Sjezdovky:
Jedná se v podstatě o sjezdovku Olimpia, která má opravdu úctyhodné
parametry - 7,5km délku a slušný sklon - a dále zhruba tři poctivé
červené sjezdovky s postaršími sedačkami. Nevýhoda Olimpie je severní
orientace, takže je trať skoro celá ve stínu, nebo se střídá světlo a
stín. Naopak sjezdovky podél sedaček jsou větší část dne na slunci. Na
mapce je jen jedna modrá sjezdovka, která je nahoře spíš červená a dole
je to jen tragická lesní cesta. Proto bych areál nedoporučil
začátečníkům a malým dětem.
Sněhové podmínky:
Sníh v údolí žádný, přírodní od hranice cca 1 000 m. Na sjezdovkách
základ z technického sněhu perfektně zkombinovaný s přírodním prašanem.
Úprava rolbami každý den skvělá.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Hlavní přístupová kabinka s přestupem a tři obstarožní 4sedačky.
Komfort nic moc. WC pouze v restauracích, které jsem napočítal tři.
Zalidněnost:
Prázdniny půlky Prahy a pravděpodobně v Polsku na svah vyhnalo spoustu
krajanů a Poláků. Ale nejspíš tím, že areál je malý tak akorát na
jednodenní lyžování, se netvořily fronty, a to ani na nástupní
lanovce.
Občerstvení a aprés-ski:
Občerstvení vyzkoušeno v horní restauraci. Ceny běžné, nabídka také.
Sympatická byla dršťková polévka se správným českým nápisem na
tabuli.
Doprava do střediska a parkování:
Dole velké parkoviště pro osobáky i stání pro karavany s přípojkami.
Cesta přes řeku po dlouhém dřevěném mostě v lyžákách po celodenním
ježdění byla peklo.