Sjezdovky:
Na Medvědíně jezdí všechny sjezdovky, které jsou vzhledem k
předchozímu mrazivému počasí a zasněžování a částečně i chumelení
ve skvělé kondici. Sníh je na sjezdovkách přemrzlý a drží dlouho ve
slušném stavu, je lepší mít na tento povrch nabroušené lyže.
Sněhové podmínky:
Sněhové zprávy uvádějí, že mají na sjezdovkách 40 až 100 cm sněhu,
poslední údaj měřili někde v hromadě u sněžného děla. Ale dle mého je
tam poctivých 50 až 60 cm sněhu, mohou být místa i s vyšší sněhovou
vrstvou, ale to bude spíše výjimka.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Lanovky jsou tam stále stejné a pod vlivem modernizace ve Sv. Petru se
jeví čtyřsedačka na Medvědíně jako muzeální kus, už by to tam chtělo
taky šestisedačku s bublinou, netrvám ani na vyhřívání, to mě zase tak
nenadchlo...
Zalidněnost:
Jako vždy a ve všech areálech, tak se nejlépe lyžuje po ránu, než se
všichni proberou, to je potřeba mít už aspoň čtyři, nejlépe pět jízd.
Což se nám i povedlo. Pak se rychle zaplnilo parkoviště a uzavřeli ho. S
tím se rychle zaplnily i sjezdovky. Vydrželi jsme jezdit do 12:00 hodin a šli
jsme pryč, to už byla fronta na lanovku 10 až 15 minut. Když jsme šli přes
most, tak jsem si všiml, že nějací Poláci tam přeprodávali skipasy, tak
by mě zajímalo, jestli se ti jejich noví majitelé na ně vůbec
povozili.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava do střediska byla ještě v pohodě, ale pak se spustilo sněžení
a zpátky to bylo utrpení, opět stejná písnička - sváteční jezdci se na
sněhu bojí a když je člověk předjíždí, tak se ještě brání a pak
troubí a blikají jako blázni, přitom jsou úplně vedle. Místo aby se
nepletli...