Sjezdovky:
Na Pizáru se jezdilo všude, na obecních vlevo ve směru jízdy.
Sněhové podmínky:
Sníh byl takový zmrzlý technický, střídaly se ledové plotny se
zmrzlými hroudičkami a nakupeným technickým. Na Pizáru jsme jezdili
tentokrát většinou po Turistické, po Jindrovce vpravo jen jednou. Hned ale
po první jízdě jsme jeli zkontrolovat, jak to vypadá dole, sjeli dvakrát a
vrátili se k lanovce. Tam se mezitím začala tvořit fronta a po Turistické
jezdilo dost lyžařů, tak jsme zase přejeli na obecní ledovec a už na něm
zůstali, na něm se nám dnes jezdilo nejlépe.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Paseckou lanovku nemám moc ráda, jezdí pomalu a zastavuje. Výhodou je to,
že si člověk může sednout. Na Pizáru je ještě kotvový vlek a pás pro
děti. Dole jezdí pomalá dvojkotva a vedle ní super rychlá poma.
Zalidněnost:
Podle aut na parkovištích zalidněnost byla velká, ale na sjezdovkách to
bylo dobré. Fronta se tvořila u lanovky, dole na pomu se nastupovalo
ihned.
Občerstvení a aprés-ski:
Občerstvení je zajištěno dole, uprostřed i nahoře. Nejlepší je
restaurace Hermína, i když si už nemůžeme pochutnat na výborných
bramborácích jako dřív.
Doprava do střediska a parkování:
Výhodou tohoto způsobu zimy je doprava do střediska. Silnice byla suchá
až do prostředka paseckých strání k lanovce. Kdo dřív přijede, má to na
sníh nejblíže.