Tento článek vyšel v časopise SNOW 124 (říjen 2020).
Soud
Okresní soud shledal, že žalovaný porušením svých povinností způsobil žalobci zdravotní újmu a odpovídá mu za vzniklou škodu, kterou je povinen uhradit podle příslušného rakouského zákona. Žalovaný z nedbalosti porušil své povinnosti, vyplývající ze všeobecně uznávaných pravidel chování (zejména Pravidel FIS), a přitom mohl srážce předejít. Konkrétně porušil pravidlo, podle něhož je povinen se chovat tak, aby nikoho neohrozil, aby přizpůsobil svou rychlost a způsob jízdy svým schopnostem s povinností zastavit na dohled nebo umět se vyhnout s tím, že na nepřehledných místech s hustým provozem, především na okrajích, na konci sjezdovek, v oblasti vleků a lanovek, je nutné jezdit pomalu. V daném případě bylo prokázáno, že ke srážce došlo v závěrečném úseku tratě před stanicí vleku, navíc v místě s terénním zlomem a prudším svahem. Současně jako zezadu přijíždějící a rychlejší lyžař byl povinen přizpůsobit jízdu žalobci, při jehož předjíždění byl povinen zachovat nezbytný bezpečnostní odstup a neohrozit jej, což platí i ve vztahu ke stojícímu lyžaři. Spoluzavinění žalobce nebylo prokázáno, okresní soud tedy případ uzavřel tak, že žalovaný odpovídá žalobci za způsobenou škodu, kterou je povinen mu nahradit. Soud přiznal žalobci přiměřené bolestné ve výši 2 840 eur, ve zbytku nároku žalobce žalobu zamítl.
Odvolací soud
Oba účastníci řízení se odvolali ke krajskému soudu. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné zčásti a naopak odvolání žalovaného důvodné není, načež v tomto smyslu změnil rozsudek okresního soudu, kde upravil víceméně jen výši náhrady nákladů řízení, ve zbývající části se identifikoval s názorem soudu prvního stupně.
Nejvyšší soud
Z jeho soudního rozhodnutí vyplývá: „Ve sporu o náhradu škody, v němž rakouský státní příslušník uplatňuje proti českému státnímu občanovi bydlícímu v České republice nárok na náhradu škody, ke které došlo v Rakousku, je sice dána pravomoc českých soudů, ale uplatněný nárok se řídí rakouským právem.“
Závěr
Čím dál častěji požadují účastníci lyžařských „nehod“ po viníkovi nemalé finanční odškodnění. V případě, že jde o cizí státní příslušníky, vyvstává otázka, který soud bude nárok řešit. Kolize českého a rakouského lyžaře v Rakousku tak může skončit jak u rakouského, tak českého soudu. Rozhodující však je, že takový případ se bude „řídit“ podle místa vzniku škody rakouským právem.
Ladislav Janků
Autor článku je učitel a trenér lyžování Svazu lyžařů ČR, soudní znalec v oboru sport se specializací na bezpečnost lyžování. Článek vznikl ve spolupráci s IUSKI – Institut lyžařského práva, www.iuski.cz.
Komentované bezpečnostní desatero FIS najdete na:
Soudní případy týkající se lyžování sledujte na:
Příspěvek vznikl v rámci projektu GAUK č. 700119 „Právní úprava bezpečnosti lyžování v mezinárodním kontextu a její možné perspektivy v právním řádu České republiky“, řešeného na Univerzitě Karlově, Právnické fakultě
