Jako první byla v roce 1991 „upgradována“ lanovka Saanerslochgrat v Saanenmöseru, její zajímavostí byla nástupní mezistanice v údolí (lyžaři tak mohli vyjet buď na jednu, nebo na druhou stranu). V roce 1992 následovala lanovka Wixi ve Wengenu. A konečně v roce 1993 byla stejným způsobem rekonstruována také původní neodpojitelná dvousedačka Von Roll z roku 1976 Bellwald - Richinen v oblasti Aletsch Arena. Zatímco první dvě jmenované lanovky již byly před 13, resp. 9 lety nahrazeny novými moderními lanovkami, lanovka Bellwald - Richinen je jako poslední existující odpojitelná dvousedačka firmy Von Roll v provozu dodnes. V licenci byla minimálně jedna taková lanovka postavena také místní firmou Tosaku v Japonsku.


Dolní stanice s prvními dvěma podpěrami

Tento typ lanovek vyznačující se mimořádně kompaktními krátkými stanicemi a založený na modulárním stavebnicovém systému využíval modifikovaný spínací aparát VH 400 light a byl určen výhradně pro „zodpojitelnění“ původních neodpojitelných lanovek, kde nebylo požadováno navýšení přepravní kapacity, ale šlo především o komfort nastupování a rychlost přepravy. Hlavní výhodou byla možnost využití nejen původních podpěr včetně kladkových baterií prakticky beze změny, ale také původního pohonného a napínacího systému a částečně i některých konstrukcí stanic, což výrazně snížilo investiční náklady a časovou náročnost této přestavby.


Trasa lanovky při jízdě nahoru

Stanice se skládaly z celkem osmi modulů – 2 moduly se zapínadly/vypí­nadly, 2 moduly se staničními kolejnicemi, staniční oblouk, poháněcí modul s poháněcím lanáčem, modul s pomocným pohonem a napínací modul. Díky tomu bylo možné provést předmontáž ještě ve výrobním závodě a eliminovat tak případné problémy na staveništi. Další výhodou modulárního stavebnicového systému byla minimalizace provozních a údržbových nákladů. Posun sedaček ve stanici byl řešen klasicky pomocí pneumatikových dopravníků. I navzdory velmi krátkým stanicím umožňovaly tyto lanovky provoz standardní rychlostí 5 m/s, maximální teoretická možná přepravní kapacita byla 1 600 osob za hodinu.


Horní stanice

Lanovka v Bellwaldu tvoří první úsek hlavní dopravní osy, druhým úsekem je odpojitelná čtyřsedačka Furggulti z roku 2009. Délka trasy dvousedačky činí 1 646 metrů při převýšení 467 m, horní stanice leží v nadmořské výšce 2 081 m. Pohon je umístěn v dolní stanici. Na trati je rozmístěno 17 podpěr (kromě prvních dvou tubusových jsou všechny ostatní příhradové konstrukce), celkem 136 sedaček umožňuje přepravní kapacitu 1 400 osob za hodinu. I dny této unikátní lanovky jsou již ovšem sečteny – v roce 2022 by měla být nahrazena moderní šestisedačkovou lanovkou D-Line firmy Doppelmayr.


Schéma kompaktní stanice VH 400 light