Tisková zpráva AHS ČR


Zima byla sušší a chladnější, počasí bylo ideální zejména v lednu

Srážkově byla letošní zima chudá (jen 69 % dlouhodobého normálu), naopak průměrná teplota byla poměrně nízká -0,2 °C, což se přibližuje k normálu (-0,7 °C) a jedná se tak o nejchladnější zimu za posledních 8 let. Sezóna začala nezvykle brzy již na konci listopadu, protože teplotně extrémně příznivé podmínky k výrobě technického sněhu umožnily brzký rozjezd páteřních sjezdovek a lanovek. Ve druhé polovině prosince byly naopak teploty nepříznivé a situace se vylepšila až na přelomu roku, kdy dorazilo jedno z mála výrazných přírodních sněžení letošní sezóny. Navíc teploty spadly místy až na -20 °C, což pomohlo k dosněžení všech sjezdových tratí. Díky zimní atmosféře a vysoké návštěvnosti tak lze leden hodnotit jako nejlepší měsíc této sezóny. V únoru bylo počasí střídavé, ale bez delších oblev. Na konci měsíce přišlo typické jarní počasí s nočními mrazy a slunečnými dny, které pokračovalo po celý březen.

Letošní návštěvnost skiareálů byla velmi slušná

V porovnání s loňskou sezónou je letošní návštěvnost v průměru asi o 5 % vyšší, což je velmi dobrý výsledek. Do nejlepší zimy v posledním období v sezóně 2018/19 nám sice v návštěvnosti stále asi dalších 5 % chybí, ale letošní výsledek je významně lepší než v post covidových sezónách.

I letošní délka sezóny (v průměru 100 dnů) ukazuje, že je srovnatelná s loňskou zimou (102 dnů) a jen mírně zaostává za rekordními zimami, kdy se pohybovalo okolo 110 dnů v roce.

Lze tedy konstatovat, že klimaticky velmi nepříznivá předloňská sezóna 2023/24 byla spíše obrovským výkyvem, nikoli novým standardem.

Investice skiareálů přinášejí reálné efekty

Vysoké investice, které ročně dosahují zhruba 0,8 – 1 mld. Kč, se významně podílí na zkvalitnění služeb skiareálů a tím i na spokojenosti návštěvníků. Investuje se nejen do lanovek a vleků, ale i do modernizace technického zasněžování, výstavby akumulačních nádrží na vodu, nebo technologií na optimalizaci strojové úpravy sjezdových tratí. To vše umožňuje zajistit kvalitní podmínky pro lyžování i při výkyvech počasí nebo nedostatku srážek.

Čerstvým příkladem je akumulační nádrž na 15 tisíc m3 vody pro technické zasněžování, s parkovištěm pro 70 aut na střeše, kterou loni otevřeli v Janských Lázních pod Černou horou (investice 150 mil. Kč).

„Lyžařská sezóna u nás letos vydržela 130 dní, což se může zdát jako standard, ale zejména pro areál Černá hora bylo klíčové spuštění akumulační nádrže u dolní stanice Hofmanky Express. Díky ní jsme využili hned na začátku zimy mrazivé počasí a zasněžovali, a pak znovu i v průběhu sezóny. Průběh sezóny nebyl pro lyžařské areály jednoduchý, ale nádrž nám jednoznačně umožnila zajistit kvalitní lyžařské podmínky po celou zimu,“ říká Jakub Janda, obchodní ředitel SkiResortu Černá hora - Pec.

Efektivní jsou i investice do roleb vybavených moderními technologiemi, které umí měřit výšku sněhu. Například na Klínovci využívají systém SnowSAT u svých strojů již několik let, ale novinkou pro letošní zimní sezónu byla nová rolba vybavená technologií Snowsat LiDAR. Ta je vylepšena laserem, který dokáže snímat výšku sněhu až několik desítek metrů před rolbou.

