Zermatt zavírá podruhé v historii

Švýcarský Zermatt spolu se sousední italskou Cervinií může být považován za jedno ze sněhově nejspolehlivějších středisek světa, neboť jejich ledovcové sjezdovky na Plateau Rosa se rozkládají ve výšce 3 500 až 3 900 m n. m. Areál Matterhorn Glacier Paradise také dosud nabízel spolehlivou možnost celoročního lyžování. Již jednou - v červenci 2022 - lyžařský provoz dočasně přerušil a nyní od 31. července 2026 je opět mimo provoz.


Ledovcový areál Plateau Rosa 3. srpna 2026

Důvodem jsou extrémní horka i v nejvyšších polohách, kdy nulová izoterma vystoupala až k 5 000 m n. m. a ani v noci se na svazích neochladí pod 0 °C. Sjezdovky tak není možné kvalitně upravit a na tajícím a bortícím se ledovci není kvůli zvětšujícím se trhlinám bezpečné se pohybovat.

Nelyžuje se ani na Hintertuxu, donedávna letní rakouské jistotě

Již v polovině července 2026 ukončil lyžařský provoz tyrolský Hintertuxer Gletscher, zhruba o dva týdny dříve, než plánoval. Ještě v nedávných letech přitom letní provoz sjezdovek udržoval, spíše však kvůli image celoroční jistoty sněhu než skutečnému zájmu návštěvníků.


Pohled z Gefrorene Wand na Hintertuxu 3. srpna 2026

Od ledovcového boomu po soumrak během jednoho desetiletí

O letní lyžování již dlouhá léta není prakticky žádný zájem, samozřejmě s výjimkou trénujících závodníků. Zdá se skoro neuvěřitelné, že v 80. letech 20. století, kdy vrcholil boom ledovcového lyžování, fungovalo v Alpách v létě až 45 lyžařských areálů a návštěvnost (včetně nelyžařské) dosahovala 10 milionů návštěvníků. Některé z ledovcových areálů ukončily provoz již po pár letech a soumrak ledovcového lyžování nastal již v 90. letech. Ještě po roce 2000 byly výše položené ledovce v létě „neohrožené“ a často nabízely velmi kvalitní firnové lyžování, jaké si běžně užíváme na jaře.

Zachránit ledovce je pravděpodobně nemožné, lyžování to ale mnohde spíš prospěje

Letošní ledovcovou apokalypsu má na svědomí nejen mimořádně horké léto, ale také sněhově velmi chudá zima. Na ledovcích se tak nevytvořila dostatečná „ochranná“ vrstva sněhu a již začátkem července byly mnohé ledovce zcela holé. Obnažený špinavý led, zanešený sutí a kamením a podrývaný potoky či řekami tající vody, navíc intenzivněji absorbuje sluneční záření, což jeho destrukci ještě zrychluje. Až na výjimky jsou alpské ledovce aktuálně šedivé a zbrázděné rýhami a přibývajícími a zvětšujícími se trhlinami. Teprve vydatné sněžení na přelomu léta a podzimu - snad - začne jejich povrch „hojit“.


Zubožený ledovec podél (dosud nefunkčních) vleků Geister na ledovci Stelvio

Zastavit úbytek ledovců je pravděpodobně nemožné, a tak mnohé menší podle aktuálních odhadů zcela „zmizejí“ během několika příštích let a i ty nejmocnější alpské ledovce nejspíš nečeká více než pár desetiletí „života“.


V rakouském Kaprunu zkoušejí ledovec pod Kitzsteinhornem zachránit pomocí intenzivního zasněžování během chladné poloviny roku. Masivní zásoby technického sněhu, které by měly „krmit“ ledovec, jsou zřejmé i ve vrcholu léta

Z čistě a pouze lyžařského pohledu úplné roztání ledovců mnoha areálům prospěje, neboť provoz lanovek, vleků a sjezdovek zjednoduší (pro tamní ekosystémy to bude naopak katastrofa). Současné zdecimované zbytky ledovců totiž vyžadují mnohem více sněhu jako podklad sjezdovek a celkově údržby než moréna, kterou je možné terénně upravit do mnohem sourodější podoby. Mnohé (dříve) ledovcové areály tak budou schopny na podzim zahájit sezónu předvídatelněji díky zásobám sněhu uskladněného z minulé sezóny, který již v současnosti slouží na mnoha „ledovcových“ sjezdovkách.

V provozu zůstává Stilfserjoch/Passo Stelvio a Saas-Fee

Jedinými alpskými lyžařskými areály v provozu zůstávají začátkem srpna 2026 italské Stilfserjoch/Passo Stelvio a švýcarské Saas-Fee.


Lyžařské podmínky na ledovci Stelvio 3. a 4. sprna 2026


Pohled od výstupní stanice metra na Mittelallalinu k ledovcovým sjezdovkám v Saas-Fee 3. srpna 2026