Sjezdovky:
Nejoblíbenější a nejplnější je červená sjezdovka v délce 2 300 m s
převýšením bezmála 500 m. Nejradši na Medvědíně a Mísečkách mám ale
asi hravou modro-černou trať (první polovinu místní nesprávně označují
barvou červenou) - nejdříve pohodový carving, pak ostřejší hank a hravý
červený členitý dojezd, celková délka téměř dva a půl kilometru.
Široký carvingový svah na Horní Mísečky o délce 1 300 m. Cvičné louky
na Mísečkách.
Sněhové podmínky:
Dostatek sněhu, v tomhle výborné podmínky, žádné plotny či kamínky.
Ale prachmizerná úprava tratí, hned po ránu muldy a nerovnosti těžkého
sněhu. Chtělo to přejet rolbou ještě ráno, když v noci napadlo pár
centimetrů sněhu. Na dojezdech hodně těžký sníh, kde jste zadrhávali,
takže jsem přizpůsobil rychlost...
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Čtyřsedačka, odpojitelná, ale bez bubliny či vyhřívání, jako má
druhou sezónu sousední Svatý Petr. Délka lanovky nadprůměrná, do dvou
kilometrů mnoho nezbývá. Dvoukotva na Mísečkách v délce 935 m. Další
vleky na cvičných loukách na Mísečkách či vrchní polovině
Medvědína.
Zalidněnost:
Bez front. Čekání maximálně do jedné minuty. Většinou se přijelo a
hned člověk jel nahoru. Kolem poledne vlivem těžkých podmínek lidí
výrazně ubylo - nebylo se čemu divit.
Občerstvení a aprés-ski:
Tady výrazně lepší než nesmyslně předražený Svatý Petr. Restaurace
u dolní stanice lanovky třeba menu do 120,-, malý skibar U Labe běžná
smažená jídla mezi 40 a 60,- Kč a nápoje také ani ne za poloviční cenu
oproti Petru (půllitr jedenáctky 35,-, čaj 30,-, káva 35,-, Kofola 30,-).
Dražší je restaurace nahoře u horní stanice lanovky.
Bohatší aprés ski, další možnosti sportu a relaxace - krytý bazén se
solnou jeskyní hned naproti medvědínskému parkovišti, bezplatné mobilní
zimní kluziště.
Doprava do střediska a parkování:
Bezproblémové, dobrá část cesty od Semil zejména od křižovatky u
Dolní Sytové. Vlhké, nepřimrzlé. Parkování zdarma, kapacita u Medvědína
je slabší, ale dnes to stačilo.