Tento článek vyšel v časopise SNOW 105 (listopad 2017).


Sedmý ročník seriálu Skiwithme jsme pojali zcela odlišně. Nebude tolik o technice lyžování jako o materiálu. Materiál je totiž faktor, který lyžování zásadně ovlivňuje. Vzal jsem tedy pět různých párů lyží, na každých jel jen jednu jízdu a zkoušel stejné oblouky na stejných úsecích. Proč se na některých jezdí o něco lépe, na co jsou určeny, pro koho a proč, to se dozvíte v letošních pěti dílech, které budou opět doprovázet videa. A jinak mě najdete zase celou zimu na kopci. Pokud si budete chtít společně zalyžovat, volné termíny najdete na www.skiwithme.cz.



Allmountainům se hodně lyžařů vyhýbá. Je to možná typická vlastnost českých lyžařů, zejména těch, kteří brázdí spíše domácí kopce. A tím nikam nemířím ani neútočím, ale říkám, že je to spíš škoda. Ve střední i východní Evropě obecně panuje touha vlastnit spíše sportovní modely lyží, které se co nejvíce blíží těm závodním, a být sám tak trochu závodník. Na testech lyží mnoho nijak sportovně zaměřených lyžařů sahá nejdříve po oblíbených slalomkách, které jsou krátké a točivé, a teprve na třetí dobrou se nechají přesvědčit k nějaké méně sportovní celodenní a delší univerzálce a často zjišťují, že žili téměř v celoživotním omylu. Čeho se „naši“ lyžaři bojí, když v zahraničí jsou širší allmountainové lyže tak oblíbené? V první řadě je často odpuzuje šířka a většinou výraznější, a tedy i viditelný rocker. Celkovým dojmem pak působí jako těžká, široká, neobratná, a tedy i neovladatelná lyže. Druhým rozhodujícím faktorem pak často bývá známé „to na české kopce nepotřebuji“ nebo „to je do hlubokého sněhu“. V allmountainech, kterých je ale na trhu nepřeberné množství a často „aby se v nich čert vyznal“, je přitom ukryto kouzlo vyváženého mixu vlastností a dovedností, který velí k ranní sportovní zátěži i k odpolední pohodlnosti.

Co umí allmountain

Dlouhé oblouky umí, ale stejně jako minule a jako příště zde musím napsat, že dlouhý oblouk je poloměr kolem 20 metrů a více. A pokud se ho snažíte jezdit s lyžemi o poloměru 15 metrů, není to dobře pro vás, ani pro ty lyže, které jsou konstruovány na zkracování poloměru, tedy jízdu pod svůj poloměr.

Střední oblouky jsou pro typ allmountainů, který jsem testoval, naprostým ideálem, a zdá se, jako by pro ně byly z výroby naprogramovány. Střední poloměr sedí obecně širším allmountainům nejlépe.

Krátké oblouky umí také. Vyžaduje to už trochu více techniky a většího úhlu zahranění, aby lyže dělaly, co mají, tedy zatáčely a netočily se jen smykem kolem boty.

Výhodou pro celodenní lyžování je jednoznačně její větší délka. Dlouhé lyže lépe tlumí nerovnosti, poskytují komfort předozadní rovnováhy a není na nich třeba tolik balancovat jako na krátkých lyžích. Paradoxně můžeme opět říct, že vám v porovnání s krátkými lyžemi i leccos odpustí.

Konstrukce

Když se řekne allmountain, každý si představí něco jiného. A je to správně. Do kategorie allmountainových lyží patří téměř cokoliv, co neodkazuje na závodní a odvozené modely a zároveň není určeno primárně pro začátečníky. Povedené sportovní univerzálky, které se podobají komerční obřačce a pod botou se tísní se svými 72 mm, jsou stejné allmountainy jako široké 98 mm lopaty, které by se při troše snahy daly osadit i snowboardovým vázáním.

Co je tedy přesně allmountain? Selský překlad z angličtiny nám říká, že jsou „určeny pro celou horu“, a nebylo by to poprvé, kdy to přesně takhle nejeden marketingový specialista poslal rovnou na billboard. Na allmountainech lze opravdu brázdit „celou horu“. Podstatné je, že jsou určeny pro celodenní lyžování ve velmi širokém spektru podmínek od tvrdé sjezdovky až po rozbitý nebo naopak úplně čerstvý sníh. Samozřejmě s nějakými limity, které se přímo podřizují konkrétnímu modelu.

Allmountainy se pohybují v širokém spektru šířek. Zjednodušeně říkám, že vše, co má pod botou do 100 mm, je ještě allmountain. Za touto magickou hranicí už mluvíme o freeridingu a backcountry. Typický pro allmountainy je rocker. A většinou pořádný, i když opět záleží na každém konkrétním modelu. Ten je tu proto, aby usnadnil lyžování v rozbitém terénu a zároveň usnadnil ovládání trochu neobratné a těžší lyže, která je se vzrůstající šířkou pevnější v torzi. Celodřevěná, většinou sendvičová konstrukce je dnes standardem a použití materiálů, jako je karbon, který širším allmountainům trochu odlehčí, podrží jejich torzní tuhost a zpříjemní je zásadně v ohybu, také. Při jejich výběru je dobré sledovat i doporučení výrobce, které by se mělo trochu shodovat s vašimi preferencemi. Většina allmountainů je stále označována jako „on piste“, tedy určena převážně na sjezdovku, ale výrobci se vždy procenty snaží vyjádřit, kolik toho lyže snesou na sjezdovce a kolik mimo ni.

