Sjezdovky:
Tignes má rozmanité dlouhé sjezdovky a většina z nich nabízí parádní
výhledy. Otevřená byla více než polovina z celkových 150 km. Značení je
někdy trochu zavádějící. Zelená sjezdovka je spíš modrá, modrá spíš
červená atd.
Nejvíc se nám líbil sjezd z ledovce Grande Motte, to je nádherná, v
horní části extrémně široká červeno-černá sjezdovka. Hodně se nám
líbily prázdnější sjezdovky Prariond, Grattalu, Carline a Bleuets.
Sněhové podmínky:
Přijeli jsme v sobotu a Tignes nás přivítalo sněhovými vločkami.
Vydatně sněžilo až do nedělního večera a ještě že tak. Připadlo
celkem asi 40 cm sněhu, sněhové podmínky tak byly značně vylepšené.
Přírodního sněhu ale bylo ve Francii na tuto dobu i tak málo. Ledovec
Grande Motte (3 456 m) uváděl jen necelý metr sněhu, Tignes Val Claret &
Le Lac, kde jsme byli ubytováni, jen cca 50 cm přírodního sněhu. Středisko
má solidní systém umělého zasněžování až do nadmořské výšky cca 2
800 m a i během našeho pobytu se vydatně zasněžovalo. Některé dojezdy
byly pozdě odpoledne vydřené s plotnami.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Pro Čechy zhýčkané moderními lanovkami a vleky z Rakouska a Itálie se
může zdát Francie jako krok zpátky. Je vidět, že Francouzi až tak moc
neinvestují, komfort lanovek je o něco nižší. Nižší až o třetinu jsou
ale i ceny skipasů. Žádná sedačková lanovka nemá vyhřívání nebo
bublinu (když v -15 °C fouká studený vítr, je to mazec), za to je ale
většina z nich odpojitelných. Hodně velké retro je sedačka Grand Huit,
kterou jsme denně využívali pro návrat. Ta pěkně podkopává nohy. Z
Tignes Le Lac pak vede pohodlná nová kabinková lanovka Tovière. Ta zase po
francouzsku nemá venkovní držáky na lyže a snowboardy, takže si vše
berete dovnitř. Lahůdkou je pak podzemní kolejová lanovka Perce Neige,
která spojuje Tignes Val Claret s ledovcem. Na samotný vrchol ledovce se pak
dostanete velkokapacitní lanovkou Grande Motte. Z ní jsou nádherné
výhledy.
Zalidněnost:
Největší zalidněnost byla paradoxně v neděli, kdy nejvíc sněžilo.
Francouzi se o víkendu vydali na lyžovačku. Přes týden byla situace
lepší. Celý týden jsme potkávali spoustu mezinárodních studentů z
britských a francouzských univerzit, kteří zde měli něco jako lyžařské
kurzy.
Ve Francii jsme nebyli na lyžích poprvé, takže víme, že cca 80 %
lyžařů svoje lyže vůbec neovládá, ale troufnou si klidně na černé
sjezdovky. Tentokrát to platilo dvojnásob. Člověk musel dávat větší
pozor. O karamboly a výjezdy záchranářů nebyla nouze. Párkrát přistával
i vrtulník.
Největší vytíženost byla na sjezdovkách Double M, Grattallu, Anemone a
Henri.
Občerstvení a aprés-ski:
Nabídka občerstvení rozhodně není tak rozsáhlá a kvalitní jako např.
v Rakousku a ceny jsou o dost vyšší: nealko 5 €, pivo za 12 €, hot dog 13
€, polévka 13 €, hlavní jídlo minimálně 25 €. Nabídka aprés-ski je
rozsáhlá. V Tignes Val Claret je hned u dojezdu sjezdovek obrovská
diskotéka.
Doprava do střediska a parkování:
Cesta ze středu Čech vedla přes Rozvadov, Heilbronn, Karlsruhe, Basel,
Bern, Ženevu a Annecy. Počítejte s 1 200 km a cca 13 až 15 h na cestě.
Nutná je švýcarská dálniční známka, kde to teda nikdy moc nejede, ve
Francii jsme za krátký úsek dálnice platili skoro 10 €. Je to dálka, ale
stojí za to. Celou cestu tam (i zpátky) nám pršelo, za Bourg St. Maurice se
déšť změnil ve sníh. Příjezd do střediska zablokoval pod kopcem v
údolí jeden polský autobus a několik řidičů s letními pneu. Na cestě
pak asistovali četníci, kteří nahoru striktně pouštěli jen vozy s 4x4
nebo s nasazenými řetězy. Ač bylo celý týden krásně, tak při cestě
zpátky se situace opakovala. Začalo sněžit a bez řetězů to ani dolů
nešlo.