Slovenská pohoří zasypal na koci roku sníh (30 až 50 cm především v
Tatrách) a lyžování mělo konečně úplně jiný rozměr než na
technickém sněhu, který je poslední roky nutností. Prostě paráda - ráno
minus 11 stupňu, přes den minus 4 a sluníčko a bezvětří. Spali jsme na
chatě pod Soliskom v 1 840 m u horní stanice lanovky Solisko Express a
Furkota. Od 8.30 do 16. hodiny vydržely sjezdovky perfektní. Dopolední
lyžování bylo díky vyhlášené úpravě zdejších sjezdovek opravdu
exelentní. Lidí na to, že je konec roku, tak bylo přiměřeně - čekání
na Furkotě cca 5 minut před obědem, na Solisko expres cca 10 minut, po
obědě volněji. Parkoviště byla plná (především ubytovanými hosty), ale
my jsme dojeli Pendolinem, takže v pohodě.
Středisko má neopakovatelnou atmosféru - přátelská atmosféra,
pohodoví lyžaři, ochotný personál a poklidný rytmus je mnohdy více než
tep přeplněných mega středisek s mnoha dalšími nelyžařskými nabídkami.
Provozovatel - 1. Tatranská - to dělá skvěle.