Sjezdovky:
V provozu kompletně celé středisko vč. sjezdu do údolí, široké modré
červené i úžasné černé Olympie. Pro začátečníky pohodová modrá
sekce okolo čtyřsedačky Lagorai. Můj osobní favorit pro většinu dne byla
čtyřsedačka Pra Fiori, obsluhující stejnojmennou červenou carvingovou
dálnici s alternativou v horní části, kde si nakonec jízdu ve volném
terénu užil i snowboardista postrádající snowpark se skoky a bedýnkami. A
není nad to si na závěr dne při sestupu do údolí pořádně protáhnout
tělo na výtečné černé Olympii.
Sněhové podmínky:
V údolí téměř bez sněhu - přes noc napadlo cca 5 cm prašanu, který
dokázalo denní slunce spolehlivě zlikvidovat. Kromě dojezdu do údolí, kde
odpoledne bylo znát trochu firnu a ploten, byl celý areál se skvělým
základem z technického sněhu, pokrytý vrstvou přírodního. V horních
partiích cca 50 cm mimo sjezdovky a každou noc trochu připadlo.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Osmimístná kabinka s mezistanicí bez přestupu z Cavalese do Doss dei
Laresi, na ni navazuje rovněž osmimístná, ale novější kabinka z Doss dei
Laresi do středu areálu Cermis. Dále rychlé odpojitelné čtyřsedačky
Lagorai a Costabella a čtyřsedačka s bublinou Pra Fiori. Ještě jsem
zahlédl krátkou pomu, ale té jsem opravdu nevěnoval pozornost.
Obsluha
věčně s úsměvem.
Zalidněnost:
Lidí bylo docela dost, ale areál si s tím hravě poradil. Na Pra Fiori se
dojíždělo vždy do volného turniketu, jen na modré Lagorai se občas
udělala i 3minutová frontička.
Občerstvení a aprés-ski:
Výborná restaurace na vrcholu areálu s venkovním barem na terase. Ceny
nejsou z nejnižších, ale kdo chce opici, musí mít na banány. 
Doprava do střediska a parkování:
Doprava naprosto bez problémů - téměř celou cestu po dálnicích, od
sjezdu Egna-Ora po slušné silnici serpentinami vzhůru do oblak a po 25 km
jste v Cavalese. Parkování buď u nástupní stanice lanovky v Cavalese (cca
100 míst) nebo v údolní mezistanici Masi di Cavalese (veliké
parkoviště).