Efekt šťávy z červené řepy bývá tradičně silný u rekreačně aktivních dobrovolníků, kteří se při sportovně-vědeckých studiích potí, a výkon je pro ně náročný. Když však byli testováni dobře trénovaní nebo elitní sportovci, zdálo se, že účinky ustupují, až mizí. Klíčovou složkou šťávy z červené řepy je dusičnan, který se v těle přeměňuje na dusitany a následně na oxid dusnatý, univerzální molekulu, která má rozsáhlé účinky na krevní oběh a další parametry. Ale skutečně zdatní sportovci již produkují vysoké hladiny oxidu dusnatého tak jako tak; možná – spekulovali vědci – že už nemají co zlepšovat.

K tomu přispěla nová studie vědců z dánské univerzity v Aalborgu. Studie testovala dvě možnosti: zaprvé, že elitní sportovci mohou jednoduše potřebovat vyšší a dlouhodobější dávku šťávy z červené řepy před závodem; a zadruhé, že účinky šťávy z červené řepy mohou být výraznější ve vysokých nadmořských výškách, kde je méně kyslíku – což je myšlenka podpořená několika předchozími studiemi. Výsledky, publikované v časopise Nitric Oxide (tak důležitá je tato molekula: má svůj vlastní časopis!), nabízejí opatrné ano pro první myšlenku a ne pro druhou.

Testovací protokol zahrnoval sedmidenní řepnou dávku, kdy se každý den užívaly dvě sklenice koncentrované řepné šťávy. Většinu dní to znamenalo jednu sklenici ráno a jednu večer; ve dnech závodu to znamenalo vypít první zhruba dvě hodiny a druhou pak 45 minut před startem. Testy hladin dusičnanů a dusitanů v krvi ukázaly, že po čtyřech dnech dosáhly maxima, což pravděpodobně znamená, že k dosažení maximálních účinků není třeba absolvovat celý sedmidenní protokol. Každý dobrovolník absolvoval dvě sedmidenní řepné kůry, jednu s pravou řepnou šťávou a druhou s placebovou šťávou (jež byla identická až na to, že z ní byly odstraněny dusičnany).

Aby sportovci otestovali vliv nadmořské výšky, absolvovali během každé sedmidenní kůry dvě cyklistické časovky na 10 kilometrů, přičemž měli na hlavě masku a dýchali vzduch s obsahem kyslíku odpovídajícím buď hladině moře, nebo nadmořské výšce 2 500 metrů. Podmínky byly zaslepené – subjekty nevěděly, zda užívají skutečnou nebo falešnou šťávu a jedou na kole v normálním nebo řídkém vzduchu. (Nesměli vidět žádné informace o výkonu nebo tempu, které by prozradily, zda jsou v nadmořské výšce.)

Takto vypadají výsledky testu. Normoxie znamená hladinu moře a hypoxie je v nadmořské výšce. Graf ukazuje, o kolik se jednotliví jezdci zlepšili (nebo pokud je číslo záporné, zpomalili) s pravou řepnou šťávou ve srovnání s placebem:

Zlepšení průměrného výkonu je v obou případech asi o 5 wattů; celkově cyklisté dokončili časovku na 10 km o 1,6 % rychleji. V těchto průměrných výsledcích není rozdíl mezi úrovní moře a nadmořskou výškou. Individuální výsledky vypovídají o trochu jiném příběhu: na úrovni moře je velký rozptyl, někteří sportovci se zlepšili a jiní zhoršili. V nadmořské výšce jsou shrnuty do užšího rozmezí a až na jednoho se všichni účastníci zlepšili.

Stojí za zmínku, že se nejedná o první studii, jež se pokouší dávkovat dobře trénovaným sportovcům vyšší množství šťávy z červené řepy. Tato nová studie však nastavila vyšší laťku pro to, co se považuje za dobře trénované: všech 12 cyklistů ve studii muselo mít minimální VO2max alespoň 60 ml/kg/min nebo wattmax vyšší než 5 W/kg – obě tyto hodnoty jsou působivé.

Výzkumníci měřili také řadu dalších parametrů, jako je okysličení svalů a dechová frekvence, aby zjistili, proč šťáva z červené řepy funguje (nebo nefunguje) – a zde byly výsledky do jisté míry překvapivé. Obvykle takto zacílené studie zjistí, že šťáva z červené řepy zvyšuje efektivitu: jste schopni vyvinout daný výkon při nižší spotřebě kyslíku (a tedy i energie). V nové studii však efektivita zůstala nezměněna a sportovci byli schopni udržet vyšší úroveň spotřeby kyslíku. Vědci spekulují, že může jít o důsledek toho, že oxid dusnatý zlepšuje cirkulaci krve bohaté na kyslík do pracujících svalů. Možná, že šťáva z červené řepy funguje u elitních sportovců jinak než u nás ostatních, nebo je to jen náhoda. Zatím nejbezpečnějším závěrem je, že vědci si stále nejsou zcela jisti, proč přesně šťáva z červené řepy zvyšuje vytrvalost.

V konečném důsledku však zvyšuje – podle těchto výsledků dokonce i u velmi zdatných sportovců. Dvě dávky denně po dobu týdne by na to podle studie mohly stačit. Tedy pokud to váš žaludek zvládne. Či pokud si, na druhou stranu, syrovou řepu neoblíbíte jako já a nevsadíte si ji do svého jídelníčku denně, zcela bez nároků na nějakou výkonnost. (Ačkoli píše mi to vcelku slušně.)