Sjezdovky:
Lyžoval jsem na Medvědíně a noční Hromovce. Vršek Medvědína má z
obou stran červenou sjezdovku. Ta vlevo, když stojíte směrem dolů z kopce,
je dosti široká, sklonem skoro modrá na pohodové carvování. V spodní
části přechází strmě v černou. Po pravé straně je sjezdovka užší.
Noční červená Hromovka je dostatečně osvětlená.
Sněhové podmínky:
Při dešti a oblevě sníh na sjezdovkách rychle ubýval a začaly se
objevovat místy vydřené fleky a kamení. Zatím se ale ještě lyžovat dalo.
Horší to bylo na běžeckých stopách, které jsme v rámci odreagování od
sjezdového taky využili.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Komfortem lanovek "český Aspen" určitě neoplývá, na Svatém Petru je od
letoška sice vyhřívaná šestisedačkovka s bublinou, ale něco podobného by
určitě mělo být i na Medvědíně, kde často na vrcholu fouká a počasí
je nevlídné, za cenu pernamentky 850 Kč kdyby tu byla alespoň bublina. Na
vrcholu Medvědína lze ještě využít kotvu. Hromovka disponuje
čtyřsedačkou bez bubliny.
Zalidněnost:
Od úterý do čtvrtka se dalo lyžovat prakticky bez front, bylo to dáno i
počasím a brzkým špatným stavem sjezdovek. V pátek dětem začaly
prázdniny, trochu přimrzlo a dole na Medvědíně před jedenáctou
20minutová fronta.
Občerstvení a aprés-ski:
Při večerním lyžování dole na Hromovce aprés-ski bar, dali jsme málé
pivo za 49 Kč, jinak grog 75 Kč a svařák 85 Kč (v Itálii 2,50 euro - už
jsme to tu dohnali a dokonce i předběhli
). Na
Medvědíně jsme občerstvení nevyzkoušeli. Při sobotních běžkách jsme
vyrazili do Boudy na Pláni, tato je uzavřena. Tak tedy do restaurace Na Pláni
u vrchní stanice šestisedačkové lanovky. Hlad byl, cenu jídel jsme řešit
nechtěli, ale bohužel se nedalo sednout, po 20 minutách čekání pryč.
Doprava do střediska a parkování:
Silnice do střediska byla bezproblémová a parkování je ve všedních
dnech dostatečné a zdarma.