Sjezdovky:
Sjezdovky jedním slovem úžasné, sněhu na sjezdovkách je dle mého
názoru cca 50 cm. Sjezdovky tak, jak byly ráno upravené, tak vydržely až do
11:00 hodin, kdy slunce ukázalo svou sílu a z prašanu se stal jarní firn.
Pouze na červené za tou první hranou se ukázalo, že rolbaři už tomu moc
nedali - bylo to od rána dost hrbolaté. Na jiných sjezdovkách toto nebylo.
No a když jsem se večer kouknul na jízdy, kolik jsme jich dali, tak to bylo
nějakých 26 jízd a najetých 10 954 výškových metrů, to si myslím je
hodně slušný výkon... A až večer mi přišla na můj mail pozvánka od
gopassu, abych si přijel zalyžovat...
Sněhové podmínky:
Sněhové podmínky prostě úžasné, jak již píšu výše, na
sjezdovkách opět bílý sníh, až z něho bolely oči. I stromy byly
zasněžené, prostě jako uprostřed zimy a ne ve chvílích, kdy lyžování
bude pomalu končit.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Lanovky jezdily ve Sv. Petru téměř všechny až na dvojsedačku u fisové
sjezdovky a na ni navazující kotvu, ta taky stála.
Zalidněnost:
S lidmi to bylo tak akorát - velikonoční návštěvníci už byli doma, a
tak přijel pouze, kdo měl anebo si udělal volno. V areálu mohlo jezdit max.
nějakých 400 lidí. Fronty se nekonaly, o tom už vypovídá počet
absolvovaných jízd.
Občerstvení a aprés-ski:
Bary a restaurace měly otevřeno, ale já měl oběd u kamaráda v jeho
obytňáku, takže pohoda. Jinak těžko uvěřitelná cena za klobásu na
vršku Plání v restauraci za nějakých 135 korun, to si z lidí dělají fakt
prču.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava do Špindlu ve směru od Jičína je fakt špatná, nechtěl jsem jet
přes Jilemnici, tak jsem to v Horkách krouhnul na Čistou a po jejím
průjezdu za továrnou Takata na Kalnou a pak tam mám speciální zkratku.
Cesty jsou tam asfaltové bez děr a nikdo se tam neplete. Takže paráda a
ještě tam dosahuji slušného času na cestě do střediska. Ale chce to
místní znalost. Navigačka tyhle cesty nezná 