odolnost a připraví ho na to, aby mohl v civilizaci čelit virům i jiným nástrahám. Hory jsou vysoce sterilní svět, v porovnání třeba s nacpanou MHD (kde možná nelétá právě koronavirus, i když kdo ví, ale spousta jiných jeho kolegů).

Nebyla by škoda, se dobrovolně a na základě iracionálních pohnutek připravit o své již zaplacené lyžařské lázně?