Sjezdovky:
Z 250 km sjezdovek jich 200 km bylo otevřeno. Na švýcarské straně
převládaly až na výjimky lehčí červené tratě. Z Alp Tridy směrem na
Idjoch spíše do modra. Na rakouské straně při přejezdu z Idjochu do Idalpu
ultraširoké červené dálnice. Černé byly hlavně podle 6sedačky z
Greitspitze do Höllkaru s udávaným sklonem až 70% a také z Palinkopfu do
Hölllkaru. Ale za jeden den se to v klidu projet nedá, takže hlavně
rakouskou stranu budem projíždět i příště.
Sněhové podmínky:
Do 50 cm sněhu, z toho 20 až 30 cm nového, takže ideální podmínky,
které vydržely celý den. Sníh byl i v údolí, takže byly otevřeny i oba
dojezdy do Samnaun.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Tady není co vytknout. Mimo kabinek z údolí a na Piz val Grondu, která
jako jediná nebyla v provozu, byly všechno sedačky, všechny s
polstrováním, 2/3 s bublinou a vyhříváním, což při mínus 10 přišlo
vhod. Převládaly 6sedačky. Z Idalpu na Idjoch dokonce dvě nové 8sedačky,
samozřejmě s bublinou i vyhříváním.
Zalidněnost:
Na lanovky jsme téměř nikde nečekali, ty jsou tak kapacitní, že to ve
vedlejší sezóně snad ani nelze. Na sjezdovkách hlavně při dojezdech do
Alp Tridy a do Idalpu místy lidí až moc, ale když se člověk vyhne těmto
centrům, tak to byla paráda.
Občerstvení a aprés-ski:
Občerstvení jsme nevyužili, ale je jich tu dost. Hlavně jídla v Alp
Tridě vypadaly hodně pěkně.
Doprava do střediska a parkování:
Z Kaunertalu po rakouské straně údolí do Samnaun, přes celnici, kde
ráno ani při cestě zpět nikdo nebyl. Parkování hned u dvoupatrové kabinky
zdarma. Samnaun je bezcelní zóna s asi 50 obchody.