Článek obsahuje dlouhodobě platné informace a na jeho textu se podíleli Ivan Sosna, Petr Socha, Lukáš Vavrda a další autoři SNOW.
Vyladění lyží dnes neznamená jen ostrou hranu a vosk na skluznici. Je to mnohem více: srovnání skluznice do absolutní roviny a její strukturace, nabroušení hran pod určitými úhly a jejich vyleštění a konečně nasycení skluznice odpovídajícím voskem, případně ještě nanesení vosků speciálních a jejich finální úprava. Zanedbání dokáže dobrou lyži poškodit až „zabít”, naopak pečlivé vyladění dokáže jízdní vlastnosti i lyže levnější významně vylepšit. Levnější lyže pak může být i „lepší” než její podstatně dražší kolegyně. Plno lyžařů by zíralo, oč by se jejich stávající lyže zlepšila, kdyby se jí dostalo perfektní péče.
Jaký servis potřebuje každá lyže
Skluznice - aby to jelo
Péče o skluznici je klíčová nejen kvůli rychlosti, ale i kvůli ovladatelnosti celé lyže. Neudržovaná skluznice v extrémním případě zbělá a zchlupatí, takže při jízdě vyloženě drhne. Skluznice je porézní, a tak je potřeba napouštět voskem, aby si udržovala dobrý skluz. Úplně minimální péčí je voskování před sezónou a zavoskování konzervačním voskem na léto. I nejlínější rekreační lyžař by měl donést lyže do servisu alespoň dvakrát ročně, méně líný dvakrát ročně lyže sám namazat, jde o asi nejjednodušší servisní úkon a přináší radost z přípravy na zimu.
Pokročilejší lyžaři mohou řešit výběr vosku podle podmínek a stavu sjezdovky (vosky mají teplotní určení, ve kterém nejlépe fungují) - před nanesením nového musí vosk vždy odstranit speciálním přípravkem (nepoužívejte ředidlo, skluznici vysouší!), vosk lze nanášet ve více vrstvách.
Před mazáním je dobré zkontrolovat a případně vyspravit rýhy ve skluznici, k tomu se prodávají speciální tavné tyčinky na drobné opravy skluznice. Jakmile je ale skrz díru vidět jiný materiál než skluznici, je potřeba udělat výřez a nalepit nový kus skluznice, i s tím si zkušený servis poradí.
Dále lze řešit strukturu skluznice. Funguje stejně jako dezén u pneumatik, zlepšuje skluz, ale rozhodně není klíčovou vlastností pro běžné lyžaře - může ale napovědět, zda dáváte lyže do dobrého servisu. Strojovou úpravu skluznice totiž umí jen moderní stroje, které zvládají třeba i radiální broušení, a to už ocení každý lyžař...
Základní postup mazání lyží:
- Očištění skluznice a odmaštění speciálním přípravkem
- Opravy drobných rýh
- Napuštění skluznice voskem
- Stržení přebytečného vosku a očištění lyže nylonovým kartáčem
Hrany - aby to zatáčelo
Tupá lyže je špatně ovladatelná. Příliš ostrá (agresivní) lyže ovšem také. Jak se v tom vyznat a pod jakými úhly si nechat v servisu nabrousit lyže? Nebo se do toho pustit ručně?
Odklonění vs. podbrus
Kovové hrany lyže lze brousit z boku (odklonění, boční broušení, side bevel), to se běžně dělá při větším servisu. Brousí se zpravidla o 1 až 3°, přičemž čím ostřejší úhel, tím sportovnější chování od lyže očekáváme. Začátečníkům se většinou brousí na 89°, závodníkům třeba na 87°. Ostřejší úhel už materiál hrany při zatížení většinou dlouho nevydrží.
Neméně důležitý je ale i tzv. podbrus, tedy úhel od skluznice (base bevel). O co je nenápadnější, o to je důležitější. Pokud hrana navazuje na skluznici rovně, v podstatě nedovolí jet po ploše lyže, při sebemenším náklonu se hrana zařízne do sněhu - a taková lyže je prakticky neovladatelná, stále se tzv. kouše. Proto se hrany od skluznice přizvedávají zpravidla o 0,5 až 1,5°. Větší podbrus bude lyži dělat lépe ovladatelnou (snadněji půjde do smyku), menší úhel bude zase spíš lyži držet na hraně. Z toho vyplývá, že nejmenší podbrus využívají závodníci, naopak méně zdatní lyžaři ocení o něco větší.
Součtem těchto odklonů je výsledný úhel hrany. Pokud je podbrus 1° a boční broušení 88°, hrana ve skutečnosti svírá úhel 89° - měla by být dobře ovladatelná (středně velký podbrus), ale zároveň bude dobře držet na hraně (výsledný úhel je ostrý).
Pokud svěříte péči o lyže modernímu servisu, setkáte se pravděpodobně i s radiálním broušením. Radiální tuning znamená proměnlivé podbroušení spodní hrany - více ve špičce a patce, méně pod botou. Podbrus se pohybuje v rozmezí 0,4° až 0,8° v závislosti na vykrojení lyží. Takto nabroušené lyže se vyznačují snadnějším nástupem do oblouku a zároveň vysokou stabilitou při jízdě na hraně v průběhu celého oblouku.
Čtěte také článek o domácím broušení Vybavení pro svépomocný servis lyží
Co chtít v servisu?
Po sezóně mají být lyže zakonzervované, před sezónou je vhodné udělat velký servis. Sem spadají důkladné opravy skluznice a její strukturování, kontrola tvaru skluznice a její případná úprava (lyže se může konvexně nebo konkávně vypouknout, řešit to lze zbroušením, ovšem za cenu velké ztráty materiálu), nezapomeňte také dotáhnout a seřídit bezpečnostní vázání.
Velký servis by měl zahrnovat formátování skluznice (kontrola zda je rovná, případné zbroušení, opravy rýh), strukturování skluznice (pro lepší nasátí vosku a vlastnosti skluzu, ale příliš časté ubírá hmotu a snižuje trvanlivost), podbrus (odklon hran od skluznice - konstantní 0,5 až 1,5° nebo proměnlivý), úprava bočnice (stržení přečnívajícího materiálu) a boční broušení hran (89 až 87°) a konečně voskování skluznice. Pokud nedojde k významnějšímu poškození lyže, během sezóny už většinou stačí brousit hrany z boku a skluznice voskovat. V tu chvíli pro své lyže děláte to nejlepší.
Všeho moc škodí
Mít nabroušené lyže a namazanou skluznici je skvělé a může to významně změnit lyžařský zážitek. Dát si naformátovat skluznici a nabrousit hrany před každým výletem ale také lyžím nedělá dobře. Při každém servisu přijdou o vrstvičku materiálu a takové ubírání má svůj limit. Jeden velký servis a drobné ladění a údržba v sezóně je tedy to nejlepší, co pro moderní lyže můžete udělat.
Čtěte také článek Příprava vybavení před prvním lyžováním