„Na základě nasnímaných dat z úpravy předchozího dne dokážeme připravit strategii rolbování ještě před samotným výjezdem – přesně víme, kde je sněhu nadbytek, kde naopak chybí a kde je potřeba jakým způsobem zasáhnout. Jelikož LiDar umí měřit výšku sněhu cca 50 metrů před rolbou, významně zvyšuje efektivitu práce, ale také šetří pohonné hmoty, vodní i další zdroje a tím i životní prostředí,“ dodává Hana Hoffmannová, mluvčí Skiareálu Klínovec.

Skiareálů v Česku neubývá, výrazně přispívají k životu v horských oblastech

Lyžařské areály jsou „motorem“ horských středisek a v udržení socio-ekonomické úrovně obyvatel v okrajových regionech hrají velmi důležitou roli. V horských obcích je v cestovním ruchu zaměstnáno až 25 % místních obyvatel, celkem v ČR až 45000 osob.

„Nenaplňují se předpovědi, které slýcháme posledních zhruba 10 let. Menší střediska houfně nekrachují, protože platí, že jedna koruna utracená ve skiareálu představuje sedm korun utracených v horském středisku za ubytování, stravování, půjčovny a další služby. I menší lyžařská střediska tak mají svůj ekonomický smysl, a i když hospodaří na nule, tak je místní samosprávy nebo menší podnikatelé provozují, protože z toho žije celá obec. Obecně bude nabídka pro lyžaře za 20 či 30 let velmi podobná té dnešní. Nepředpokládám, že by menší areály měly ve velkém krachovat a zavírat sjezdovky, a navíc celkovou dostatečnou nabídku budou držet zejména ta velká střediska,“ říká ředitel AHS Libor Knot.

„Provozovatelé skiareálů by uvítali větší podporu ve smyslu rozumnějších podmínek k podnikání a méně zdlouhavých povolovacích řízení na rozvojové stavby, ať už při zkvalitňování lanovek či vleků, nebo při stavbách akumulačních nádrží na zachycování vody pro zasněžování, které pomáhají šetrně hospodařit s vodou a významně vylepšují efektivitu přípravy sjezdových tratí. Stačí, aby odpovědná ministerstva vydala jasný signál, že rozvoj v tomto segmentu služeb je pozitivní záležitost, která přispívá k udržení horských středisek, často v malých příhraničních obcích, kde nic jiného, než cestovní ruch není,“ říká Čeněk Jílek, viceprezident AHS.

Zájem o lyžování i o české hory je stále vysoký

„Velký loňský průzkum 1) pro AHS ukázal, že v ČR aktivně lyžuje přes 30 procent dětí a dospělých, kteří pocházejí ze všech sociodemografických skupin. Potvrzuje se, že lyžování není sportem jen pro vyvolené, jak někdy slýcháme,“ říká prezidentka AHS Kateřina Neumannová. Poměr Čechů, kteří lyžují u nás a v zahraničí, je dlouhodobě velmi podobný. Většina lyžuje pouze v České republice (54 %), poměrně velká skupina (zhruba třetina dotázaných) jezdí lyžovat k nám i do zahraničí a čistě do zahraničí míří 12 % českých lyžařů. Horská střediska v ČR navštíví ročně cca 11,9 milionu návštěvníků, z toho asi 4 miliony v zimní sezóně.


1) Průzkum AHS, 04/2025. Sběr dat byl realizován prostřednictvím internetového dotazníku (CAWI) agentury STEM/MARK na: a) reprezentativním vzorku české populace N = 3008, 15-70 let; b) reprezentativním vzorku N=1009 respondentů, kteří se aktivně věnují/věnovali sjezdovému lyžování/snow­boardingu (v intervalu alespoň 1x za 3 roky); c) reprezentativním vzorku N=610 respondentů, kteří se aktivně nevěnovali sjezdovému lyžování/snow­boardingu ve smyslu bodu b).