Článek vyšel v časopise SNOW 143 skialp (speciální vydání - leden 2023)
Odpověď bude pro začátek jednoznačná. Chodí se na nich blbě. Mohou za to zejména boty i vyšší hmotnost vázání. Ale zas taková bída to není. Chození do kopce na telemarkových lyžích je spíš pro ty, kdo nechodí příliš často a dokážou se tak snadno smířit s nějakými ústupky, nebo pro ty, kteří telemark bezmezně milují a nevzdají se ho za žádnou cenu. Mezi ně jsem patřil i já, dokud nepřišel covid, zavřené Krkonoše a každodenní výlety, které začaly s těžkým vázáním a téměř nepohyblivými botami hořknout na jazyku a těžknout pod nohama. Stejně jako mnoho ryzích telemarkistů jsem rychle vyměnil telemarky za skialpy. Ale určitě nemluvím za všechny.
Lyže
Na telemark můžete použít jakékoliv lyže. Na jízdu dolů jsou určitě lepší trochu měkčí, než jaké byste běžně použili na alpské lyžování, ale není to podmínka. S rozvojem nové telemarkové normy NTN jsou všechny vázání mnohem pevnější, umožňují přesnější ovládání lyží a namontovat je můžete třeba i na fisové obřačky, lehké skialpové speciálky, nebo těžší a široké freeridovky.
Boty
Scarpa T1 je zástupcem starší
generace bot se zobákem.
V té době jste ji mohli
pro výstupy zkombinovat ideálně
s legendárním vázáním Black Diamond O1
S botami už je to trochu jiná liga. Telemark je stále minoritní odvětví a s tím souvisí i nabídka vybavení. Zatímco u skialpu si můžete vybrat z mnoha variant, od ultralehkých a velmi pohyblivých bot až po těžké lyžáky určené na freeride, u telemarku máte na výběr jen tři značky a u každé v podstatě dva modely: tuhý a trochu měkčí. Ani jeden z nich ale není lehký, ani extra pohyblivý. Vyrobit lehkou telemarkovou botu není problém. Zejména Scarpa by uměla promítnout technologie ze skialpových bot do telemarkových bez většího úsilí. Jenže pro koho? Vyrobit novou formu na boty znamená vyrobit následně 10 000 párů, aby se to výrobci vůbec rentovalo. A to je pro telemarkovou komunitu i celosvětově příliš velké číslo.
Scarpa TX Pro je moderním nástupcem bot T1,
tentokrát však se současnou normou NTN
a s inserty ve špičce
Telemarkové boty poskytují oproti skialpovým pouze jedinou výhodu. Je to měch v přední části boty, který se ohýbá stejně přirozeně, jako když jdete v teniskách nebo pohorkách. S pohybem komínu je to ale mnohem horší. Telemarkové boty dosahují maximálně 30°, což je ve srovnání i s těmi nejtěžšími freeridovými botami žalostně málo. Když porovnáme výrobky od Scarpy, telemarkové TX Pro se pohybují v rozsahu pouhých 22°, skialpové freeridovky Maestrale XT 2.0 mají 56°, oblíbené F1 62° a lehoučké výkonnostní Alien dokonce 72°. Je tedy jasné, že telemarkové boty, i z pohledu hmotnosti atakující pohodlně 1 800 gramů, nejsou to pravé ořechové. Na druhou stranu vám hezkých pár stupňů v pohybu přidá specifický telemarkový měch.
Vázání
Tady už je to zase trochu pozitivnější téma, byť hmotnost telemarkových vázání bude i u těch speciálních se ski/walk módem trochu vyšší než u skialpových. Může za to zejména mechanismus pružin, které při jízdě kladou botě odpor a umožňují agresivnější a stabilnější jízdu na lyžích s volnou patou.
22 Designs Lynx
Než přišla na svět nová telemarková norma NTN a na telemarkových botách se začaly objevovat inserty známé ze skialpových bot, byl život chodícího telemarkisty velmi omezený. Telemarkové boty staré normy kladly odpor už jen dlouhým zobákem podrážky a výběr vázání s přepínáním na chůzi byl značně omezený. A pokud jste takové vázání vlastnili, bylo třeba se smířit s jeho vysokou hmotností, za kterou mohl právě mechanismus umožňující chůzi, ale i se stále omezeným rozsahem pohybu. Vše se změnilo s příchodem nové normy, nových bot a integrovaných insertů ve špičce, které najdete na naprosté většině nabízených telemarkových bot. (Crispi a starší modely Scarpa mají inserty dokonce i v patě a lze je teoreticky použít jako jediné boty na vše – sjezdové lyžování, skialp, telemark.)
Black Diamond O1
Spolu s inserty se na trhu objevilo hned několik vázání, která řeší uchycení špičky boty přes piny – tedy zcela shodně se skialpem – a dávají telemarkistům při chůzi maximální rozsah pohybu. Trochu horší je to s hmotností. Americký 22 design Lynx i unikátní Meidjo firmy M Equipment váží 492 g/kus. To není úplně špatné, byť v porovnání se skialpovými ultralighty se 100 gramy nebo těžšími verzemi stále pod hranicí 300 gramů je to pořád dost. Ale nijak významně a telemarková vázání jsou v celém řetězci rozhodně tím nejsilnějším článkem.
Volná pata
Rottefella Freedom má standardní uchycení
špičky boty v podkově, vyniká nižší hmotností
a větším rozsahem pohybu při chůzi než čistě
sjezdová varianta Rottefella Freeride
Mohlo by se zdát, že telemark je pro chození do kopce jako stvořený. Má přece volnou patu! Jenže to možná platilo před 150 lety, kdy nebyla řeč ani o upevnění paty, ale z pohledu telemarku ani o vázání, které by kladlo odpor. Ať už přes současné pružiny, nebo jakýkoliv jiný dřívější mechanismus. Když chodíte na telemarkách a nemáte na vázání žádný „walk mode“, při každém kroku vlastně přetahujete sílu pružin, stejně jako při jízdě dolů. Chodit tedy na telemarkových lyžích jen tak s běžným vázáním bez možnosti přepnutí do režimu chůze je nesmysl.
Voile TTS vtipně kombinuje uchycení
špičky do insertů a starý systém pružin
kolem boty a zapínání na patě boty
Pokud se na telemarkových lyžích rozhodnete chodit, pořiďte si nějakou z variant vázání s piny. S botami nic nevymyslíte, protože není nijak extra na výběr, na lyžích se naopak můžete zahojit, protože tam máte výběr naprosto otevřený. Set, který složíte dohromady, nebude z nejlehčích, ale pokud máte rádi telemark a chození za krásami hor nebo za prašanem nebude váš denní, ale spíše občasný chleba, jděte do toho. Telemark je úžasný sport, v porovnání s alpským lyžováním i méně náročný na klouby a pohyb na telemarkových lyžích je kromě elegance pro člověka i velmi přirozený.
Telemarková škola
Na Pomezních boudách ve Skiareálu Malá Úpa právě vzniká unikátní projekt půjčovny telemarkových lyží spolu s telemarkovou školou. Sledujte stránky www.telemarkovaskola.cz a brzy se dozvíte víc.