Realita

Jak se na allmountainech lyžuje? To můžete posoudit opět v ukázkovém videu. Já jsem testoval typické celodenní allmountainy s 84 mm pod botou a výraznějším rockerem. V délce 179 cm disponovaly velmi hravými 15 metry poloměru. Přeloženo do „lyžařštiny“, takové lyže jsou určeny převážně pro střední a delší poloměry oblouků. Krátké oblouky vyžadují obecně mnohem užší střed, který poskytuje rychlé přehranění a reakce. Nezáleží tedy zdaleka jen na poloměru, ale zejména na obratnosti a manévrovatelnosti lyží, které širší středy již omezují. Přesto nejsou krátké oblouky zakázané. Allmountainy se středy mezi 80 a 90 mm je stále zvládají, ale vyžaduje to větší úhel zahranění. Pro typickou smýkanou techniku jsou ale naopak velmi přívětivé, a to nejen v krátkém poloměru.

Střední a delší poloměr je doménou všech allmountainů. I při této šířce většinou velmi dobře drží na hraně, a to i na tvrdším povrchu, což má na svědomí šířka lyží a s ní související tuhost v torzi. Lyže se ani na tvrdém povrchu nijak zvlášť nekroutí, přitom se velmi dobře prohýbají a na ledě je může limitovat jen nedostatečné zahranění (čím jsou lyže širší, tím větší úhel zahranění je pro jízdu carvingovými oblouky třeba) nebo příliš výrazný rocker, který naopak torzní tuhost v kontaktním bodu špičky oslabuje.

Pro koho je

Allmountainy jsou pro všechny věkové kategorie. To považuji za naprosto stěžejní signál, který vysílám všem čtenářům. Není třeba se bát jejich šířky ani vzhledu. Poskytují celodenní pohodlí a v arzenálu žádného jezdce by neměly chybět, zejména při delších dovolených, kdy se mohou podmínky měnit ze dne na den – širší lyže se do čerstvého sněhu hodí. Pokud hledáte svoji jedinou lyži a nechcete mít už nikdy více na výběr, je allmountain také ideální volbou, stačí si jen vybrat správnou šířku a model (jednotlivé modely mohou být hodně odlišné) podle svých preferencí jízdy.

Skiwithme TIP

Lyžování na širokých lyžích vyžaduje několik specifických dovedností. Je třeba si zvyknout na větší a delší rocker, díky kterému lyže zahajují oblouk poměrně brzy. Zároveň trvá zahájení občas trochu déle, protože široké špičce v kombinaci s šířkou lyže, která je už sama o sobě torzně tuhá, se do oblouku na upravené sjezdovce moc nechce. To se rapidně mění na rozbitém nebo měkkém povrchu, kam jsou také lyže primárně určeny. Zásadní dovedností pro rychlejší a agresivnější jízdu je však hranění. Pro naklopení na hrany je u lyží s šířkou 70 mm potřeba jen menší pohyb, pro široké lyže, v našem případě 84 mm, je potřeba pohybovat dolními končetinami o mnoho více, abychom překonali větší páku a dostali lyže do úhlu, kdy přestávají smýkat, ale začínají hranit.


Kompletní přehled nabídky na trhu si můžete udělat na www.snow.cz/lyze. Lze tam studovat a filtrovat desetitisíce modelů až 10 sezón nazpět. Na katalog jsou napojeny i testy.

www.snow.cz/lyze






Všechny díly seriálu Skiwithme najdete na www.snow.cz/skiwithme




Projekt Ski with me

Nejstarší technika lyžování, před více než sto lety překonaná moderní alpskou, se v posledních letech vrací na zasněžené svahy s veškerou svojí elegancí i dravostí, podpořenou moderním materiálem. Projekt Ski with me nabízí přednostně čtenářům snow vyzkoušet na vlastní kůži, jak lyžovali naši prapředci, ale i novou alternativu pro hledače výzev nebo pro ty alpským lyžováním znuděné. Telemark je i skvělým tréninkovým prostředkem pro pokročilé lyžaře i závodníky a uvidíte, že po několika hodinách s volnou patou získáte na alpských lyžích úplně jiný pocit. Pojďte zkusit vše, o čem čtete, na vlastní lyže pod dohledem předního odborníka na výuku lyžování a telemarku, Ondřeje Nováka.







Ondřej Novák: Zástupce šéfredaktora SNOW, instruktor lyžování a telemarku s dlouholetou praxí v ČR, Rakousku a Austrálii. Autor projektu Skiwithme.cz, spolumajitel lyžařské školy.